mojí velkou a jedinou lásku, jedinýho chlapa kterýho jsem milovala, ale bohužel není se mnou
na divnej pocit vždycky když skončily prázdniny
na to jak sem po maturitě dostala na rozlučce kluka, kterej se mi líbil 2 roky (přešel k nám z jiné školy ve druháku)
na super praxe na střední, na moje dvě kamarádky, se kterýma už se ale nevídám
na to jak sem ráno před maturitou brečela a málem mě ani nedostali z domu
na výlety s našima, které jsme pořádali
na první diskotéku
na pocit volnosti, když jsem se odstěhovala do Prahy na privát kvůli škole
na to když jsem zjistila že jsem těhotná
na to jak mně můj nejlepší kamarád seznámil s mým současným přítelem
za jeden z nejhorších dní mého života na který nikdy nezapomenu považuju státnice, na to jak mně tam předseda ztrapňoval a schazoval a i jedna členka komise, a že jsem měla pocit, že bu´d omdlím nebo se tam strašně rozbrečím a že mně nejspíš chtěli vyhodit
a na to, že je na mně táta hrdej, že jsem udělala vysokou a všude to říká
na loňský léto a na naší cestu k moři a na to jak se mi nechtělo vrátit