sfera.pravy.net

[Lenore]

Dneska jsem nad tím docela intenzivně přemýšlela... uvědomujete si svoje nedostatky, zlozvyky, špatné vlastnosti a snažíte se je odstranit?

Já to sem asi teď psát nebudu, nějak mě přešla odvaha (bylo by toho hodně, tak bych asi vyzněla jako totální troska )

Edit - aby to bylo pozitivnější téma - nebo co už se vám podařilo zlepšit?

_________________
queerer than we can suppose

[Mo Cuishle]

mám hodně nedostatků, ale ten největší je asi to, že jsem dost protivná, když jsem unavená, což je ovšem každý večer Prostě jsem ráda sama a nemám ráda, když na mě večer někdo mluví nebo po mně něco chce nebo nedej bože něco nechápe nebo chce, abych mu odpovídala... prostě chci klid a jsem dost nespolečenská. Taky když někdo dělá výše zmíněné (tzn. si mě jakkoliv všímá) v době, kdy jsem unavená, tak jsem dost protivná. Snažím se krotit, když si to uvědomím, ale někdy to nejde... prostě jsem hroznej samotář a mám ráda klid. Nejraději bych bydlela úplně sama v nějaké izolaci, kde by na mě nikdo nemlivil
Taky jsem dost nespolečenská a nerada někam chodím (sice mi to je líto, asi tak přicházím o přátele...), ale s tím prostě nic nedělám. Prostě mně se večer nikam chodit nechce. Dřív jsem se snažila se nějak přemáhat kvůli kámošům, ale teď jsem ráda, že si lehnu a nemusím se hýbat, mluvit, poslouchat, .... prostě nic.
To jsou asi dvě hlavní věci, které si v současnosti uvědomuju. Pak mám asi další záporný stránky, ale ty nejsou asi tak markantní jako tyhle dvě.

_________________
Bye

[Grapefruita]

Já nevim, muj nejhorší nedostatek je asi slabá vůle (kouření ) a co se týče vztahů, tak možná něco podobnýho, jako popsala Mo...někdy mam prostě hroznou potřebu samoty, takže někdy koukam na lidi v metru a řikam si: "To sou zjevy , proč všichni tak blbě čuměj..." apod. a hlavně myslim na to, že už chci bejt doma. Ale to mi nepřijde jako nějakej nedostatek. Spíš je to prostě povahou, jsem něco mezi extrovertem a introvertem (dělala jsem si test ), ale pořád blíž k introvertovi...tzn. že tu potřebu bejt sama cítim častěji.
"Nedostatek" je možná taky to, že si s věkem ( ) lidi víc vybíram a jo, společenská, šíííleně ukecaná dokážu bejt se svejma kamarádama, který mam ráda (s tim se pojí muj další nedostatek, že často skáču do řeči a nenechávám lidi domluvit ), ale jinak už jsem docela nedůvěřivá k "cizim" lidem, už se tak ráda neseznamuju jako dřív (výjimkou jsou kamarádi a kamarádky kamarádů, ti mě vždycky zajímaj), ale radši mam svuj klid a dělá mi problém (kvůli tý introverzi) zapadnout do nějaký větší skupiny lidí (třída, kolektiv), ale už mi to tak nějak nevadí jako dřív
Tak těch nedostatků asi zas tolik nemam...

[Lenore]

Mo - Tak pod to bych se mohla podepsat Ale ani to moc nevnímán jako nedostatek, prostě jsem ráda sama; nepříjemná teda snad nejsem, protože když už jdu mezi lidi, tak si to celkem užívám, většinu času jsem sama doma.

Spíš mi vadí, že se nedokážu nikomu ozvat, prostě dokud se někdo neozve mně, tak s ním nekomunikuju Třeba bych s někými ráda mluvila, ale stojí mě to dost přemáhání. Pořád trpím představou, že bych dotyčného hrozně otravovala. Pak to vypadá, že o ty lidi vlastně nestojím, a oni se mi taky neozývají (což se nedivím) no a pak jsem ještě víc izolovaná
Ale pracuju na tom a celkem často (na svoje poměry) otravuju Mery na ICQ. Někdy dokonce ani nestihnu přemýšlet nad tím, jak budu rušit a že jí to určitě leze na nervy

