sfera.pravy.net

Skunkless · Posted: Wed 7.5.2008 16:10 Post subject: Skunkless se ptá..na bolest.

Rozhodla jsem se založit další téma. Zjistila jsem totiž, že je spousta zajímavostí, na které bych ráda znala Vaše názory a váhala jsem mezi "zeptáním se v jiném tématu, kde to hned zapadne či mě někdo napadne, že jsem OT" a "prudění těch, co by měli dojem, že Skunkless zas zakládá šíleně moc stupidních témat" z čehož mi vyšlo jako nejvýhodnější založit jedno nové téma a vždy když diskuze vyprchá a já budu chtít vědět něco dalšího, jen změním název tématu a bude klid..doufám Smile

Proč je bolest útěchou těm, kteří trpí?

Nejednou jsem se nad tím zamýšlela. Co křehkou lidskou bytost, jejíž zakořeněnou touhou je vzkvétat, vede k tomu, že si poškozuje své vlastní tělo? Vždyť bolesti se obvykle vyhýbáme, snažíme se jí předejít. Myslím, že tito lidé bolest dobře znají. Nemusí být fyzická a dokonce ani moc zjevná. V mnoha případech si bolest způsobujeme sami. Činíme tak svými malými i velkými rozhodnutími, svými slovy a samozřejmě činy. Pravděpodobně méně lidí se shodne na tom, že nezanedbatelný je i vliv našich myšlenek. Já mezi ně patřím. Ať je realita jakákoli, mám pocit, že bolesti se nevyhnul nikdo z nás.

Čím to tedy může být? Napadlo mě, že bolest je život. Když poletuji změtí svých myšlenek, mohu být daleko od reality všedního života, prožívám-li bolest, velice jasně si uvědomuji, že jsem. Jsem a bolí to. Bolí to, žiju. Možná, že pro ty, kteří z různých důvodů ztratili kontakt sami se sebou, může být pocit "žít" natolik důležitý, že jej chtějí prožít i za cenu fyzické bolesti.

Jelikož jsem hodně sžita s myšlenkou, že vše se vším souvisí, hledám jakousi zpětnou vazbu - co za skutečný přínos se v této situaci dá objevit?
Ona potřeba "být živ" nás obrací do sebe, chápeme ji jako signál naší nespokojenosti se současným stavem života. Jelikož nejde o náhlý impuls, ale už docela výrazný rys naší osobnosti, začneme se snažit najít řešení. No ano, nepřišla jsem na nic nového Laughing

Všichni, kdo se necítí dobře, chtějí svou situaci změnit.

Máte rady, jak si znovu vážit sebe sama natolik, abychom se chránili i sami před sebou? Jaké s tím máte zkušenosti, jaké na to máte názory, co Vás napadá?

_________________
Život je fascinující..

Lenore · ___________________ Joined: 02 Jan 2007 Posts: 30412

Já tomu asi tak od půlky nerozumím Embarassed

Ale souhlasím s tím, že bolest = uvědomění si vlastní existence. Kdysi tady bylo téma něco jako kdy si kdy si připadáte, že žijete, nebo tak něco, a tam jsem psala, že když mě něco bolí.
No ale víc už jsem v tom nehledala.

_________________
queerer than we can suppose

hope · Válenka Domácí Joined: 18 Jan 2007 Posts: 29000

já od začázku Laughing

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

pam · kytky 7, meta: 12650 Joined: 03 Jan 2007 Posts: 12166

nápodobně, je to na mě vyšší level Laughing

sun Topic · kytky 7, meta: 14150 Joined: 19 Jan 2007 Posts: 13939

Skunkless bude umelkyna, zaloz si umelecky zapisnik, vedieme to so spoluziackou presne na podobne uvahy Laughing

na vsetky umelecke i neumelecke temy Laughing

, zapisky, ktore nam napadu, myslienky, rozhovory, clanky, vystrizky z novin, informacie o fotografii, rezirovani, filme, atd.

sun Topic · kytky 7, meta: 14150 Joined: 19 Jan 2007 Posts: 13939

a co sa tyka tej bolesti ze preco si ublizujes ked ta nieco trapi ma to velmi jednoduchu biologicku odpoved - nervova sustava a zmyslova sutava (zmysly) a jej organy su stavane tak, aby vykonavali svoju funckiu - hmat, cuch, chut, zrak a sluch, pricom zrak a sluch registruju informacie ako prve. Avsak v organizme nastava jedna situacia, ked vsetky tieto zmysly zatlaci do uzadia ina informacia - bolest. Vnimanie bolesti.

Z toho vyplyva - ked sa rezes aby ta nieco bolelo, sustredis sa len na tu bolest a tym padom si neuvedomujes, ze ta nieco trapi.

To iste ako zapit nieco alkoholom, ktory stimuluje mysel, popripade cigarety, ktore ukludnuju.

