sfera.pravy.net

[Court]

edit

Last edited by Court on Sun 8.6.2008 18:30; edited 2 times in total

[ephelides]

court me je treba lito ze nejsem tak o nekolik let mladsi.....pod stan me dostala jedine kamoska a to jeste na 3 dny na inline brusle, jinak ani nahodou, zlatek hotel

zacinam dokonce pouzivat kremy na oblicej a prestala jsem chodit do solarka v ramci toho abych nevypadala vysusene ve 40

z parby+ alkoholu mne nestaci na regeneraci uz 1 noc jak driv, ale vyspavam se z toho jeste 3 dny tak to radsi vynechavam

[Theresa]

ed

_________________
Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.

Last edited by Theresa on Fri 28.3.2008 11:14; edited 1 time in total

[Lenka]

Mě se spíš zdá že mi ujíždí život ve vlaku a já stojím na nádraží a smutně se na ten odjíždějící vlak koukám.Vrásky se mi sice ještě nedělaj (zlatá mastná pleť) a nikdo mi nevěří že mám občanku nebo že sem vůbec plnoletá,ale prostě to cítím.
Spíš mám uplně jinou depku ze stárnutí než Court

[Lucrezia]

Court wrote:

Mate nekdo podobnou krizi? Nebo aspon obcas takovy pocit, ze je Vam lito, ze neco je proste uz nenavratne pryc?

jakobych to psala ja

vratit cas bych asi nechtela, ale jsem ted hrozne sentimentalni, az me to samotnou desi. Vim, ze se mi prave ted uzavira jedna zivotni kapitola, a obcas je mi z toho do breku je mi lito, ze uz nikdy nezaziju to, co v 16, 17...ze uz neni s kym parit, protoze vetsina lidi se vztahem ztratila i kus mozku a najednou nikdo nemuze anebo jsou vsichni utahani z prace. A vlastne ani nevim, jestli by me to bavilo

ale dost me proste fascinuje ta promena a vyvoj zivota,coz citim ted mnohem vic nez predtim

[Lilith]

Court wrote:

- o tom, co se za poslednich 5 let stalo s mym telem radsi taktne pomlcim

tohle mě taky štve, dřív mi stačilo jít 1x týdně na aerobik (nebo jednou za 14 dní) a měla jsem pevnou postavu, teď ani omylem
vrásky u pusy mám taky, ale utěšuju se tím, že jsou od smíchu...

ale jsem hrozně šťastná, že pořád ještě dokážu propařit noc, jít spát v 7, vstávat v 8 a nevypadat jako smrtka

Jinak čas bych vrátit nechtěla, jsem teď mnohem šťastnější než dřív, jen mě rozesmutnilo, když se mi nedávno v šatně ve fitku vrhla kámoška kolem krku a začala brečet, že stárne a je samá vráska. No. Je o týden starší než já, vždycky vypadala tak o 10 let mladší a je šťastně zamilovaná. Nechápu, v čem je problém

_________________
Proč on? Protože se nám chtělo...

[Rose Madder]

Hm, tak na mně se taky projevuje řada výše popsanejch proměn Hlavně ty vrásky mě začínají trápit už teď. Na čele mám hluboký rejhy, ale všem tvrdím, že to je proto, že často a velmi usilovně přemýšlím
Celkově stárnutí ale nevnímám nějak negativně a ani se sentimentálně neohlížím zpátky. Spíš se snažím vnímat pozitiva, jakože jsem teď kapku víc vyrovnanější, zvládám s přehledem situace, ze kterých bych dřív měla vítr a podobně. Už z toho důvodu bych se zpátky nikdy vrátit nechtěla. Navíc jsem si nedávno pročítala svůj deníček, kterej jsem si psala, když mi bylo 17 a říkala jsem si, jaké to děvče bylo ale vypatlané Takže doufám, že i v tomto směru proběhla změna - k lepšímu

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[ephelides]

ja mam denicek z 15 to je jeste lepsi

jinak ta postava se na me nejak neprojevuje, mam ji stejnou nebo i lepsi o neco, protoze chodim delsi dobu prav.cvicit.....coz samozr. neznamena ze je vyborna ze...

[Koogi]

Court wrote:

Mate nekdo podobnou krizi? Nebo aspon obcas takovy pocit, ze je Vam lito, ze neco je proste uz nenavratne pryc?

No jo, taky se pridavam. Mam dost stejny pocity, cos psala, s vyjimkou jednoho - mam porad chut proparit koncert/party/cokoliv do rana. A kdyz to tak dlouho nemam, tak mi to chybi. Ale zase me trosku desi, ze pak na ty party patrim k nejstarsim
A ten pocit litosti mam casto, casto si rikam "stary dobry casy" - nic jsem neresila, mela vzdycky doma plnou lednici jidla, strechu nad hlavou a proste vsechno. Celej ten zivot byl takovej min pochmurnej a plnej nepreberny energie. Clovek ted asi proste nemuze prehlizet veci, ktery si "tenkrat" idealizoval..
Postava, to je taky muj momentalni boj, ale je mi davno jasne, ze mi telo ted uz nic nepromine, a proto se s tim musi neco delat, jinak to spatne skonci
Vrasky zatim nepozoruju

_________________
Look in the mirror and ask your soul if you're alright. Put out the glitter that your soul hides behind.
♥

[Lilith]

Koogi wrote:

Postava, to je taky muj momentalni boj, ale je mi davno jasne, ze mi telo ted uz nic nepromine, a proto se s tim musi neco delat, jinak to spatne skonci

To mi připomíná ty hlášky v Bridget Jones - když o tělo chvíli nepečuješ, tak je výsledek katastrofální

_________________
Proč on? Protože se nám chtělo...

[Mo Cuishle]

Nevim teda, jestli mám vůbec právo sem ještě psát (24let)... Ale..

