Jak to tak čtu, tak mi naskakuje husí kůže. Já mám 100% arachnofobii, jakmile je vidim na zemi, tak šilim, a křičim nehorázným způsobem. Stalo sem už nekolikrát, že sem sebou málem sekla. Třeba před měsícem jsem byla u babičky a mám pokoj v podkroví, halvně postel mám přímo v tom rohu. šla sem si pro pyžamo a najednou jsem viděla u lampičky na stěně asi v průměru tři až čtyř centimetry velkýho, toho tlustýho černýho pavouka. No řeknu vám, mě mohli omejvat, nemohla sme popadnout dech a můžu být ráda, že jsem ho viděla takhle včas a na tu postel si třeba nelehla. Protože kdybych si na ní lehla, a chtěla rozsvítit tu lampičku, tak by mě fakt odvezli...jen si to představte....