_________________
queerer than we can suppose

[Mo Cuishle]

no aby to nevyznělo, že jsem protivná pořád, tak já když už se někam dokopu, tak samozřejmě jsem úžasná a zábavná :nadsázka:
Spíš jsem myslela situaci, kdy jsem doma a nechci mluvit a teď do mě naši, přítel, někdo, kdo za mnou příjde, spolubydlící atd. začnou něco hustit nebo po mně chtějí, abych se s nima bavila nebo tak... to jsem pak dost nepříjemná. Nebo i v práci nebo ve škole se mi prostě někdy nechce mluvit a když mě někdo otravuje, tak odpovím asi ne zrovna dvakrát mile Ale v práci a ve škole se mi to moc často nestává. To spíš že někdo je prostě tupej a já mu něco polopaticky vysvětluju a on se mě na to popáté znova zeptá, tak to už ych zešílela... prostě nemám s lidma moc trpělivost. Teda mám, ale jen chvíli.. jakmile je někdo neschopnej, nechápavej a blbej, tak na něj automaticky začínám dostávat alergii a už automaticky, když otevře pusu a vidím, že mi něco chce, začínám být protivná

Jinak s tím ozýváním to mám stejné. U někoho mi je to taky blbé mu třeba zavolat, že se nechci vnucovat. Ale někdy se mi ani nějak nechce a třeba si řeknu, že na smsku odpovím později a pak na to zapomenu a vzpomenu si třeba až za týden a to už je zas trapný odpovídat na smsku... A taky se mi často odpovídat prostě zrovna nechce Nevim proč, ale prostě se mi nechce, nemám náladu...

_________________
Bye

[Rose Madder]

Tak co se týče nedostatků, tak já to mám tak, že si téměř nikdy nepřipadám dost dobrá Obdivuju chytrý vzdělaný lidi, kteří se vyznají ve svém oboru, "umí v tom chodit", vystupují sebejistě, mají hodně dobrý všeobecný přehled a v hlavě všechno dokonale srovnaný. K tomuhle ideálu se snažím přiblížit. Bohužel se většinou srovnávám s o hodně "lepšími" lidmi, takže o to víc pociťuju své reálné (nebo mnohdy spíš smyšlené) nedostatky.

Za jednu ze svých nejhorších vlastností považuju nerozhodnost; to jsem řešila v samostatném tématu.

Co se týče třeba vzhledu, tak ten zase tolik nehrotim. Jako nedostatky by se našly určitě, ale neprožívám to.

Jinak za svůj handicap považuju neznalost cizích jazyků. Na tom hodlám zapracovat. Ovšem až přestane být všechno ostatní důležitější

Co se týče úspěchů, tak si poslední dobou uvědomuju, že si dokážu víc užívat, bavit se,...a ne se jenom stresovat povinnostmi. Což je fajn.

edit - Ještě jsem zapomněla napsat, co pro odtsranění nedostatků dělám. K tomu, abych si připadala dostatečně "chytrá a vzdělaná" - vlastně i kvůli tomu dělám vysokou a snažím se na studium nekašlat; potom jsem začala dobrovolničit, abych měla i praktický zkušenosti; následně jsem si našla práci v oboru; teď uvažuju o tom, že bych zkusila výběrko na vysněnou pozici - pokud by to vyšlo, práce by byla už od ledna, takže bych si trošku ztížila konec magistra, ale kdybych to čirou náhodou zvládla, třeba bych si konečně začala připadat víc schopná

S nerozhodností asi nesvedu nic. Co se týče neznalosti cizích jazyků, tak časem bych chtěla zkusit nějaké kurzy nebo soukromé hodiny, nicméně na to dojde asi až při práci. Teď už by toho bylo fakt moc.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

Last edited by Rose Madder on Fri 12.10.2007 11:06; edited 3 times in total

[Matylda]

Tak u sebe chci zlepšit hlavně zdraví.. Posílit imunitu. Mam asi 4 pixly multivitamínů, snažim se je brát denně. Pak mam pixlu lactobacilovejch tablet, snažim se brát. Jsem strašnej bordelář na pravidelný braní prášků, jediný, co se mi dařilo denně a pravidelně, byla HA. No a snažim se ve volnu chodit hodně ven, jezdit na kole a tak. Plus ovoce, zelenina.

[Rokkan]

Mo, ty jsi vážně jako já!
Mně vadí, že jsem hrozně líná. Štve mě to hlavně kvůli vzdělání, kdybych se pořádně učila, tak už mám dávno titul.
S jazyky je to podobné, mám sice 2 mezinárodní diplomy, ale angličtinu i italštinu jsem už úplně zapomněla, když je nepoužívám.
Jsem jak dříví v lese a děsí mě jak budu shánět práci.

