sfera.pravy.net

[Shrew]

mmě zase přijde ta lenořina práce jako asociální šílenost..já se denně musím dostat ven z bytu, jinak začnu blbnout. j, třeba mě štvou lidi v tramvaji, ale musím se někam přemístit a potkat někoho "venku"..překládat doma u pc...ježiši z toho by mě po týdnu hráblo..já jsem třeba týden doma nemocnás chřipkou, a už sse děsně těším do školy!

max, a můžu se zeptat, jaký děláš obor? kdyžtak sz

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Lenore]

však já jsem taky asociální šílenec, takže mi to vyhovuje
No ale je fakt, že společnost mi dělá aorta a do školy taky chodím, takže zas tak odříznutá nejsem. Ale i kdybych byla, tak mi to extra problémy nedělá, já si prostě vystačím sama

_________________
queerer than we can suppose

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[hope]

no já bych to nedokázala, potřebuju mít danej režim, ale zase mám problém uznávat autority, pokud neni za co

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Lenore]

no to fakt nevím, co je obdivuhodnýho na tom, že nemám ráda lidi
ale zase já nejsem zavřená celý den doma, když není nic akutního, tak pracuju zhruba 4 hodiny denně a zbytek dne se můžu družit až do aleluja (ne že bych to teda dělala, to si radši čtu )

_________________
queerer than we can suppose

[Shrew]

třeba já kdybych měla pracovat doma, tak se prostě nepřinutím..

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Lenore]

No já s tím mám taky kolikrát problémy, takže to potom vypadá tak, že dva dny nic nedělám a pak jedu nonstop přes noc
Ale nakonec se přinutit musím, peníze na zaplacení nájmu jsou poměrně dobrá motivace

max - a kdo říká, že mi nehrabe?

_________________
queerer than we can suppose

[mexxie]

Shrew wrote:

třeba já kdybych měla pracovat doma, tak se prostě nepřinutím..

Já asi jo, ale velmi obtížně Hlavně by mi asi hráblo z toho, že bych byla celý den doma a sama. Potřebuju mezi lidi

Celkem dost mě mrzí, že jdu hned na mateřskou. I když mě furt všichni přesvědčujou, že není o co stát, tak jsem se na práci fakt těšila. Teď se bojím, že doma totálně ztratím sebevědomí se pokoušet o cokoliv zajímavého A hlavně je děsná ta nuda, do července nemám v podstatě do čeho píchnout. Koukala jsem na brigády, ale nic vhodného se neobjevuje, a učení už mám taky plné zuby, takže myšlenky na nějaké certifikáty a spol. sice mám, ale jenom těžko se nutím
Asi bych měla být přešťastná, že nic nemusím, jenom se starat o sebe a o mimčo, ale mně hrozně vadí, že teď v podstatě nepotřebuju hlavu Vždycky úplně ožiju, když po mně taťka chce nějakou blbinku kvůli práci

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[BaBetka]

Shrew wrote:

mmě zase přijde ta lenořina práce jako asociální šílenost..já se denně musím dostat ven z bytu, jinak začnu blbnout. j, třeba mě štvou lidi v tramvaji, ale musím se někam přemístit a potkat někoho "venku"..překládat doma u pc...ježiši z toho by mě po týdnu hráblo..já jsem třeba týden doma nemocnás chřipkou, a už sse děsně těším do školy!

Nepovažuju se ani za asociála, ani za šílence, ale tenhle způsob mi stejně jako Lenore vyhovuje maximálně. Nechci aby mi někdo říkal co mám dělat, nechci poslouchat příkazy, potřebuju být pánem svého času. Když mám povinnosti přesně nalajnované a dohled k tomu, bývám nesnesitelná : )

[hope]

mexxie wrote:

