sfera.pravy.net

[hope]

Stydim se za to, ale v týhle fázi života bych nedokázala odjet..bylo by to zároveŇ nejlepší řešení všech situací, ale neuměla bych to..Stačími /nám být od sebe 14 dní a ani to nemusí být stovky kilometrů..
tady řešim jak vydržim těch 12 dní ve španělsku, že bych bala radši 5 dní s nim na chalupě..
i když v prváku na VŠ jsem se o to hoooodně zajímala..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Koogi]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Look in the mirror and ask your soul if you're alright. Put out the glitter that your soul hides behind.
♥

[Theresa]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.

[BaBetka]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by BaBetka on Mon 1.9.2008 2:41; edited 1 time in total

[greenwood]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
"Valeu a pena? Tudo vale a pena se a alma não é pequena" ~ Fernando Pessoa, Mensagem, Mar Português

“It’s dark because you are trying too hard.
Lightly child, lightly. Learn to do everything lightly.
Yes, feel lightly even though you’re feeling deeply.
Just lightly let things happen and lightly cope with them."

Last edited by greenwood on Sun 31.8.2008 12:33; edited 1 time in total

[Theresa]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.

[josie]

ja by som uz taketo odlucenie nevydrzala a nevydrzal by to ani nas vztah, o tom som na 100% presvecena
ono je pekne, ze vdaka tym 5 mesiacov sme zistili, ze sa mame skutocne radi...proste ten pocit, ze chlap ktoreho mam, na mna cakal taku dobu....je strasne..ako to povedat...upokojujuci vedela som, ze na dalsi den za mnou nepride a povie, ze si mysli, ze to nema medzi nami zmysel, ze sa neciti na vazny vztah
na druhu stranu by som to uz nikdy nechcela zazit, bola som tam s ludmi, s ktorymi som ako-tak vychadzala, ale ten strasny pocit prazdnoty, ked ta nema kto objat, pohladit (a to nehovorim len o priatelovi, ale aj o rodine)..som rada, ze som tam bola, ale viem uz o sebe, ze nie som ten typ, ktory by sa v takomto niecom vyzival...proste...domov je domov a tam to mam najradsej