Na to, jaký jsem byla chcípáček v mém dětství, kdy jsem si z nemocnice udělala svůj druhý domov, jsem svou imunitu solidně vycvičila a můžu se chlubit naprosto super (ne)nemocností - tj. nemoc s antibiotikama tak jednou za rok (a myslím tím s OPRÁVNĚNÝMA antibiotikama, ne takové to zbytečné předepisování atb. na každý prd, které pak vytváří ty zbytečné rezistence bakterií v populaci...) a viróza několikrát do roka, záleží na konstelaci hvězd

, výskytu bezohledných vironosičů v mé blízkosti (kéž bych mohla jednou všechny takové zmrskat!!! Bože já to tak nesnáším, když pak kvůli takovým kokot_m jsem sama nemocná

), kondici mého organismu...
Jsem ráda, že doktoři, kteří mi říkali, že i přes svůj nevyléčitelný deficit imunity a autoimunitní zánět si na to organismus postupně zvykne a bude to lepší a lepší, nelhali