Last edited by sun Topic on Wed 7.5.2008 17:50; edited 1 time in total

hope · Válenka Domácí Joined: 18 Jan 2007 Posts: 29000

nám trenér na naše výmluvi vždycky říkal, že nám zlomí ruku a ono to přestane.. a je to tak, bolest léčí větší bolest

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

Theresa · Posted: Wed 7.5.2008 20:05 Post subject:

ed

_________________
Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.

Last edited by Theresa on Thu 8.5.2008 18:20; edited 1 time in total

Gilthoniel · Dancing in the moonlight Joined: 03 Jan 2007 Posts: 4952

Celkem filozoficka otazka, Skun:)
Podle me je sebetryzneni reakci na utrpeni, a jak je videt vsude kolem nas, lidi si vylozene vrni v utrpeni. A jeste vice vtom, kdyz to druzi vidi, kdyz tim vyvolaji reakci, prosi o pozornost, lasku, o tom, co jim treba chybi...
Vtom pripade si nejsem jista, ze to ublizovani je jenom 100% reakce na to, ze si clovek nevazi sebe sama. Urcite to muze byt jeden z aspektu, ale spis mi to pripomina "volani o pomoc".

Add poletovani ve zmeti svych myslenek...jasne, kdyz citim bolest, mira uvedomeni sebe sama je vysoka, ale jsou preci i jine praktiky, ne? Treba cviceni soustredeni...ted nechci moc kecat, v jakych si joginskych technikach se nevyznam, ale muzu zjistit..

_________________
Victim is another name for lover.

Mé srdce děsící se prázdna, vánice
sní o minulosti a o příznivém klima!
Vrak slunce utonul v své krvi, která dýmá.
Ty ve mě zůstáváš jak zlatá monstrance!
(Baudelaire)

Theresa · Posted: Wed 7.5.2008 20:20 Post subject:

ed

_________________
Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.

Last edited by Theresa on Thu 8.5.2008 18:20; edited 1 time in total

sun Topic · kytky 7, meta: 14150 Joined: 19 Jan 2007 Posts: 13939

Theresa wrote:

ja teda nemam rada, kdyz me ostatni vidi trpet. Trpim si radeji sama v koutku. Laughing

jj, presne, ja nedokazem plakat na verejnosti a pri priatelovi len malo, najradsej sama doma Embarassed

ariely · kytky 5, meta: 6650 Joined: 18 Jan 2007 Posts: 6360

"Jsem a bolí to" je spíš otázkou priorit. Nebo spíš tím, co se nám v životě nabízí a tím, co si z toho vybereme a přivlastníme. Že já si někdy dávno někde daleko v sobě vybrala "můj život je bolest" byla prostě jen moje volba, byla to špatná volba, i když byla spíš nevědomá, tak někde v skrytu to bylo ve mě a asi to byla moje potřeba. Žiju tak a i když se v tom nikdy nenaučím úplně chodit, tak prostě žiju, protože mi nic jinýho nezbývá. A ostatní nechápou, já sama nechápu, proč to tak je, snažím se to změnit, ale je to těžký. Ale snažím se a protože tu VŽDYCKY bude naděje na lepší zítřky, tak doufám. - - bolestná cesta psychična - - a fyzická?
když pominu všechny ty pozérské činy mladistvých, tak to vidím jen v tom, že je prostě třeba přehlušit bolest bolestí. Něčím silnějším, čím zapomeneme na to původní. Někdy je třeba jen pocitu zadostiučinění, trpím, nejde s tím nic dělat, tak budu prostě trpět dál a víc. (nic nového Smile

)

...

waxeipahdeth · kytky 8, konec Joined: 02 Jan 2007 Posts: 27125

Mě bolest vždy uklidňovala (ba dokonce jsem cítila i jakýsi zvrácený pocit rozkoše, když se žiletka nebo nožík zařízl) a měla jsem pocit, že si nic jiného nezasloužím než trpět. To přehlušení je taky možnost, mnohdy je bolest duše horší než bolest fyzická.

Skunkless · Posted: Mon 12.5.2008 11:03 Post subject:

Teda hope..já nevěřím, že tomu nerozumíš a Lenore mě chce jen pozlobit..nebo píšu mongolsky? Laughing

Chjo..no ale já myslím, že na to téma jako takové se dá nahlížet mnoha různými způsoby, i kdybyste mému pojetí toho textu fakt nerozuměly...díky za příspěvky ode všech, ale mám pocit, že nezazněla jediná rada...opravdu Vás nenapadá, jak by se dalo takovým lidem pomoci? Nebo Vám přijde, že ten problém je tak mimo Vás, že se tím nehodláte zabývat?

_________________
Život je fascinující..

Skunkless · Posted: Mon 12.5.2008 11:07 Post subject:

Teda koukám, že Gilthoniel se poradit nejspíš snažila..tak pardón Smile

No a Exi..Ty s tím máš tedy vlastní zkušenost, jo? Jak jsi to nakonec zvládla? Nebo jsi to nezvládla a plácáš se v tom dodnes? Jak dlouho to trvalo? Myslíš, že by Ti bývalo něco pomohlo, ještě než k tomu sebeublížení poprvé došlo? Že to šlo něčím odvrátit?

ariely..a Ty jsi tedy taky zažila nějaké podobné věci? Nevím, jestli jsem to dobře pochopila, napíšeš něco víc?

_________________
Život je fascinující..