sfera.pravy.net

[Chocolate]

Aha, diky. Ja o tom premyslela trochu jinak, ne to co mas, ale to, po cem touzis, tudiz to, co nemas. Tak mi bylo divny, ze ten, kdo to v podstate nechce, z toho bude mit nejvetsi radost.

[Geike]

nějak mi v hlavě utkvěl tenhle citát, a při příležitosti letošních zápočtů a zkouškového jsem si na něj vzpomněla...
Bite off more than you can chew. Then chew it.

[Seventh Sister]

To je dobrý!

_________________
.
Mike?

[JÁjenJÁ]

Lolita wrote:

JÁjenJÁ wrote: Oplácet stejnou mincí a ještě 1000x hůř tak tohle je spis moje antimotto

život mě naučil

_________________
Sebeláska je jediná láska, která trvá navěky

O. Wilde

[anika]

Geike, co to přesně znamená?

_________________
„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“
— Albert Einstein

[Mo Cuishle]

Mýtus je, že úspěch vzniká náhodou nebo shodou okolností.

Fikce je naŠe ulpívání na tom, co je konvencemi naší společnosti považováno za úspěch.

Skutečnost je, že úspěch přichází především z lidského nitra.

_________________
Bye

[Mo Cuishle]

Jsem otravován samými banálními otázkami: Jaká je vaše národnost? Kde Žijete? Jaké je vaše zaměstnání? Jak jste starý? Jste pravák, nebo levák?
Pro mě jsou tyto otázky nepodstatné. Moje odpovědi neustále matou součastníky. Já jsem Univerzální. Žiji na celé planeŤe. Učím se s pomocí univerzální komiunikace. Mám mnoho profesí. Stýkám se s mnoha lidmi. Považuji všechny děti za své. Nejsem pravák ani levák. Nemám Žádný věk. Každý den se rodím znovu.

_________________
Bye

[terka.23.k]

mo, hlavne to posledni je krasne..

_________________
hledám ticho co zastavím za chodu
za chodu ticha hledám svobodu

[anika]

Nedělejte si domněnky.... zaprvné životní zkušenost, za druhé moudro ze Čtyř dohod

_________________
„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“
— Albert Einstein

[janucha]

Šlépěje
Jednou v noci se člověku zdálo, že se prochází po pláži s PÁNEM. Na obloze probleskovaly výjevy z jeho života. Při každém výjevu se objevily dvoje šlépěje v písku.
Pak si všiml, že v nejtěžších časech jeho života se objevily pouze jedny šlépěje. "PANE, říkal si, že když tě budu následovat, půjdeš celou cestu se mnou. Ale v těžkých časech vidím pouze jedny šlépěje." PÁN odpověděl: "Můj synu, miluji tě a nikdy bych tě neopustil. V dobách, kdy jsi trpěl, tam, kde vidíš pouze jednu stopu, jsem tě nesl..."

I když milion lidí věří nesmyslu, je to stále nesmysl. A. France

a pak taky muj podpis dole

_________________
Tick. Tick. Tick. That's the sound of your life running out.

Escape is just a beginning...

[Mo Cuishle]

Potřebujeme jistotu.. ale ta vede ke konfliktu s touhou být opravdu probuzení, která bývá často spojena s nejistotou.

_________________
Bye

[gigli]

jsem teď hrabala deníkama starýma, tak to tu asi trošku zaplnim různýma úryvkama, básněma a tak.
ale teda začnu zlehka hanákem, co jsem ho teď našla na netu.

TOMAS HANAK
Voják a bodák

Asi ho tady zapomněli.
Řekli jen,
buď ostražit a bdělý.
Pak už jen adie a voják tedy tady je.
V lese,
na takovém zbytečném místě,
kde nepřítel se zcela jistě
neobjeví,
hlídá teď voják s stále štíhlejší než střeby.
Už došla čokoláda,
už beznaděj se vkrádá.
Přesto však dál smělý vojín střeží tu svůj stín
a svaly nohou dvou nutnou nudnou službou tuhnou v cín
a pak i v ocel
Či právě když,
voják připadá si spíž
jak poslední osel.
(hhe)
V křoví opodál (šust)
Zlámané větve (kkk) (prásk)
Dyšného dechu (fufu) (síp)
Ztuh voják v sloup,
za piku pažbu čap.
Ztuh snad i v řiti roup.
Z čela pot dolů kapy kap
Teď !
Za vlast, za víru za člověka,
i za Vlastu co doma na mír čeká!
Ted !
(trrrr duf …. trrrrrrrrrr duf)
Dvě dávky v ďase letí do křoví
Proč třetí zasekla se..
Bůh to ví !
To aby voják bodák sevřel v pěsti a ukřoví byl skoky šesti !
To aby nepřítele dobil cele, neb on tam v listoví se ještě mele !
Což nemá dost ten do vednosti nikdy nepozvaný host.
Skok sedmý jak z zlé vědmy věštby osudným se stal.
Pařezův bok s kanadou vojákovou neštastnou si schůzku dal
a padá voják padá!
A v ruce jeho sevřena jest v pěst nejstrašnější zrada!
(aaaaah)
A už!
Jak máslem nůž
vojákem bodák proniká
Zkrz muže kůži
k už zúženým střevům za strašného řevu
Zkrz brzlík k ledvinám, už nestihne je kolika.
Pak dojde i k průniku žlučníku
a zkrz vřed vpřed stále dál !
A z vojáka jenž tu stál
již spíš je na bodáku špíz
a život s krví uniká..
óó jak voják chtěl by spatřit protivníka!
(vssssst)
pohledem kalným již jak podzimní nebe
pohlédne voják kolem sebe..
(Nue!)
Což jeho nepřítelem je jen..
Jelen?
Dvěma dávkami střelen, leží tu dvanácterák,
zatímco voják cítí kterak
bodák mu právě zasáh …... dvanácterník
Oči si hledí klidně náhle v mechu
a z čtvero nozder k nebi stoupá čtvero chladnoucích již sloupků dechu.
Ticho , klid
a jednou snad i mír tu všude bude musí být!
Dvé koster pak
najde houbař tu
a bodák až na baštu svou smaženou tu bude sbírat bedly.
Dvé koster tvorů nevinných , co šílenství a válka dohromady svedli.

a když to recitoval v na stojáka, tak to bylo asi ještě pětsetkrát víc nyny.

[gigli]

úryvek ze Saroyanovy Lidské komedie

Seděli tiše na lavici v parku a mlčeli. Za chvíli Homér řekl: "Na co čekám?"
"Nuže, " řekl Sprangler: "čekáš, až ta část jeho, která zemřela, zemře i v tobě - ta část, která je jen masem - ta část, která přichází a odchází. To umírání tě teď bolí, ale počkej chvíli. Až se bolest promění v smrt a opustí tě, zbývající část bude lehčí a lepší než kdy předtím. Trvá to chvíli, a pokud budeš živ, bude to chvíli trvat, znovu a znovu, ale pokaždé, když bolest odejde, budeš bližší než kdy předtím tomu nejlepšímu, co je ve všech lidech. Buď trpělivý a nakonec půjdeš domů a nebudeš v sobě mít smrt. Dopřej jí čas k odchodu. Budu tady s tebou sedět, dokud neodejde."
"Prosím, ano," řekl Homér. Přednosta telegrafního úřadu a poslíček seděli v parku za okresním úřadem v Ithace a čekali.

Jane Austen - "Někdy prostě uvěříte tomu, co ten druhý o sobě tvrdí, a velmi často přejímáme mínění jiných a nedáme si práci utvořit si úsudek na základě vlastního pozorování."

V. Závada, kousek básně Sbohem, sbohem

Sníh žije,
když taje,
snad nejvíce života svíráme,
když umíráme.
Za každou lásku, poznání a naději,
za jejich vítězný štít,
je nutno denně stokrát mřít."

John Donne aneb totální klasika

"Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj; smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě."

Michael Ondaatje - Anglický pacient

"Umíráme, naplněni bohatstvím milenců a rodů, vším, co jsme okusili, těly, do nichž jsme se pohroužili a plavali v nich jako v řekách moudrosti, charaktery, do nichž jsme pronikali, jako lezeme na stromy, i obavami, v nichž jsme se skrývali jako v jeskyních. Přeju si, aby se to všechno ukázalo na mém těle, až budu mrtev. Věřím v takovou kartografii - být poznamenán svou povahou, přirozeností, a ne si jen dát štítek na mapu tak jako jména bohatých žen a mužů na budovy. Naše historie jsou společné všem, jsou to knihy společné všem. Nikomu nepatříme, ani nejsme monogamní v našim zálibách a zkušenostech. Přál jsem si jediné, kráčet po takové zemi, která je bez map."

výborně, takže jsem zjistila, že většina mých vypsaných úryvků obsahuje smrt a to je to deník z období mé největší zamilovanosti. a to jsem ještě nevypsala všechno.

[bublinka111]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
all i wanna do is have some fun....)

[Mo Cuishle]

"Raději budu žít krátký a intenzivní život než dlouhý a nudný."

_________________
Bye