kdybych byla v té samé situaci a seznámila se s věřícím klukem, nejdřív ze všeho bych se snažila zjistit, jak to má s názory na takové ty věci jako předmanželský sex, homosexualita, rozvody, umělá oplodnění apod. mohl by to být sebelepší člověk, ale s někým kdo považuje homosexualitu za nemoc a je proti umělému oplodnění bych nemohla být za žádnou cenu.
mám pár kamarádek/známých katoliček a každá je úplně jiná, záleží strašně na přístupu. například jedna je úplně v pohodě, chodí pravidelně do kostela, ale paří snad nejvíc z lidí co jsem na vš poznala, má doma ve svém městě komunitu podobně smýšlejících mladých lidí se kterýma podnikají výlety, prázdniny, akce...to se mi strašně líbí, ona sama mi říkala že jí to dalo strašně moc, takový ten pocit, že někam patří, že má přátele a že má s těma lidma hodně společného...vyprávěla o tom moc hezky. a nikdy jsem od ní neslyšela žádnou kritiku na stranu předmanželského sexu či podobných kontroverzních věcí. prostě si z té víry vzala to dobré, ale jinak je normální.
na druhou stranu znám ale dvě holky, které jsem poznala tady na erasmu, a to je pro mě tragédie největší. jedna si co druhý den mění status na fb s nějakými citáty z bible o čistotě a nevinnosti, jednou tam měla něco jako "dnes je mezinárodní den potratů, je mi líto všech těch ubohých nenarozených dětí..."...no nevím no. jedné kámošce se tady snažily vtlačit nějakou knížku "proč je špatné mít předmanželský sex" - když mi vyprávěla co v tom bylo, nechápala jsem. pak jsme jednou měly s holkama nějakou debatu o manželství a rozvodech a tak, a ta jedna řekla, že ví, že se stejně nikdy nerozvede, i kdyby ji manžel podváděl, chlastal nebo cokoliv, jak si jednou někoho vezme, je to útrum a bude s ním do konce života. takový věci nechápu, zvlášť od mladých lidí mi to přijde divné, ale tak každý má právo na to svoje. s klukem tohodle typu bych být nemohla, s klukem jako je ta první kamarádka klidně.