sfera.pravy.net

[Tornado_Lou]

..

Last edited by Tornado_Lou on Tue 14.5.2013 9:58; edited 1 time in total

[mexxie]

Vzpomínám, a čím dál radši
Říkám si, jestli tehdy nebyl život snazší. Dnešní svět je tak strašně složitý a hektický, přetechnizovaný

[Lucrezia]

taky na to vzpominam strasne rada a vzdycky zamacknu slzu

kazdopadne si ale myslim, ze to je proste vyvoj a ten jde strasne rychle dopredu. Ac asi nelze zit dneska jako poustevnik anebo uplne stejne jak pred dvaceti letama, do jiste miry plati "jaky si to udelas, takovy to mas"

[Rose Madder]

Asi to tak nepocituju. Kazda doba ma neco do sebe. Vyhovuje mi, ze mam k dispozici internet, icq, mobil,...Nedokazu si bez techto vymozenosti svuj zivot uz predstavit. Detstvi bylo taky fajn, ale zaroven melo i sve mouchy.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[kecka]

vzpomínám s láskou jak jsme s babičkou a dědou hráli o prázdninách do noci žolíky nebo jak jsem s nima ráda obracela seno (to dělám dodneška ale už mě to zdaleka tak nebaví), na televizi jsem si třeba měsíc ani nevzpomněla a telefon jsme si nechali zavést až před pár rokama (už jsme ho zase zrušili)

[Tornado_Lou]

edit

Last edited by Tornado_Lou on Fri 5.10.2007 7:47; edited 1 time in total

[Theresa]

ed

Last edited by Theresa on Fri 30.3.2007 17:17; edited 1 time in total

[Lenore]

Já vzpomínám, ale snažím si to neidealizovat. Zase to mělo svoje nevýhody.

[Blondie 007]

Taky si obcas rada zavzpominam. Hlavne na to, ze jsem mela nadherne cistou detskou dusicku a vsechno jsem si, treba i pres hadky rodicu, dokazala uzit - Vanoce, dovoleny atd... Na to, jak jsme byli velka, ukricena "italska" rodina. To jsme sice i dnes, ale malokdy se sejdem pohromade a uz to proste neni ono...

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Man of the world]

každá doba má něco a mě zrovna přijde ta současná ta skvělá

_________________
Miluj hluboce a vasnive. Muzes se pritom zranit, ale je to jediny zpusob,jak zit svuj zivot.

[waxeipahdeth]

Nevzpomínám, ani s nostalgií, ptž jsem byla strašně nešťastné dítě Největší utrpení bylo pro mě jít ven. Neměla jsem skoro žádné kamarády takže mě mamka posílala ven samotnou a já se vždycky někde plížila a trnula strachy, že mě zmlátí jedna cikánská holka z vedlejšího baráku. Atd. A asi jsem zmlsaná, ale současná doba s netem, mobilem, ICQ a dalšími vymoženostmi mi naprosto vyhovuje

[Shrew]

vzpomínám ráda, dnes se divím jak jsem byla kdysi nesamostatná a bojácná, ale-holt dítě. Taky se divím, kolik času jsem vlastně strávila hraním (hrála jsem si hodně dlouho, vlastně občas jsem vytáhla lego i ve 14ti a vůbec jsem nemyslela na chlapy, líčení a podobná zvěrstva a byla jsem vážně dlouho malá holka a užívala si to. Asi i díky tomu, že jsem neměla kamarády, kvůli kterým bych ze sebe musela dělat něco co nejsem, kteří by mě učili hrát si na dospělou. Já jsem byla doma a navlékala se do šaatů a hrála si na princeznu, zatímco moje vrstevnice se šminkovaly a hrály si na dospělačky. A ve svý podstatě jsme byly na úplně stejné úrovni

Dospívat jsem začala až na střední, a nějak mě ta puberta minula, skutečně jsem jí prožívala asi rok v nějaké 7. třídě, kdy jsem se dala dohromady s jednou kamarádkou a hrály si na spisovatelky a napsaly román - horor:-) to bylo fajn období, ale už se spolu nebavíme

Z těch her jsem nevyrostla a asi už nikdy nevyrostu a to je snad to největší štěstí, které mě mohlo potkat - studuju to co mě jako malou nejvíc bavilo-malování, budu tím, čím jsem jako malá chtěla být - výtvarnicí a pančelkou a hraju si dodneška, dodnes se převlékám do princeznovských šatů a hraju si v divadle svojí od dětství oblíbenou hru "na někoho" a šiju si róby, které se ostatním líbí a dokonce si je ode mě chtějí koupit.

Myslím, že jsem šťastnější než dřív, protože mám možnost uskutečnit to, o čem jsem jako malá mohla jenom snít..mám "kompetenci dospělosti"

za to, že mi bylo tohle umožněno nepřestanu být nikdy vděčná!!!

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by maxmiliana on Mon 12.5.2008 12:00; edited 1 time in total

[synapse]

Tornado_Lou wrote:

Dneska mě přepadla taková nostalgie a říkala jsem si, jak to bylo dřív pohodový...žadný emaily, žádný mobilní telefony...časový limit-být doma do tmy. jedli jsme chleby s maslem a hnusný školní obědy, pili sme žlutou limonádu nebo top topic a nikdo nebyl obezní..neměli jsme internet, pc hry, icq, skype a přece sme měli spoustu kamarádu s kterýma jsme trávili většinu času..co se domluvilo, to platilo...nezdá se vám, že dnešní doba je méně poetická?vzpomínáte rádi na své dětství, které jste prožili v 70., 80. a na začatku 90. let?

Taky ti přišel email (prezentace) právě s takovým obsahem? Nebo jsi dokonce jeho tvůrce?

...co se týče mě- já moc nevzpomínám. A když už, tak spíš na konkrétní události, ne na tu dobu. (myslím tím to, že vzpomínám na takové události, které se staly nezávisle na době, ve které se staly)
Na nostalgické vzpomínky mám čas až mi bude 80 a budu vzpomínat na "staré dobré časy". Teď bych spíš ty "vzpomínky" měla vytvářet- t.j. aby bylo na co vzpomínat.

btw: nemůžu si odpoustit jeden citát, který jsme teď měli v čj, když jsme psali slohovku- "Nejpodivnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré dobré časy"

_________________
MIAOW!