Jeslti spíš věci, co vám nesednou, spolknete, nebo dáte najevo nesouhlas - hádka?
Jaké to bylo doma, když jste byli ještě děti, se sourozenci? vycházeli jste jakžtakž, nebo se to nedalo snést ? já si někdy všímám, jak jsou na sebe sourozenci celkem hodní..a nestačím se divit, jak to dělají..
Jjaké to bylo ke vztahu k rodičům, byli jste zvyklí poslouchat a nediskutovat, nebo to probírat a hádat se dokud jste nedosáhli svého?
protože podle mě to dost ovlivňuje přístup potom k ostatním..
Umíte se hádat, máte strategii, nebo víte, že si tu a tanm přilepšíte, zamlžíte, píchnete do citlivého místa, abyste to oplatili? hádáte se fér?
Umíte přiznat, že nemáte pravdu, nebo to radši zahrajete do kouta a zamlčíte? (než odpovíte, tak se fakt zamyslete, kdy jste naposled nahlas přiznali, že nemáte pravdu

Omlouváte se případně, nebo to zamlčíte? (třeba já se omluvím jen nekdy kamarádkám nebo klukům, doma ještě nikdy

Hádáte se s kamarádky, nebo si jen pomyslíte své a radši udržujete přátelství? případně to proberete s další kamrádkou...
co s partnerem?
mě přijde, že když už nekoho znám déle, začínám být alergická na drobnosti..že už se začínám hádat jako s rodinou, kde si nikdo nebere servítky..jenže já hádky nemám ráda, doma je to spíš pro sport a na procvičení hlasivek a argumentace, u kamarádů mě to mrzí, protože jsme zvyklí být většinou na sebe hodní nebo rejpaví v ironii, ale když je to už hádka, je to strašně nepříjemné
jenže je to tak těžké spolknout a neříct nic, když VÍM ŽE MÁM PRAVDU!!

a celkově, myslíte si, že jste spíš hádaví a hašteřiví v porovnání s ostatními, nebo jste zvyklí ustupovat?