sfera.pravy.net

[bublinka111]

iste sny mam... keby som dnes otehotenela na potrat nejdem v ziadnom pripade. chcela by som mat dieta s mojim priatelom nielen pretoze ho mam rada -hoci najma preto/ale aj pretoze viem ze je rodinne zalozeny, miluje deti a bol by skvely vecia som zvedav ako nase deti budu vyzerat. chcela by som dve, chlapceka a dievca. Stelu a Teodora..)
co ma brzdi je samozrejme to ze mam este najmenej rok skoly na Bc. a hlavne nemam ziadne financne zazemie. Nemame byt, obaja byvame u rodicov, a hoci priatel zaraba relativne dobre, je este trochu detinskyúale to asi kazdy chlap/ ale viem ze keby taka situacia nastala sme schopni ju nejak riesit. Nasi maju priatela radi takze keby ma " nabuchal" nejake problemy by doma neboli, nakoniec nie sme spolu tyzden ani rok, a nemame 16..
coho sa bojim je samozrejme zodpovednost za niekoho ineho, doposial nepoznany strach , ktory ti neda spat, ze zrazu ide tak nejak prirodzene bokom a cely svet sa otoci len okolo toho maleho tvora
a tiez s abojim ze ci vobec zvladnem porod a ci si ma vobec podari otehotniet a donosit zdrave babo- ako pise hope dnes je to dar, ked vidim mnoho pripadov okolo seba, tak to je svata pravda

_________________
all i wanna do is have some fun....)

[mexxie]

Jj, Hope, já si nestěžuju Nějak bylo, nějak bude. Jenom jsem si vzpomněla, jak jsem byla "mateřství přístupná", než jsem zjistila, že jsem doopravdy těhotná. Přestože jsem si předtím mockrát představovala, jaké to bude, tak mi to v reálu přišlo jak ze špatného filmu a nějakou chvíli trvalo, než jsem tomu vůbec uvěřila

No a co se těch snů týče, tak teď právě ani moc žádné nemám, protože jsem už jednou zažila, jak jednoduše se všechno může obrátit o 180 stupňů. Momentálně se mi mé sny a cíle mění stejně často jako nálady Takže snad jenom takové to trapně omílané "abychom byly obě zdravé"

Zuzo, myslím, že by sis měla hlavně ujasnit, jestli děti vůbec chceš. Jestli jo, tak tomu klidně nechejte volný průběh. Nikdy totiž není ten správný čas. Je skvělé, že máš chlapa, který je rodinně založený, spousta mužů se dětí bojí jako čert kříže A zázemí máte, takže fakt není moc co řešit. Co se práce týče, tak jsem byla sama dost překvapená, kolik mamin na mateřské pracuje, určitě by se ti podařilo domluvit částečný úvazek/práci na dálku atd. A kdo ví, třeba by se ti pak ani do práce moc chtít nebude. Hormony udělají svoje

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[hope]

Corbusier wrote:

Já se hrozně bojím toho, že mi jednou bude třeba 30 a víc, budu mít dobrou práci, a děti si prostě nebudu moct dovolit. A nebo, když si je budu moct dovolit, tak je nebudu moct mít.

noo, to je přesně ono..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Christine]

já se zas bojím že budu mít dítě s někým koho nepoznám odstatečně on bude třeba pedofil a bude to dítě mít rád a nepoznám to, nebo se prostě něco stane a nebudu moct mít děti atp.
Poslední dobou mi celej svět přijde hrozně zvrácenej a tak přestávám věřit že jednou budu mít děti, ale na druhou stranu je to jediné co mě přináší uspokojení. Ve smyslu myšlenek na budoucnost.

[hope]

no já beru mít dítě něco jako splnění svýho poslání, že odtoho tady jsem jako je to třeba divný..ale prostě mám poci, že jen tak bude mít muj život smysl

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Axioma]

Mně v poslední době opustily dost silný mateřský pudy, který jsem měla, ale ted bych spíš chtěla společný život s chlapem. To společný hospodaření, usínání, víkendy. A asi i tu svatbu Ale se současným to nepůjde, tak nevím...

