sfera.pravy.net

[Bibi]

Je to takové zvláštní... Když jsem byla menší, byly u nás vždycky bezva oslavy všech narozek. Přišly dvě babičky, děda, tety, strejdové, sestřenice, bratranec. Jenže teta umřela, tím se poměrně odtrhli od naší rodiny strejda s bratrancem, které už jsem neviděla snad několik let navíc je babička na pokraji života (v léčebně dlouhodobě nemocných v podstatě už jen dožívá). Ale měla jsem vždycky hrozně ráda sestřenice. Jsou asi o 4-5 let starší než já a ségra, tak jsme si vždycky parádně poklábosily... A se strejdou a tetou jsme jednou byli na dovči, to bylo super, páč naši se o samotě dost špatně snáší...

[Shannon]

právě teď jsem trochu v euforii z toho, jak skvěle se rodiče starají o moje prarodiče
ale taková rodina strejdy... tam už vztahy, zejména např. rodič-děti, tak super nefungují

_________________

SIC TRANSIT GLORIA MUNDI.

[Alunka]

Tedka nevnimam vubec. Nechapu nikoho.

[Mo Cuishle]

já musím říct, že teď s našima vycházím docela dobře.. teda moc často tam nejezdím, ale mamka teď je už od září nemocná, teď je už druhej měsíc v lázních a tak jí docela často volám a i tátovi a je to teď takový lepší ty vztahy..

_________________
Bye

[Mari]

nase "mala" rodina - ja, mamka, tata, bracha, segra je uzasna, nemuzu si stezovat, samozrejme - kazdy ma nejake chyby (to ja ale taky), ale muzu se na ne spolehnout v cemkoli
se sirsi rodinou -> tatovo brachove s rodinou, se vidame docela casto; rodinne oslavy, akce, dovolene... tady je taky dost podpory a zajmu
z prarodicu uz mame jen babicku z mamciny strany, s tou se vidame hodne, prakticky je to nase sousedka, hodne ji pomahame, protoze chodi o berlich
z mamciny strany se s jejimi sourozenci s rodinou vidame tak 1 - 2 x do roka
babicka z tatovo strany mela 5 sourozencu, takze tata ma furu tet, sestrenic a bratrancu; s nima se skoro nevidame, ani poradne nevim, kdo ke komu patri a jak se kdo jmenuje
ted jsme se videli vsichni pohromade vcera - strejda slavil 50, takze tam bylo opravdu siroke pribuzenstvo - na 50 lidi; predtim jsme se sesli takhle hromadne vlastne jen na babiccine pohrbu

_________________
♪♪♪

[Mykéna]

Já celou svojí rodinu ani pořádně neznám. O některých příbuzných si pamatuju jenom že je to "ten pán, co má tu modrou Felicii" a podobně. Většinou je neznám jménem, nebo ani nevím, jak přesně jsme spříbuzněný...
Ono je to tak, že táta moc nemusí mámy rodinu. Máma se o jeho rodinu stará jako o svojí, ale stejně v obou rodech už skoro všichni umřeli. Mám už jen jednoho dědu. Teda žijou dva, ale děda je pro mě jen jeden, ten druhej je jen starej chlap, co bydlí v rozpadlym domě, nepamatuje si jméno mý sestry a dárky k narozeninám si zásadně nerozbaluje... Nic k němu necejtim.
Od tý doby, co umřela babička, nemůžu jezdit ani k tomu dědovi. Je mi tam úzko.
Takže mi zbývaj tety, strejdové, bratranci a sestřenky. Ty vidím dvakrát do roka.
Nejsem zrovna zaměřená na rodinu

[Olorea]

ja jsem na te nejblizsi rodine dost zavisla, asi bych nezvladla je videt jen dvakrat-trikrat do roka.. i kdyz ted je vlastne vidam jen jeden vikend v mesici a zjistila jsem, ze to taky jde.. jinak nase sirsi rodina z tatovy strany se schazi tak jednou dvakrat rocne, z mamciny strany posledni tri roky skoro vubec, protoze se s nasima dost pohadali driv jsme se vidali tak dvakrat do mesice, dost mi chybi Jinak ty seslosti z tatovy strany jsou vzdycky supr, hrozna prdel akorat ze tam byl spojovacim prvkem deda, ktery vloni umrel, tak se obavam, ze ted bude to schazeni taky horsi
Ale posledni tri roky mam vlastne jeste jednu rodinu - od pritele, s jeho tatinkem a macechou se vidame v podstate kazdy tyden, mam je moc rada.. a i zbytek rodiny je, az na par cernych ovci, super, berou me jako soucast rodiny, je to prijemny

_________________
http://koralkovabizuterie.napady.net/
http://www.fler.cz/ - Nákupní galerie rukodělných výrobků - textilu, bizuterie apod.

[*jiva*]

Kdysi jsme se s kamarádkou přely, jestli to, co cítíme k rodičům, je vlastně náklonnost. Já si pořád stojím za tím, že je to pouze forma vděčnosti (za to, že se drží podivných tradic a dávají mi peníze na vlak a jídlo) a nepochopení (jsou tak hloupě dobrosrdeční, že ačkoliv jim musí být jasné, že zvládnu umýt nádobí, tak pokaždé, když ho nechám stát neumyté, to někdo udělá za mne). Je fajn, že takoví lidé existují; špatné je, že jako daň za to chtějí právo kecat vám do života.
Nemyslím si ale o svých nejbližších příbuzných, že by byli charakterově nějak výrazně špatní. Snad jen ...velmi nesourodí, což občas způsobuje problémy, pokud je zavřete do malého domku na víc než dvě minuty.
Sestra to pochopila už před několika lety, a tak se v domku moc neukazuje, leda když selžou všechny psychicky nenáročné způsoby, jak sehnat peníze na vlak a jídlo.

Co se týče vzdálených příbuzných, před pár měsíci jsem se stavila u sestřenky žijící v Praze. Po druhém pivu se mi svěřila, jak jí strašně mrzí, že členové naší rodiny spolu takřka nekomunikují (pokud někdo neumře a podobné formality). A tak z tolerance (přecházející místy v tichou nenávist) vzniklo toho večera jakési přátelství, které vydrželo zhruba tak dlouho, jako opilost.

Přítel žije bez rodiny. Nikdo mu nenadává, když má v lednici jenom pivo a kompoty, a oblečení v tlusté vrstvě na opěradle židle.

(Toho cynika ze mě bezpochyby udělala příliš liberální výchova. Vidíte - chce to řezat, řezat a řezat!)

_________________
_