sfera.pravy.net

[Laura]

mně dnes nějak přišlo líto, že toho o sobě jako rodina víme vlastně tak strašně málo. Že jim nic neříkám, že mě neznají,a přitom je to moje rodina! a došlo mi proč. Držím si svoje soukromí a sebe samou ve strachu, v sebeobraně. Protože pár nejbližším lidem mimo rodinu si pocity vyliju, a vím že mě podpoří,utěší, popravě řeknou ,jak to je a navrhnou nápravu..jenže když tohle udělám doma, tak se hrozně obnažím, na všechny hádky, spory, prostě doma si k sobě navzájem dovolíme to, co bychom k cizím nikdy ne... no, prostě je to škoda

_________________
The only way out is through

Advice is what we ask for when we already know the answer but wish we didn't

Last edited by Laura on Mon 27.10.2008 22:52; edited 1 time in total

[puresound]

Můj vztah s rodiči - S otcem jsem nemluvila pár let
S otčímem,vycházím celkem fajn ( denně ho pozdravím a řeknu mu jednu větu) Ale nejradši bych mu uřízla ve spánku koule,...
Matka - je nemocná, vyžívá se v komandování, rýpání do lidí, zraňování citů - ale někdy, (párkrát do měsíce) se s ní dá vyjít..

[Hyenečka]

nemáte právo číst tento příspěvek

[lambretta]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Dreamgirl]

Jsem šťasná za to, jací moji rodiče jsou Oba je mám moc ráda a navíc je obdivuju za to, jak se k sobě po rozvodu chovají.. vycházejí spolu ještě líp, než když byli svoji a za to jsem moc ráda. Rozvedli se, když mi bylo 6 a to už je pár let. 3 roky se spolu nebavili a od tý doby je to paráda. Jezdíme spolu na výlety, pořádáme rodinný obědy atd. Jsem jim moc vděčná za to, že mi vytvořili takový zázemí, i když jsou rozvedení.

S mamkou si můžu říct úplně všechno, jsme kámošky. Když si s něčím nevím rady, vždycky mi ráda poradí.. Moc ráda s ní trávím svůj volný čas.

S taťkou mě pojí hrozně silný pouto, mám ho ráda úplně jinak než mamku.. i když se nevídáme tak často, tak ho mám hrozně moc ráda!!

[Janeira]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
We can be heroes just for one day.

[nobodyknows]

jsem ráda, že jsem tohle téma našla na sfeře, sice tu často nebývám, ale vidím, že ne každý má "normální" rodiče,
s mámou vycházím celkem fajn, jen se hádáme kvůli otcům,... jinak ji říkám skoro všechno, náš vztah víc utužil nový přírůstek do rodiny - pes, jsem spokojená
vl. otec - matí od něj odešla, když mi byli 3, neměli jsme ani kde bydlet a jeho to nezajímalo... nestaral se o mě do mých 12? let, nejevil zájem, neplatil alimenty, teď se mi to snaží "vynahradit", dávno ot o nestojím, je jedochvilný, ve svých 50 nemá ani na mé výživné, ... neumí zacházet s penězi, rád poučuje, hádá se, .... nemusím ho, .. ale když ho vidím tak 4 krát do roka, zkousnu to
nevl. otec - jako malá jsem ho měla ráda, ale pak začal víc pít, kouřit, vadí mi, jak je "blbej", nemá o ničem páru, pořád si myslí svoje, žije v domění, že např.nová bunda stojí stovku,.... tvrdohlavej, i když mu dokážu, že mám pravdu, tak to nepřizná, je nervní - i když je v důchodu, když se hádáme - nebo vyměnujeme názory - tak dokáže jen řvát, projevovat svou fyzickou sílu a nadávat mi do všehomožného, nikdy se mi neomluvil... za nic, většinou to dělá v afektu a v chlastu, na denním pořádku je mít pivo, cigára a při nejlepším vodku, naštěstí na mě nikdy pořádně nešáhl a mohl by si to zkusit, při poslední hádce jsem mámě ohlasila, jesti na mě šáhne, pujdu z domu, protože je přímo dementní a nesnáším ho, (těším se na den, kdy už tu nebude..)sice bych to neměla psát, ale tak to cítím

_________________

.....když se budu učit .....nikdo nikdy neví

[Ruth A.]

ed

Last edited by Ruth A. on Tue 20.3.2012 19:51; edited 1 time in total

[Terez1990]

Můj vztah s rodiču vždycky byl a je nekomplikovaný .. Mluvím jen o vztahu vůči mě, protože jinak naše rodina prodělala taky pár let, které rozhodně komplikované a složité byly ..