Shrew wrote: třeba já kdybych měla pracovat doma, tak se prostě nepřinutím.. Já asi jo, ale velmi obtížně Hlavně by mi asi hráblo z toho, že bych byla celý den doma a sama. Potřebuju mezi lidi Celkem dost mě mrzí, že jdu hned na mateřskou. I když mě furt všichni přesvědčujou, že není o co stát, tak jsem se na práci fakt těšila. Teď se bojím, že doma totálně ztratím sebevědomí se pokoušet o cokoliv zajímavého A hlavně je děsná ta nuda, do července nemám v podstatě do čeho píchnout. Koukala jsem na brigády, ale nic vhodného se neobjevuje, a učení už mám taky plné zuby, takže myšlenky na nějaké certifikáty a spol. sice mám, ale jenom těžko se nutím Asi bych měla být přešťastná, že nic nemusím, jenom se starat o sebe a o mimčo, ale mně hrozně vadí, že teď v podstatě nepotřebuju hlavu Vždycky úplně ožiju, když po mně taťka chce nějakou blbinku kvůli práci

jo holka, to se může stát každýmu, bud ráda, že máš školu, nekterý maminy to nestihnou a už jí nikdy nedodělaj.. záleží jen na tobě jak moc zakrníš.. teda jako čistě teoreticky, nevim o tom nic, já bych se asi snažila stýkat se s lidma (pokud bych se vůbec dostala ven) co nemaj dítě, aby muj život opravdu neobsahoval jen plínky a kojení..
Víš, když si takhle čtu tvoje příspěvky, tak ti kolikrát i závidim, já si tak dlouho budu plánovat těhotenství až mi bude 35 a už to nepujde..
Tak se uč něco co tě vždycky zajímalo, ale nepotřebuješ to, to jde vždycky uplně samo

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Leňula]

ja sla do prvni prace v cervenci... pohovor jsem delala v den svych narozenin a nastupovala jsem nekdy dvanacteho (proto si to pamatuju)... maturovala jsem zacatkem cervna, praci jsem hledala tak po tydnu az dvou flakani, kdyz uz mi bylo jasny, ze na vysokou se nedostanu... po roce jsem si z pracovnich prazdnin odskocila zpatky do skoly ja zatima si nejsem pripravena na pevnou pracovni dobu na plny uvazek...

_________________
I will kill you so hard you will die to death!

“We don’t need a list of rights and wrongs, tables of dos and don’ts: we need books, time, and silence. Thou shalt not is soon forgotten, but Once upon a time lasts forever.”

[hope]

no právě, řikám si, že v podstatšě pracuju od 15ti, tak by to neměl být problém, když budu mít jenom tu práci..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Mo Cuishle]

Plný úvazek mě popravdě taky dost děsí... snad bych měla i radši 2 práce na půl úvazku, aby to nebylo tak stereotypní.. úplně nejradši bych ale byla pánem svého času.. nevím, jestli to půjde..
často přemýšlím o tom trenérství, ale zas si říkám, že teď už nějaký čas dělám v jedné firmě a myslím,že za rok po VŠ bych tady mohla postoupit výš (i mi přišlo, že mi to šéfka tak trochu naznačila.. nehledě na to, že jí je 30 a myslím, že bude chtít určitě už dítě a po ní může nastoupit jen někdo, kdo to tu zná.. ) a říkám si, jestli to není škoda tuhle možnost promarnit, protože trenérství nebudu určitě dělat celý život.. a zas když už i mám tu VŠ.. říkám si, že bych toho pak někdy mohla litovat až budu starší.. ale zas co se týče náplně, tak by mě mnohem víc bavilo trénovat a zabývat se jen fitness. Ale bojím se, abych se pak jednou neprobudila a nezjitila, že nic jiného kromě toho neumím a že nemůžu nic jiného dělat.. takhle mám pořád těch možností víc a to mě psychicky uklidňuje..
Každopádně plný úvazek (+trénovat sebe) se už dost vylučuje s tím, abych stíhala trénovat ještě někoho dalšího (leda jen o víkendech)...
Vím, že naši by byli víc rádi, kdybych dělala "normální" práci.. A já pořád nevím.. ale trénovat si určitě vyzkouším... uvidíme, co život přinese a jak to všechno nakonec bude.

_________________
Bye

[hope]

jo abys pak nedopadla jako já, že se ti to co máš celej život ráda a celej život si tomu věnovala uplně zhnusí..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...