sfera.pravy.net

[Jana]

Jak se vnímáte, dost sem o tom přemýlela, dost často mám takové stavy, že se v určitých momentech vůbec nepoznávám, jakobych to ani nebyla JÁ a říkám si, bože, holka ty ses ale změnila, čím to asi bude? pište své postřehy k sobě samé

[JÁjenJÁ]

tak všichni se měníme, řekla bych, že to je přirozený posun osobnosti.

Jinak k tomu nemám moc co napsat, těžko se mi reaguje na zmateně položenou otázku

_________________
Sebeláska je jediná láska, která trvá navěky

O. Wilde

[hope]

Dospělost, rozhodně si nemyslim, že jsem dospělá.. tyhle věci mě dost děsej a dost se jim i bránim..

Ale občas se přistihnu, že nechápu humor lidí o 3 -5 let mladších.. co humor.. ani smysl jejich žití.. a to jsem prostě nebyla jiná...
Taky se třeba změnily moje hodnoty.. nebo každodenní priority.. nevim jak to mám říct.. nevim, jestli jsem dospěla, každopádně jsem zestárla..
Za dospělou se budu považovat ve chvíli kdy budu samostatná a soběstačná a budu mít auto a svýho osobního psa

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[sun Topic]

tak tiez sa obcas citim ze toto nie som ja...ale dospelost? to to asi nebude

[waxeipahdeth]

Jana wrote:

Jak se vnímáte, dost sem o tom přemýlela, dost často mám takové stavy, že se v určitých momentech vůbec nepoznávám, jakobych to ani nebyla JÁ a říkám si, bože, holka ty ses ale změnila, čím to asi bude? pište své postřehy k sobě samé

Já si připadám dospělá když si čtu ty hromady teen blogííísků Z té módy mi jde hlava kolem
A jinak to mám jak hope. Teď si ještě dospělá nepřipadám a jsem i ráda, chci si užívat mládí Stejně zbytek života strávím v práci a do důchodu půjdu v 70.

[hope]

já se těšim až budu dospělá, až budu mít manžela, byt, budeme mít auto a LCD televizi a až budu moct spokojeně přivést na svět dítě

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Lolita]

tak ja treba nejsem dospela vubec. jeste jsem nevyrostla ze svych infantilnich a potrhlych sklonu. vlastne ziju a chovam se v podstate uplne stejne jako ve svych 15ti, akorat se mi meni nazory a jsem jaksi sectelejsi.

vlastne si ani nepripoustim, ze uz bych mela/mohla byt dospela. vzdycky jsem se bala, ze v 18ti ze me bude nejvetsi nudarka a najednou 19 pryc a ja necitim zadnou zmenu. a mam pocit, ze nudarka ze me uz nebude ani ve 25ti atd.

[*jiva*]

Vždycky jsem byla trochu pozadu- když se sama sebe zeptám ,,kolik je ti let?" tak se mi automaticky vybaví číslo 16, ačkoliv je mi 19.
nevím ani přesně, co si mám pod pojmem dospělost představit. jsem samostatná, dělám věci tak jak je uznám za vjodné, umím se o sebe postarat, umím říct ne, umím se hádat a nevytahovat přitom věci, které nejsou příčinou hádky, zaujmout určitý názor bývá problém, protože někdy věci beru moc zeširoka. pokud je ale dospělost přizpůsobení se společnosti, tak do toho se moc nehrnu.
ačkoliv jsem opravdu trochu pozadu, někdy si připadám hodně stará a unavená životem, dny se mi zdají dlouhé, nechápu, jak do nich dokážu nacpat tolik činností. takovej...spor duše s tělem

_________________
_

[Cantarella]

Já jsem spokojená. Přijdu si natolik dospělá a rozumná, abych si dokázala všechno zařídit a stejně tak i vycházet s lidmi a zároveň si 100% užívám jako kdybych neměla jedinou povinnost.

Tím jak pracuju, jak se zlepšila situace doma, jak se toho kolem mě hodně změnilo jsem se zas posunula mnohem dál. Nemám zatím žádné dospělácké ambice jako založit rodinu, nebo něco podobného, ale už třeba dávám nějaké prachy stranou, pravidelně chodím k doktorům, už tak zběsile neutrácím. Žiju ještě s rodiči, ale funguju už zcela sama na sebe. Co si nezařídím, to prostě nemám.

Paradoxně fakt, že jsem si vědoma toho, že nemrhám časem a dělám něco pořádného mi dává křídla pro věci, kterýma se chci bavit, takže prostě pařím, jezdím na festy, klidně jdu spát ve tři, i když druhý den vstávám, když si chci dočíst knížku. Nechám se vytáhnout ven třeba o půlnoci.

Jsem teď asi na vrcholu svý životní pohody bych skoro řekla, po té praktické stránce.

_________________
Chcípni Rimmere!

Už se stalo.

OPAKOVAT!!

[waxeipahdeth]

hope wrote:

já se těšim až budu dospělá, až budu mít manžela, byt, budeme mít auto a LCD televizi a až budu moct spokojeně přivést na svět dítě

Tak tohle mě třeba neláká...zatím. Mám pocit, že tohle chtějí všichni...a já jsem vždycky chtěla něco víc. Jen vlastně nevím co
A začínám mít depky z toho, že chci poznat svět, ale je mi už přes 20 a pořád sedím doma...Že mi ten život protéká mezi prsty a nikdy nic zajímavého nezažiju. Ale to už by patřilo jinam : )

[*jiva*]

jo, to je hodně fajn chtít od života něco víc a čekat, že to přijde odněkud zvenčí

_________________
_

[waxeipahdeth]

*jiva* Víš, ale já zatím nemůžu podnikat to, co bych chtěla. Chci dostudovat školu, prachy taky nemám a tak...

[greenwood]

kdyz mi bylo tak 12, tak jsem si myslela, ze v 21 uz budu fakt dospela a kdesi cosi....no, tak v tech 21 jsem zasekla na svych 18-19ti, prestoze sama na sobe pocituju zmenu, ze jsem jinde nez pred tema dvema tremi roky...obzvlast po tyhle zkusenosti v zahranici, kdy jsem se dost osamostatnila. no a treba predstava, ze bych si za par let poridila dite, jak jsem si vzdycky planovala, nedesi me to ve smyslu "jezis dite, fuj", spis ze si rozhodne neprijdu na tom levelu, kdy bych byla schopna a ochotna obetovat tomu diteti prevaznou vetsinu sveho casu


exi- pokud chces vazne "poznat svet", tak jakmile se vyskytne sebemensi prilezitost, drapni po ni. I kdyz bys z toho mela strach, coz by bylo logicky. Odvaznemu stesti preje

_________________
"Valeu a pena? Tudo vale a pena se a alma não é pequena" ~ Fernando Pessoa, Mensagem, Mar Português

“It’s dark because you are trying too hard.
Lightly child, lightly. Learn to do everything lightly.
Yes, feel lightly even though you’re feeling deeply.
Just lightly let things happen and lightly cope with them."

[waxeipahdeth]

green Já vím. Třeba mi taky vyjde Erasmus někam : ) Ale hlavně už znám lidi se kterýma bych mohla někam vypadnout. Dřív jsem neměla ani to a samotné by se mi fakt nechtělo
Takže kenzie se musí psychicky připravit na to, že až skončím školu nebo až prostě bude příležitost tak se k ní přivtěřím do Belgie nebo tak

[Guest]

Jana wrote:

Jak se vnímáte, dost sem o tom přemýlela, dost často mám takové stavy, že se v určitých momentech vůbec nepoznávám, jakobych to ani nebyla JÁ a říkám si, bože, holka ty ses ale změnila, čím to asi bude? pište své postřehy k sobě samé

kdy se ti to prihodilo, jano? kdyz jsi nechtela zeditovat nejaky prispevek?