_________________
Not all those who wander are lost.
There is so much love in me.

[Agnes]

napřed musím najít chlapa. pak se možná ve mně někdy probudí i mateřské pudy. ale hlavně bych v sobě měla najít pud sebezáchovy ten mi dost značně chybí

_________________

BŮH JE MÝM DRUHÝM PILOTEM

[Kačenka]

hope wrote:

no já beru mít dítě něco jako splnění svýho poslání, že odtoho tady jsem jako je to třeba divný..ale prostě mám poci, že jen tak bude mít muj život smysl

Přesně! Celý život se jen snažím jít k tomu, abych to dítě měla jak uživit, proto si hledám chlapa, aby mi to dítě jak splodil, tak pomohl se mi o něj starat. vedu představit nemít nikdy děti.

[zuza]

mex - no ja az tak nevisim na praci, a dite (casem? ) chci, cele by to bylo jednodussi, kdyby se mnou chtel byt v Praze, ja se asi vic bojim toho stehovani jak ditete (a na dite se to vaze, protoze nejpozdeji se budu k nemu stehovat na materskou)
jako ma krasny barak, priroda kolem a tak.....ale taky tam budu v naprosty izolaci od vsech a vseho na co jsem ted zvykla no a prave s praci to pak bude taky slozitejsi

ja bych se priklanela k tomu, ze rok si jeste pobudu v praze a pak treba, ale tento tyden se stal tatkou jeho kamarad a to jsou uplne silene telefony (ve stylu kdy teda koncim tu antikoncepci...)

[zuza]

jo a taky me chytaj strachy, jak by se treba postavil k tomu, kdyby se zjistilo, ze jsem neplodna

[Tangerine]

Geike wrote:

je mi teprv 21, ale mám fakt panickou hrůzu z toho, že se svou povahou a svými nároky zůstanu na ocet a sama a bez dětí a bude ze mě zahořklá stará vyhaslá ženská.

Já to mám úplně stejně Akorát mám teda v plánu si opatřit spoustu dětí, i kdybych chlapa prostě neměla.

A mateřský pudy na mě poslední dobou dolíhají dost silně. Myslím, že bych byla dobrá máma, ale zároveň si pořád ještě připadám sama jako děcko

[*Night]

Já mateřský pudy nemám vůbec, až si někdy říkám, že svému okolí musím připadat jako exot..všichni kolem se rozplývají nad sladkými miminky, jak krásně papají, kakají, čůrají, plánují jim skvělou budoucnost..mně tohle nijak neoslovuje. S dětmi se ráda pomazlím a pak je ráda vrátím rodičům. Mám jiné plány, jiné sny. Ale moc lidí kolem mě to tak rádo nevidí, rodiče se už vidí jako babi s dědou, všichni tak nějak počítají, že to dítě s přítelem mít budeme. My o tom ale vůbec nesníme. Milujeme se, ale dítě není podmínkou, se kterou by náš vztah držel a padal. Jak je teď všude kolem ten baby boom, silné ročníky mají děti, zaměstnavatelé se tomu přizpůsobují, v TV pořadech je silné zaměření na matky s dětmi, v časopisech dlouhé články o dětech...Jako by žena, které netouží po dítěti byla divná. Trošku mě to mrzí, jak se celý svět přizpůsobuje tomu, že většina žen chce dítě. Jsou ale i takové ženy, které děti nechtějí.

[Bibi]

zuza wrote:

jo a taky me chytaj strachy, jak by se treba postavil k tomu, kdyby se zjistilo, ze jsem neplodna

já se děsně bojím protože už v podstatě od děcka jsem mívala záněty močáku a jak víte, je to hned vedle, takže záněty i v pochvě (dokonce i cysty na vaječníku). A prostě mám strach, že až to bude aktuální, doktor mi řekne, že nemůžu. Já jsem se na děti teď už začla docela těšit, přestože mi je teprv 20 a nemám ani přítele. Včera jsem zrovna seděla v kostele (ne na modlitbě, na koncertě) a říkala jsem si, že už bych si měla někoho sehnat, vzhledem k tomu, že jsem si vždycky plánovala dítě tak v pětadvaceti a těch pět let uteče jako voda... A než s někým budu mít dítě, tak bych s ním aspoň dva tři roky chtěla chodit... Resp. žít

[terrynka]

Bibi wrote:

A prostě mám strach, že až to bude aktuální, doktor mi řekne, že nemůžu.

To je moje nocni mura

[Bibi]

Terry a tobě to nějak reálně hrozí, nebo se "jen" bojíš?