To jsou story
a to jsem si myslela, že takové extrémy jsem měla jen já
taky jedno rande a následnou dohru připojím
Seznámila jsem se s dotyčným tou nejjednodušší cestou, přes net, on si mě vyhlídnul a pozval na vínko, vypadal celkem normálně, tak jsem souhlasila.
Na schůzku přišel o něco málo větší (já mám 156cm) týpek v černý mikině a už se ke mě nakláněl...tak jsem uhnula a řekla že můžem do pizzerky nahoře na Floře. Měli jsme před Florou sraz.
Poté co jsme si objednali se mě 3 větami zeptal co dělám, studuju atp. a pak začal jeho monolog, jak se ním nedávno rozešla přítelkyně, měli se prý brát, byli spolu 7 let...když se vyzpovídal, tak začal o tom, jak přišel teď o práci...asi si myslel, že na mě udělá dojem nebo co
No hodinku jsem s ním vydržela a pak on že se půjdem projít a chytal mě za ruku a hrozně se na mě lepil, načež jsem řekla, že jako fakt ne, ať se nezlobí...a vymluvila jsem se, že mám ještě sraz s kámoškou a musím jít...on že mě doprovodí a já že ne, že to zvládnu sama.
Takovej strašně vlezlej týpek...fuj, přišla jsem domů a přišla mi od něj sms (poté co mi v pizzerce dával svůj mobil a 2 služební telefony na něj) "věříš v Boha"? A já na to "proč to je pro tebe nějak důležitý?" a on "ne já jen aby jste se měly s kámoškou čemu smát"
já na to že v tom případě nechápu jeho smysl pro humor a že nevím, co tím chtěl říct a že bude lepší, když už se neuvidíme.
Nato on si potom napsal do profilu něco ve smyslu že mladé ženy za honbou po sexuální přitažlivosti přicházejí o pravou lásku nebo tak nějak...
Pak se ozval o 2 měsíce později s přáním hezkých Vánoc, odepsala jsem mu neutrální sms a klid...
Tím jsem si naivně myslela, že to skončilo...v lednu jsem se seznámila se svým současným přítelem, první měsíc a půl jsme spolu spíš jen kamarádili a poznávali se, oba jsme si ještě nebyli tak jistí a vyhovovalo nám to tak...a jednoho krásného odpoledne, kdy jsme byli na obědě mi zvoní mobil, neznámé číslo, tak ho vezmu a tam se ozve "dobrý den, u telefonu Iva Lecká radio City, mluvím s ... " a já že ano a ona "znáte náš pořad ranní flirt?" a já že náhodou jo, že ráno na City vstávám a už to začalo, jestli mám přítele a já že mám přítele (no nemusím popisovat ten šťastnej výraz tehdy ještě ne mého přítele...rozzářil se jak sluníčko, že ho nezapírám a ještě že už o něm mluvím jako o příteli
Iva pokračovala jestli znám nějakého Standu, že jsem s ním byla na schůzce a on že se do mě zamiloval, nemůže na mě zapomenout a chce mě tímto pozvat na večeři a já že děkuju, ale že fakt ne...načež ona jestli mu to řeknu sama a já že klidně ano...tak tam začal Standa koktat a já že je to 4 měsíce a že to byla jen 1 nepovedená schůzka, tak co blbne, navíc jsme si to tenkrát jasně vyříkali. A on prý "ani kvůli té večeři" a já "ne, ani kvůli té ne, nepůjdu tam s člověkem, se kterým si nemám co říct a vyjasňovat, navíc jsem teď šťastná" a ukončili jsme to.
Pak mi ještě Iva volala jednou jestli to pak můžou pustit do éteru a já proč ne...že jsem neřekla nic špatného a ona že jo, že jsem to hezky řekla...v éteru to šlo paradoxně na 14. února, ale slyšela jsem jen kousek
A přítel tehdy prý "to abych si tě hlídal, koukám, že je o tebe zájem"
a pak když jsme si odpoledne dávali párek v rohlíku tak já na něj ze srandy "jsem mohla mít večeři za 2 táci a mám párek"
Mno stejnak mě zaráží, jak jsem mohla udělat takovej dojem, že ho to drželo ještě 4 měsíce, přitom mě na schůzce ani neposlouchal co říkám...mluvil jen o sobě a maximálně se staral o to, jak mě chytí za ruku nebo dá pusu abych se nebránila...
Navíc poslední věc, která by mě napadla, že bych někdy mohla být v ranním flirtu
FAQ
Search
Memberlist
Usergroups
Register
Profile
Log in to check your private messages
Log in
tak to je fakt dobrý 