Stárnutí se nebojím. Čím jsem starší, tím je to lepší, cítím se každým rokem vyrovnanější, svobodnější, volnější, nezávislejší. Nechtěla bych se vracet zpět ani o rok.

Spíš než vzpomínkami na "staré dobré časy" přemýšlím o současnosti a o budoucnosti, co mi přinese. Co bylo, bylo. Mělo to být, někam jsem se díky tomu dostala, ale už je to pasé, víc mě zajímá co bude a co může být a co proto mám dělat teď.

Teď to je fajn, ale těším se i třeba na to, až mi bude 30. To mi příjde jako takový ten úplně nejideálnější věk (možná ale změním časem názor) - člověk je už zpravidla zabezpečený, je vyrovnaný, už něco dokázal a zároveň je pořád ještě mladý a relativně zdravý a může žít naplno.

Na pařby jsem nebyla nikdy, spáč jsem naopak odjakživa (a nejen po pařbách...dokážu prospat celý den i jen tak a pak večer klidně opět usnu, s tím nemám problém ).

Vrásek se nebojím, naopak třeba vrásky okolo očí (takové ty od smíchu) mi jsou sympatické, líbí se mi na lidech, sluší jim.

Změn těla se taky nebojím. Vím, že nebudu mít postavu pořád jako teď a že třeba v 50ti nebudu hubená, pevná a ohebná jako teď (i když kdo ví), ale člověk zas bude někde jinde. Jak myšlením, tak vším.

Těším se na to, co mi život přinese. Třeba budu hodně cestovat jako moji rodiče (začali cestovat po celém svěrě až ve stáří)...

Těším se, až budu stará a budu mít vnoučata, která ke mě budou jezdit na prázdniny a jak je budu rozmazlovat a učit je lumpačiny a povídat jim, co jsem dělala já jako malá za lumpačiny a budu mít zahrádku a psa (kterej taky bude rozmazlenej a bude spát u mě v posteli ) a budu hodně číst a možná i psát.... vím, že to takhle zní tak naivně... ale já si to tak říkám a líbí se mi to. Třeba to bude všechno jinak, ale mě baví snít si.

Myslím, že všechny roky mají svoje pozitiva a já si je chci vychutnat. A i to negativní se může brát pozitivně. Je to o přístupu.

Každopádně nikam bych se nevracela. Čím jsem starší, tím se cítím lépe.
Nebojím se změn těla ani ducha. Všechny změny nás totiž posunou zase kousek dál, rozšíří obzory.

_________________
Bye

[Koogi]

Mo, tak doufam ze jo vzhledem k tomu, ze me je jen o rok vic (a ostatnim myslim asi taky tak nejak)

ja si takhle budoucnost, natoz pak stari neplanuju vubec... a vubec se netesim, az budu mit vnoucata. bude me pak vsechno bolet a tak, a urcite budu nejaka protivna babka, jaky vidam v mhd

_________________
Look in the mirror and ask your soul if you're alright. Put out the glitter that your soul hides behind.
♥

[Suny]

taky nad tím hodně přemýšlím a občas mi je z toho smutno, že nějaký věci už nezažiju. Zrovna minulý týden jsme s kamarádkou vzpomínaly, jak jsme blbly a že nás to teď už vůbec neláká, že než jet někam na diskotéku, přičemž pak budu další 2 dny nepoužitelná, tak to radši zajdeme večer na kafe

Ale určitě bych nechtěla nic vracet, myslím, že v každém věku se dá najít plno hezkých věcí a přijde mi, že postupem času jich je víc a víc ... když mi bylo 15, měla jsem radost z toho, že můžu jet na víkend pryč, nebo že jsme pronesli flašku alkoholu přes pokladnu, aniž by požadovali občanku ... teď jsou ty "životní radosti" takový intenzivnější, opravdovější ... nevím jak to mám popsat, ale snad chápete

_________________

If you want to make God laugh, tell him about your plans.
-Woody Allen-

[ephelides]

koogi bud v klidu.....se svoji babickou ktere je 77 komunikuju pres icq a tedka si nasla notebook kterej si chce koupit na internetu a rikala predtim ze chce aby to melo hlavne : aspon 100GB, ctecku karet,
DVD,zabudovanou kameru a mirkofon .....takze......zivot ve stari teprve zacina

[mexxie]

Tak já nemůžu říct, že bych se bála stárnutí... Taky si myslím, že každý věk má svoje plusy a mínusy. Je mi ale tak nějak líto, že některé věci už prostě nezažiju. I kdybych mohla, vypadalo by to trochu trapně. Nerada bych dopadla jako matka mojí spolužačky z gymplu, co ve 40 lovila v minisukni hokejisty v baru a pak se tím chlubila

Většinu příznaků, které popisuje Court, na sobě v různých obměnách pozoruju taky Nejvíc "stará" si ale připadám v kontaktu s mladšíma lidma. Třeba na poslední ESF párty jsem si v porovnání se všema těma nadšenýma prvačkama a druhačkama přišla jako vykopávka
A když občas slyším, o čem se v tramvaji baví děcka, co jedou z gymplu (jeden mám tady opodál), tak si připadám fakt úplně mimo. Přitom jsem lidi kolem dvacítky brala donedávna jako moji věkovou kategorii... holt musím hledět vstříc třicátníkům asi
Nejde říct, jestli je to teď lepší, nebo horší, rozhodně bych se vracet nechtěla, ale je to prostě jiné.

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.