sfera.pravy.net

[Rose Madder]

Lucrezia wrote:

i kdybych vedela, ze pritel treba s nejakou slecnou jen spi a urcite do toho netaha city, tak by to bylo na zblazneni... kolik lidi by tolerovalo bokovku i kdyby vedeli, ze tam zadne city nejsou? [/size]

No však já neříkám, že bych to tolerovat dokázala. Vždyť jsem psala, že by to vedlo jen k dalším problémům a komplikacím a žárlivost je nepochybně jednou z nich.
Už vůbec to tu neprosazuju jako ideální model soužití , protože by to jistě dokázal tolerovat málokdo.
Jen se občas tahle myšlenka vnutí. I přesto ale myslím, že je z mnoha důvodů nerealizovatelná a sama bych to takhle mít zavedené nedokázala.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Lucrezia]

Rose Madder wrote:

Někdy mě napadá, jestli by nebylo skutečně nejlepší tolerovat si sem tam nějakou tu bokovku. Jenže je jasný, že to by vedlo ve finále stejně jen ke zbytečným komplikacím a dalším problémům...Málokdo si dokáže udržet nadhled a nezačít do toho tahat city.

Rose aha, no na me to pusobilo tak, ze bokovka je vlastne mozne reseni problemu, kdyz do toho clovek netaha city. Jenze to dokaze malokdo, do toho ty city netahat, a proto je to problem tak jsem to pochopila z toho tveho psaneho prispevku.
Proto jsem psala, ze mi pripada problem i bokovka, ve ktery city nejsou

[Rose Madder]

Jasně Ale myslím, že v některém dalším jsem psala, že to řešení není. Ale tak to je fuk.
Jistě - dokážu si představit extrémně odolné a nežárlivé jedince, pro které by to snad i řešení bylo. Ale pro většinu opravdu ne, to je pravda.
Jen se mi ta myšlenka občas vkrade do mysli, že by určité "horší" části mého já něco takové sem tam prospělo. Ale racionálně vím, že to je blbost, protože by to ve finále přineslo mnohem více bolesti než-li požitku.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Guest]

Lucrezia wrote:

tak ja jsem taky v dlouhodobem vztahu, jenze nevim, kdy se pozna ta faze zamilovanosti a "uz nezamilovanosti ale neco jinyho". Mne pripada, ze ho miluju porad treba se spolu divame na film, on mi masiruje nohy a ja si zrovna uvedomim, jak moc ho mam rada a jak by mi chybel, a uplne me to zahreje nebo kdyz mi koupi na cestu vlakem mou oblibenou dobrotu...proste kdyz mi necim rika, ze me ma rad a zalezi mu na me tak nejak u me probiha ta konstantni hladina zamilovanosti

no to ja mam tyhle pocity taky , staci kdyz se na nej nekdy kouknu a uvedomim si jak jsem stasna a ze ho miluji nebo kdyz se koukame treba na telku a drzime se za ruce, tak je to krasny atd.... ja myslim spis tu pocatecni zamilovanost, no. Kdy byl clovek do nej blazen furt!! To jaksi uz asi nejde zpet, ze?

[mokosha]

Já jsem po 3 a půl letech pořád ještě zamilovaná...no, ale ptala jsem se jednou kamarádky, která je se svym klukem asi 6 let a předtím nikho neměla, jestli má taky takový myšlenky jako guest. No...prej nad tim taky kolikrát přemejšlela, ale vždycky si řekla, že by to stejně bylo to samý (na začátku), jako šimrání v břiše, podlamující se kolena, růžový brejle...prostě super, no jenomže pak by tohle odeznělo a ona by musela budovat znovu to, co už těžce vybudovala se současnym přítelem...no pochpila jsem to nějak tak, že nemá cenu zahazovat něco, co funguje ( a co nemusí fungovat s každym) pro něco, co je pomíjivý a stejný s každym klukem...
no nevim, jestli tenhle odstavec někdo pochopí

[Hyenečka]

Já ho chápu dobře a v podstatě s tim souhlasim. Tvrdí to i můj kolega a je to takový dogma pro lidi, který se uměj řídit pouze rozumem. Ale já to neumim, takže i když bych chtěla, aby to platilo i pro mě, protože to zní rozumně, neplatí.. Jak přestanu ve vztahu cejtit zamilovanost nebo takovou tu lásku, ve kterou zamilovanost časem přechází, začnu bohužel pokukovat jinde a hledat zase to šimrání v břiše..

[user007]

Ja s tim teoreticky souhlasim a myslim, ze jsem tu i neco takoveho psala, ale nemuzu rict, ze jsem to zrealizovala, protoze jsem nemela nikdy dlouhodoby vztah, kde by se vytratila zamilovanost..

_________________
Everything can be taken from a man or a woman but one thing: the last of human freedoms to choose one’s attitude in any given set of circumstances, to choose one’s own way. - Viktor E. Frankl

[Theresa]

ed

_________________
Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.

Last edited by Theresa on Mon 5.5.2008 14:13; edited 2 times in total

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Bibi]

Měla jsem nejdelší vztah 3 a půl roku... Pak to nějak vyprchalo. Nejen zamilovanost, ale i láska. Prostě to byl najednou kamarád. Nechuť k sexu, pak už mi snad bylo i lépe bez něj než s ním...
Ale jinak bych to řešila znovuzamilováním (ono se to řekne, tyhle věci se dějí na nás nezávisle, takže to nějak "udělat" asi nepůjde).

A k té tolerované nevěře - proboha, to je pro mě naprosto bez diskuze, kdyby přítel přišel s něčím takovým, asi bych se s ním rovnou rozešla...

[hope]

co někam vyrazit? myslim, třeba na víkend

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[hope]

no tak já mám výčit už když jsem u přítele a nesedim doma u compu..znám to, když jsme v unoru byli týden na chalupě, tak jsme spolu ani nespali a furt se mě ptal co mi je..No co, měla jsem psát absolventskou práci a ne se válet na horách.. a nouťase nemm, že jo..

já třeba vim o tom, že to že máme ten vztah udělanej tak jak máme, tak nás to udržuje v sexualním napětí a dá se říct zamilovanosti, ale asi to hodně rychle přejde při společným bydlení..

V tomhle se těžko něco radí, já bych mu asi udělala nějaký překvapení, o kterým vim, že by ocenil, jenže tim ho člověk asi jenom ujistí, že se snažit nemusí

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek