Jé gumu jsme skákaly s holakama taky - to bylo skvělé. Stupně se dávali podle výšky gumy a poslední v každé sérii byla myslím "skrčka"

Ty jo to byla fakt dobrá hra. A pa ještě špakáka, kde se šlapalo na nohy.
Na naší uličce jsme s děckama často hráli vyvolávku, vybiku nebo záchranku (vybika se zachraňováním) a pak taky Hry bez hranic.
V parku jsme dělali různé bunkry a skíše, hodně jsme s kamarádkou měli takové tajné schránky na dopisy, vlastní obrázkové písmo a když bydlele naproti nám tak jsme si udělaly tak svoji poštu. Od okna k oknu jsme natáhly nitě (její mamka navlíkala korálky) a na to pověsily krabičku od velkého jogurtu a v tom si posílaly dopisy.
A u tety mají dodnes nahrnou kazetu, na které je rozhovor mě a bratrance
on - hod po mě jiskru sokolíku
já - hod po mě jiskru ty prde
No smějem se tomu dodnes
