Já se s našima nehádám vůbec, snad jedině v pubertě jsme se hádali. S kamarádama a kamarádkama taky ne, to se stalo snad jen párkrát, když jsme byly mladší. S přítelem se občas pohádáme a přiznám se, že to občas schválně vyvolávám, protože mi už to prostě chybí

. Ale s ním se to moc nedá, hádá se nerad, tak se vždycky vyřvu jenom já a on mi pořád říká, že mám pravdu a že jo, jenom aby měl klid a to mě točí ještě víc, protože vím, že to říká jenom aby měl pokoj

. Cholerik jsem děsný, dokáže mě vytočit každá blbost a to potom třískám věcma, dveřma a nadávám

, chudák přítel to semnou nemá moc jednoduché

. A s bývalým jsme se hádali fakt velkým stylem, to lítalo úplně všechno, talíře, svíčky, popelníky, no prostě cokoliv nám přišlo pod ruku

. No, jo když se sejdou dva cholerici a ani jeden nechce ustoupit, tak je to pak těžké. Jsem ráda, že současný přítel je jiný

.