U nás asi nebyli žádní vůdcové. Měli jsme takové to zdravé jádro, které tvořilo asi 8-10 lidí, potom takové širší zdravé jádro, které zahrnovalo většinu třídy, a pak ten asociální zbytek.
Co se nošení třídnice, tvůrčích nápadů a spol. týče, tak na to byla jedna slečna. Nebyla ani nijak hezká, ani nebyla z bohaté rodiny (na to se u nás tehdy vůbec nějak nehrálo), ze začátku byla spíš nevýrazná a až někdy na vyšším gymplu se začala víc projevovat. Byla přesvědčená o tom, že má talent. Dost se kamarádila s klukama, takže v dobách, kdy ještě mezi pohlavími panoval boj, si získala jejich respekt, a pak to tak nějak plynule pokračovalo. Byla hodně chytrá, mrzí mě, že se pak zabydlela v té své bohémskosti a úplně zblbla
Teď se s ní skoro nedá bavit,jak je afektovaná
Její pravou rukou byla její nejlepší kamarádka, něco jako miss třídy, ta ale nebyla ani zdaleka tak chytrá, ani tolik schopná. Pověstná byla tím, že názory měnila podle toho, s kým se zrovna bavila a taky tím, že jí nikdy nebylo trapné jít za učitelem a dyndat o lepší známku. Budiž jí přičteno k dobru, že při té příležitosti se obvykle přimluvila i za ostatní.
Co se šprtů týče, tak ty jsme měli aspoň 3. Jeden kluk, který vypadal jak andělíček, špatně viděl, slyšel, dokonce se i blbě hýbal (míval trojky z TV, i když se fakt snažil). Co se doslova nenaučil, to nevěděl. Nebyl to ale typický šprt, dával třeba i opsat úlohy a nikdy nikoho neshodil.
Pak dvě holky, co sedávaly spolu snad už od primy. Jedna byla dobrá v matice a byla taková nepřístupná, tvrdá, a priori ke všem nedůvěřivá. Ta druhá holčina byla zase hrozně hodná, jemná, leč myslím, že ta škola na ni byla trochu náročná, asi se musela doma hodně učit a stejně měla jenom průměrné výsledky.
Šašků jsme měli ve třídě několik, samozřejmě hlavně kluků. Nejlepší byl jeden takový dobrák s obličejem slušňáka, co často dělal bordel, ale nikdy nebyl potrestaný, protože se tvářil jako svatoušek a učitelé obvinili ostatní kluky v lavici