sfera.pravy.net

[waxeipahdeth]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by waxeipahdeth on Sun 27.7.2008 18:10; edited 1 time in total

[Mishaaa]

tak vyraznou zmenu sem prodelala v puberte,ale to spis vzhledove,kdyz sem nosila snad vsecky barvy vlasu pak uz sem ostala u blond

ale povahy-nejvic me nakoplo kdyz sem letela do Kostariky-sama,sice za rodinou,ale pres pul sveta sama...do te doby sem byla zvykla doma,tadyk v te dure,bala sem se cokoliv sama..od te doby je to jinak,za prve uz se nebojim cestovani nekam sama (ale v tom me pomohla i skola,400 km taky neni kusek),za druhe,si uz vic verim ze se neztratim a sem docela sobestacna

a druha zmena-odjakziva sem mela rada psy..ale urcity moment me nakopl,ze vsem dokazu,ze v tom sem dobra,ze nejsu takovy blb jak si nekteri mysli,ze budu hodne dobra a nekam to v tomto oboru dotahnu..zene me vpred to,ze uz mam skoro konec skoly jedne,bez vetsich problemu a chystam se na druhou..je to sakra dobry pocit,od te doby se necitim jak kryplik

a treti-dosla sem na to,ze NIKDY nechci byt na nikom zavisla,protoze clovek nikdy nevi co se stane..a urcitym smerem se zmenila ma duvera k osobam,sice negativne,ale pro me je to jen dobre,mozna sem trochu vic sobec nez driv (ale nepocituju to vuci rodine,protoze ti me vzdy podrzi)

a okoli to bere dobre,spis pozitivne,jen me nekdy buzeruji kvuli zazranosti do psu,ale to je jejich boj

tak snad sem to pochopila dobre

_________________
Pokud je láska nesmrtelná,potom pevně věřím,že se po smrti setkám se všemi psy mého života,když pro nic jiné,tak pro to moře lásky,které nás spojovalo....

[Shrew]

já nevím. vždycky jsem byla stejná. možná až teď se teprve začínám měnit, takže nikdy není pozdě

přítel říká, jak jsem rozkvetla..bude to fakt, má na mě dobrý vliv:) poradí, a tak. I k tomu ostříhání mě dokopal, já chtěla ale bála jsem se, vždycky jsem chtěla krásné dlouhé vlasy. došlo to tak daleko, že z těch dlouhých krásných vlasů zbyla jenom moje představa. realita byla zacuchané nemocné vlasy. Tak nedávné ostříhání mi přineslo sebedůvěru (možná až samolibost, ale já se vždycky měla ráda) víc se snažím o sebe dbát, když se podívám s tím účesem do zrcadla, říkám si holka, ty seš kočka, a s tou rtěnkou by to bylo ještě lepší..a cítím, že mi přestává být jedno co nosím na sobě..

v souvislosti s tím secci i lépe cítit v pokoji, trochu jsem změnila styl...

změna v oblasti zájmů přišla v prváku na vš. byla jsem sama a moc mi chyběly školní besídky na střední, tak jsem sama od sebe se přihlásila do divadelního spolku. otevřelo mi to nové obzory a mám milovaného koníčka divadlo. zároveń jsem se změnila kvůli mému spolužákovi, který je takový karérista a tak a naučil mě být samostatnější, nebát se cizího prostředí a hlavně když něco chci, tak to jde, ale musím hledat možnosti jak to udělat a nehledat důvody proč to nejde, jak často lidé dlají. to se mi vrylo do paměti.

takže jj, změnla jsem se. A co se týče pohledu na vztahy taky - už je neberu tak romanticky a začínám si vztah víc užívat, nevím jak to říct. prostě spíš se orientuji na skutečnost, na krásu obyčejné lásky a ne bezduchého toužení.

ale pořád jsem to já, resp. občas mám taky chvíle, kdy se chovám jako bych nic z toho co mám za sebou neměla:)

do budoucna čekám trochu změnu ve stáži, sice jen čtyřměsíčn, ale změna to jistě bude-samostatný život, bez nikoho v cizí zemi. Těším se a pro mě je to velký krok, když uvážím jaká jsem líná a pohodlná!



ale to je všechno poměrně malá změna.