Ale já a máma, to se těžko popisuje, je úplně jiná než já a zároveň úplně stejná. Často se až moc vyptává, což štve hlavně mého bráchu, ale v podstatě to není špatná vlastnost, jen se o nás prostě zajímá. Pokud budu mluvit o současnosti, tak mi hrozně pomáhají a dělají radost rozhovory s ní na skypu. Jsme jako kamarádky, chováme se tak k sobě, zároveň ale vím, kam už bych neměla zacházet. Moje máma je inteligentní, úžasný člověk, hrozně na ní obdivuju její rozhled a minimálně základní vědomsti o všem, na co si vzpomenete. Prošla si pár životními zkouškami, ale myslím, že jsme je všechny úspěšně překonali .. a bude to znít sentimentálně, ale svoji mámu bych nevyměnila za nic na světě ..

a taťka? Já jsem celý on. Myslím povahově. Oba jsme docela klidní, samotářští, nekonfliktní .. Na taťkovi obdivuju to, že se z nuly vypracoval na ředitele jedné firmy, což znamená, že nás dokáže slušně zabezpečit, ale zároveň ho to nezměnilo. Kdybyste ho potkali a nic o něm nevěděli, nepoznáte, že je milionářem. O tom jsem ale mluvit nechtěla - taťka mě i bráchu vždycky, stejně jako mamka ve všem podporoval a to nejen finančně. Ví, že nám může věřit a vždycky s náma jedná narovinu. I přesto, že má hodně práce + jeho největší koníček je tenis, nikdy jsem neměla pocit, že by mě zanedbával nebo něco podobného. Vím, že cokoliv mu řeknu, zůstane jen mezi námi a vždycky mi k tomu přidá svůj názor, který mi ale nikdy nenutí. S mamkou jsou každý úplně jiný, ale úžasně se doplňují... Jsem opravdu šťastná, že mám "svoje" rodiče + "mého" bráchu. A není to fráze

_________________
it is what it is

[Alshwarya]

..

Last edited by Alshwarya on Tue 17.1.2017 18:20; edited 1 time in total

[E_w_e]

E_w_e wrote:

mama: mama je hodne zvlastni,melancholicky a naladovy clovek... obcas se s ni muzu o necem skvele pobavit, obcas mi neco pomuze porosadit proti tatkovi a obcas jdeme nekam jako kamaradky... na druhou stranu po me strasne casto rve, jak jsem blba, nezodpovedna, odporna, hnusna, jak nikdy niceho nedosahnu, nikdy nic nebudu, jak nevi proc ja jsem jeji dcera a jine sracky.... obcas spolu nemluvime vubec... tata:kdyz jsem byla mensi tak jsem tatu zboznovala a rekla bych, ze i on me... postupem casu jsme spolu zacali dost bojovot... jsme si oba strasne podobni a tak je to dost tezke, navic jsme oba dominantni typy.. takze o to tezsi ... tak pred 2roky jsem si uvedomila, ze uz spolu skoro o nicem duvernem nemluvime,vlastne skoro vubec o nicem... on o me nic nevedel a myslel si o me to nejhorsi, vubec me neznal ale strasne se chtel chovat jako "otec"... coz pro nej bylo vzdycky tezke protoze je neco cemu se rika "topmanager" a navic zacal pred 4lety rozjizdet vlastni firmu... slozite... skoro porad je na sluzebni ceste, na jednani,... a potom prijde a snazi se me vychovavat... nic o me nevi, nezna me pratele, vzdycky si neco vyvodi z cehosi co zaslechne a takhle nejak si asi tvori nazor na me jako na osobu... na druhou stranu ve me veri... narozdil od me matky si mysli,ze jsem velmi inteligentni, talentovana etc.... a snazi se me ve vsem strasne moc podporovat... je to sice podpora z 90%penezni (treba ted mim platil ty 2 mesice v Nice, v podstate mi sehnal grant na ten rok ve francii, doplatil mi zbytek), plati mi soukrome hodiny tenisu, golfu,franiny,angliny, klaviru a vim, ze by mi platil v podstate cokoliv, co bych chtela, shnani mi skvele,normalne nesehnatelne brigady, seznamuje me s dulezityma lidma... za tohle jsem mu strasne vdecna... samozrejme za to ocekava jiste vysledky... neco jako vyznamenani na gymplu, socky, certifikaty z jazyku,v budousnuVS,samostatnost, jakysi zajem o vsemozne veci to bere jako samozrejmost a asi nikdy by me za to nechvalil nebo nerekl neco ve stylu, ze me obdivuje... v poslednim pul roce navic byly i okamziky, kdy jsme si zase povidali jako driv... mozna,ze se to zase vraci do starych koleji...byla bych rada...

Tak po skoro pěti letech teda můžu napsat změny

Vztah s mamkou se zlepšil. Víc si povídáme, víc si rozumíme a mín mi říká jak jsem blbá a neschopná... i když to občas dělá pořád, nejvíc u vztahů...

Vztah s tatkou se dost zlepšil. (Všechno asi s nástupem na VŠ). Nároky má pořád, ale zase si myslím, že už je na mě docela hrdý a je trošku mírnější. Docela dost si rozumíme a máme poměrně kamarádský vztah. CO se školy a práce týče, tak mě podporuje pořád. Nebýt jeho, tak bych si o magistru v zahraničí a jiných věcech mohla nechat jenom zdát.

_________________
I smile when I’m angry
I cheat and I lie...
I do what I have to do
To get by...
But I know what is wrong,
And I know what is right...
And I’d die for the truth
In My Secret Life...

[Shrew]

nemáte právo číst tento příspěvek