sfera.pravy.net

[Lothórien]

ed

Last edited by Lothórien on Sun 8.6.2008 10:24; edited 1 time in total

[Lenore]

To já nevím, jak se to dá léčit. Zkouším expoziční terapii, ale zatím ne úplně úspěšně

_________________
queerer than we can suppose

[nia]

jsem porad mezi lidma, malokdy jsem sama. uz jsem si na to zvykla, a asi by mi to chybelo.
kdysi jsem se nemohla soustredit treba na film, kdyz jsem se divala s nekym - ted mi nedela problem se divat s 8 lidma. vlastne ani sama na nic uz nekoukam.

kazdy den se seznamuju s nekym novym, nebo poznavam zname lidi trochu blize.

kdyz mi uz leze nekdo na nervy, nebo mam ponorku, tak dokazu byt hodne hnusna.. ale to ma asi kazdy takove nalady.

jsem alergicka na vlezle lidi, na ty jsem protivna pak skoro porad. s tema mam problem vyjit.

_________________
moci se rozletet..
povznest se nad vsechno a nad vsechny

.. tomu rikam zivot.

[Bibi]

Grapefruita wrote:

Bibi wrote: Prostě u většiny lidí mám ten pocit cizosti a radši než abych byla s nimi, tak jsem sama... Tohle je to, co jsem myslela. Mně to nepřijde jako tak hroznej pocit, Alu Přece každej nemá někdy náladu na lidi. Bibi, nedepkař Takový pocity mam někdy taky, to asi každej, že vlastně nemam nejlepší kamarádku/kamaráda, a v mym věku je těžko "někoho najít", protože každej už někoho takovýho má... A pak mi dojde, nač si stěžuju, že ty svý dva nejlepší kamarády prostě mam a jsem za ně ráda. Nikdo neni perfektní, ale jak píšeš, je lepší mít jednoho dva lidi, který splňujou tvou představu ideálního přátelství, můžeš se na ně spolehnout a jsi s nima ráda, než kupu nespolehlivejch "známejch", kterym na tobě vlastně moc nezáleží a jsou jen tak "do počtu".

nevím no, mě prostě chybí někdo blízký, když si to tak vezmu, tak jediná kámoška je moje ségra... což je sice úžasné, ale přece jen, chtělo by to někoho mimo domov... A nejde o to, že bych neměla náladu na lidi. To já mám. Jenže na lidi podle svého, já nevím, asi jsem moc vybíravá, ale prostě u nikoho necítím takový ten pocit souznění...

[Jana]

,,

Last edited by Jana on Fri 30.5.2008 21:16; edited 1 time in total

[Alunka]

nia wrote:

jsem porad mezi lidma, malokdy jsem sama. uz jsem si na to zvykla, a asi by mi to chybelo. kdysi jsem se nemohla soustredit treba na film, kdyz jsem se divala s nekym - ted mi nedela problem se divat s 8 lidma. vlastne ani sama na nic uz nekoukam. kazdy den se seznamuju s nekym novym, nebo poznavam zname lidi trochu blize. kdyz mi uz leze nekdo na nervy, nebo mam ponorku, tak dokazu byt hodne hnusna.. ale to ma asi kazdy takove nalady. jsem alergicka na vlezle lidi, na ty jsem protivna pak skoro porad. s tema mam problem vyjit.

OT rada te vidim ani nevis jak

[Chantelle]

Bibi wrote:

nevím no, mě prostě chybí někdo blízký, když si to tak vezmu, tak jediná kámoška je moje ségra... což je sice úžasné, ale přece jen, chtělo by to někoho mimo domov... A nejde o to, že bych neměla náladu na lidi. To já mám. Jenže na lidi podle svého, já nevím, asi jsem moc vybíravá, ale prostě u nikoho necítím takový ten pocit souznění...

Tak tohle mám úplně stejně. Připdám si mezi lidma tak nějak "mimo". A pocit souznění mám tak akorát u přítele, jinak nikoho nemám. A depky z toho mám pořád

[Bibi]

Chantelle a já jsem teď ještě navíc bez přítele, takže mám někdy pocit, že tím vesmírem proplouvám sama...

ale včera jsem byla posedět s kámoškou ze střední, ta je úplně zlaťoučká, myslím, že s ní se to tomu souznění skutečně blíží akorát na sebe nikdy nemáme moc času a vidíme se vždycky tak jednou za čtvrt roku, spíš za půl...

[lucyynka]

Moc ráda jsem mezi lidmi, které dobře znám a vím, že mě mají rádi - opravdoví přátelé, rodina,... Strašně ráda o něčem diskutuju, zajímají mě názory jiných lidí.
Jinak mezi cizími lidmi se dobře necejtím, nejradši bych byla pořád doma A nějaký hromadný společenský akce, to už vůbec nemusím, spíš je to pro mě trest Ale třeba na praxi, kde jsem obklopená jenom cizími lidmi, mně to nevadí.

A co vůbec nesnáším je, když jdu někde třeba s přítelem, s mamkou,.. a oni potkají někoho známýho, kterýho já neznám. Věty typu "To je tvoje přítelkyně/dcera? Jé...ta už vyrostla.." apod. nenávidím

I když si to možná odporuje, tak obecně se poznávání nových lidí nebráním, naopak, ráda bych poznala někoho, koho bych časem mohla považovat za kamaráda/kamarádku... občas mi přijde, že skoro žádný nemám

[Chocolate]

Ja mam nejaky obdobi nebo co, ktery se stridaji. Treba to, jak jsem psala nedavno, uz nejak neni pravda Momentalne mam silene druzne obdobi, potrebuju hodne mezi lidi a bavi me s lidma komunikovat.

[Maggie]

Za poslední 2 roky se můj vztah k lidem úplně změnil. Dřív jsem ráda chodila do společnosti, s neznámýma lidma jsem se bavila normálně a neřešila, co si o mně, kdo myslí. Potom to bylo horší... přestěhovala jsem se, nikoho jsem neznala a bylo pro mě jednodušší být doma. Zvykla jsem si na to a když jsem měla jít poprvé mezi lidi byla jsem tak nervózní, že jsem za celou dobu ze sebe nic nevysoukala a necítila jsem se dobře. Postupem času se z nás stali kamarádi, ale když někam přijdu nejradši bych utekla. Začnu si říkat, že tam vůbec nepatřim, že jim to kazim a že se se mnou nikdo nechce bavit. Jediný, co mi pomáhá k tomu, abych se bavila ve společnosti je alkohol nebo výborná nálada, kteoru, ale moc často nemám. Ale ještě jeden dodatek ve městě, kde jsem vyrůstala, tam se společnosti vůbec nebráním a je to jako dřív i když jsem trochu ostýchavější.

_________________
Čím více poznávám lidi, tím více mám raději psy.