[culotes]

E.x.i.l.i.a wrote:

Zajímalo by mě, jestli jste někdy v životě prošli nějakou výraznou změnou, co to pro vás znamenalo, jak to přijalo okolí a další věci okolo : ) Myslím tím styl oblečení, myšlení, nějaké významné rozhodnutí, prostě cokoli. Ptám se proto, ptž potřebuju najít nějakou inspiraci, radu, whatever. Připadá mi, že furt stojím na místě. Mám tolik snů a ideálů, ale nic proto nedělám. Už roky se chci změnit, není to chvilkový nápad, ale pořád jsem šedá myš, která nic nezažila. Nenosím věci, který se mi líbí, ptž cítím jakousi jistotu (to je blbě řečeno, ale nevím jak to vysvětlit) v džínách, tričku a botaskách, nejdu si za svým, nikdy jsem nikam nevycestovala nic...Vždycky si říkám, že po škole, kterou samozřejmě dodělat chci, ale...No, snad mě chápete : )

exilio, já si hlavně myslím, že si nemůžeš říkat, že bys něco chtěla změnit a litovat, žes nic nezměnila.. drobnými změnami určitě procházíš každý den, aniž by sis to uvědomovala, za rok se to načte, podíváš se zpátky a všechny ty změny uvidíš. Kdyby mělo přijít něco velkého, tak to příjde samo, nějaké velké rozhodnutí nebo změna.. rozhodně bych se do ničeho radikálního netlačila, pokud se cítíš jistá v tom, co děláš, jak žiješ.. Všechno přichází postupně, pomalu, ale jistě. Měla bych strach, že velká změna by mohla taky hodně věcí zničit, mohla by zklamat a tak, hlavně když se do ní člověk nutí a nepřichází přirozeně.

[Shrew]

navíc na mě teda exi působí, že se DOST změnila od té doby co je na VŠ! předtím,ty reakce, příspěvky, ty trápení a ublíženecký postoje, pamatuješ jak tě štvala máma, byla jsi zavřená doma, toužila jsi být jinde a byla jsiz toho nervní, nikdo tě prý neměl rád...(nevim, třeba ne já už si to nepamatuju, to je muj pocit že tak nějak to bylo)...a teď-slečna, inteligentní, angličtinářka, no prostě mi přijde že dost vyrostla:) fakt u tebeb to hodně vidím, exi:)

[waxeipahdeth]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by waxeipahdeth on Sun 27.7.2008 18:11; edited 1 time in total

[Shrew]

jo, taky si někdy říkám, jak by to bylo snazší,kdybych neměla nikoho a mohla si dělat co chci bez výčitek
ale to asi nebude pravda. na každým stavu je něco dobrý a něco špatný. důleežitý je umět rozlišit to prospěšný a to lepší z možností

[Alunka]

Mě říká každej, že jsem se změnila. Proč už nejsem taková a taková?

hm .. já ani nevím Necejtim to niják výrazně. Ale jelikož teď tady sedím v růžovým tričku, v sandálkách, který jsoau už prostě pro holky mám na krku korálky a těším se na dovču s mámou v Tatrách tak asi jo.
Jsem jiná .. byla jsem víc pohrdavější a myslela jsem si, že já jsem ten king, co je jinde než ostatní ..a na vás vy pičinky v těch růžovejch tričkách těžkej fucking. To byla moje filosofie ...

Ale začínám se bát, co bude, protože už mě ani nebaví nijak moc flámovat (teda jedině v Řecku :mrgeen: ).

[JÁjenJÁ]

Výraznou změnou jsem ve svém životě prošla asi ted , během posledního půl roku.
Docel hodně jsem přehodnotila svoje priority, posunula jsem se z povrchní, nadřazené a namyšlné krávy co si myslela, že snědla všechnu moudorst světa směrem k člověku, co se snaží věci ( a lidi) poznat víc do hloubky, než je odsoudí.
Možná jsem potřebovala tu lekci, kterou jsem dostala v bývalé práci, abych si uvědomila, že si mám vážit toho, co mám a abych pocítila jak hnusný je, když je na vás někdo hnusnej - a taková jsem taky bývala.

Co se týče vzhledu, ten výrazně neměním, ani nechci. nepotřebuju si vytvářet žádnej "styl" ani být nijak výjimečná. Stačí mi to, co mi nadělila příroda

_________________
Sebeláska je jediná láska, která trvá navěky

O. Wilde

[Dellores]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Flowing_]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
.

[Ruth A.]

Já jsem pořád stejná - hm - bohužel

[violetka]

Mě asi nejvíc změnilo to odstěhování se od rodičů. Víc si věřím, protože jsem zvládla spoustu věcí o kterých jsem si myslela, že bych je nezvládla. Taky jsem si dost utřídila názory, pohled na svět. Myslím, že jsem samostatnější a schopnější se probíjet sama.
Ještě bych do budoucna moc chtěla ovládnout svůj strach a díky tomu být schopná víc chodit mezi lidi a cestovat. Teď mě to hodně omezuje a zatím se to změnit nepodařilo.

[Agnes]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________

BŮH JE MÝM DRUHÝM PILOTEM

Last edited by Agnes on Thu 31.7.2008 7:39; edited 1 time in total

[Tangerine]

nemáte právo číst tento příspěvek