no tak u mě hudba hraje důležitou roli.. poslouchám teda hlavně rock, používám hudbu spíš pro uvolnění nejen před treninkem..hudba ovlivnuje mojí náladu..
jinak když se mi nechce na trenink, tak si vybavim ten stav kterej cítim při treninku a po něm a hned se těšim.. když skočm do vody jsem jen já a voda, když jedu na bruslích, jsem jen jám brusla a asfalt, někdy taky já a asfalt
vadí mi když mě někdo růší musim se zastavit, nebo mi rozhodí tempo..tohle mě demotivuje a dokáže mě to nasrat tak, že to klidně i vzdám..hrozně ráda si taky tvořim treninky sama, když to jde, když mi trenink zadá trenérka tak si určuju aspon tempo jak ho pojedu..zbožnuju odrovnat se na stovkách polohově
ale tomu nemůžete rozumět..Já mám hodně ráda takový ty dlouhotrvající monotonní sporty.. člověk si krásně vyčistí hlavu..ale i tak, si to zpestřuju aby mě to bavilo, na kole si třeba vymýšlim zábavnější a nezmámý trasy lesem, kdy nevim kde vyjedu atd..jinak ted je pro mě sport očistec, relax, něco jako orgasmus..
dřív, když jsem to dělala vrcholově a musela jsem plavat 2x denně 5 dní v týdnu + "dobrovolně" v sobotu a musela jsem posilovat, běhat a jezdit na kole.. taky jsem to milovala ale jinak.. motivovalo mě to, že jsem dobrá, že jsem jednou z těch nejlepších..soustředěnost na trenink ani nevim, jestli jsem si něco takovýho uvědomovala.. měli jsme skvělýho trenéra, ten by měl psát knihy o psychologii a motivaci..dokázal nás tak nabudit, že my jsme ten trénink doslova prožívali a nechali tam všechno a ke všemu nás to strašně bavilo..
je skoro dojemný když vás dneska po 10ti letech co vás netrénuje tenhle dvaasedmdesáti letej pán objímáa vy máte mokrý plavky vlasy všechno.. a co víc on mě po deseti letech pozná podle stylu jak plavu na 50 metrů..
no nic jsem se rozvášnila.. ale tenhle pán je vlastně důvod proč jsem u toho zůstala.
co se týče ritualů jasně že nějaký mám, já mám ritualy na všechno, ted už jsou to spíš zvyky.. at je to pořadí oblíkání se na trenink, nebo činnosti který jsem dělala a dělám před závodem