[Shrew]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

Last edited by Shrew on Wed 15.4.2009 15:22; edited 1 time in total

[Lilith]

Momentálně se snažím hlavně pečovat o vztahy s lidma, které mám ráda. Snažím se jim volat víc než oni mně, scházet se s nimi (a nerušit schůzky na poslední chvíli ), jsem ráda, že teď mám trochu víc času a můžu se tomu věnovat.

Snažím se taky přemýšlet nad tím, jak mě berou ostatní a připustit si některé svoje ne zrovna ideální vlastnosti - taky to skákání do řeči, lenost atd Je to prostě boj

_________________
Proč on? Protože se nám chtělo...

[Askari]

Snazim se byt VLIDNA k lidem, aspon okruhu ktery snasim lip nez sve nejblizsi. A docela to, soude dle reakci, i jde.

Snazim se odpoustet sama sobe. To zatim nekde tak idealne.

[Laura]

taky mám problém s tím, že jsem spíš introvertní, a nebaví mě navazovat povrchové vztahy a vyvářet síť známých..prostě ty "svoje" nejlepší už mám, a většinou jsem spíš nepřístupná..nebo ne nepřístupná, většinou jsem milá (většinou ), ale sama se nesnažím, nic...dost často mám chut být sama, všechno zruším a pak jsem sama a je to na houby

snažím se zvládnout svůj přístup k jídlu..to nevím jestli se mi někdy podaří...
a ted se zlepšuju v učení, respektive se každý den učím, nevídaný jev=)
a jinak každou mořžnou chvíli posloucám, jak sem příšerná, takže bych se měla asi celá překopat..

_________________
The only way out is through

Advice is what we ask for when we already know the answer but wish we didn't

[la fraise]

V prvni rade bych mela zmenit svuj postoj k opacnemu pohlavi, jsem hrozne az nezdrave moc ovlivnena svym prvnim a vlastne i jedinym poradnym vztahem, ten chlapec ve me vypestoval neduveru ke vsem chlapum, udelal me silene paranoidni.

To vse se odrazi i v ostatnich pokusech. No a hlavne neumim ve vztazich resit problemy.

Taky bych mela prekonat lenost, ale to uz se snad zacina darit.

No a dal bych mela byt min hystericka, naladova... A taky bych mela najit zdravy pristup k jidlu.

Jo a uz bych si od vsech nemela nechat sr*t na hlavu.

_________________
We're happy free confused and lonely in the best way. It's miserable and magical, oh, yeah.

[Nicky...]

Zlepšit bych na sobě chtěla spoustu věcí, ale když nad tím tak přemýšlím, tak pro to skoro nic nedělám. Z toho co si momentálně vybavím:

-chtěla bych přestat odkládat věci na poslední chvíli. Dělám to naprosto ve všem, ať už se to týká školy, osobního života nebo jakýchkoliv povinností. Na tohle mi pomáhá začít to dělat s co největším předstihem, protože jak se blíží deadline, tak se mi do toho chce čím dál míň, mám pocit, že už to nemůžu stihnout, tak ani nemá cenu se snažit.

-chtěla bych něco udělat se svojí nerozhodností, ale nevěřím, že se mi to podaří. Už jsem se taková narodila a asi do konce života budu trávit desítky minut před boxem s mléčnýma výrobkama rozhodováním, jestli si vzít borůvkový nebo jahodový jogurt.


-potřebovala bych se naučit udržovat vztahy s blízkýma lidma. Nemám v tom problém, co se týká nejbližších kamarádů, ale jak jde o někoho, s kým se vídám jen jednou za čas, nejsem schopná se mu nějak pravidelně ozývat a o ten vztah pečovat.

[Tevi.]

jej, toho by bylo... tak například nebýt tak náladová.. a co pro to dělám? Snažím se, ale moc úspěšná nejsem, prostě když se mi veselá nálada změní na protivnou, tak s tim nikdo a nic neudělá. Ani já sama.. a vůbec bych se nedivila, kdyby to nějakým lidem lezlo už na nervy . Jak psala Mo, jsem spíše samotář, nejsem moc společenská, ale snažím se, abych pak nebyla úplně sama. Poslední dobou se mi ani nechce být s přítelem . Ráda zalezu do postele s knížkou a on mi do toho moc nesedí, ale fakt bych s tím už měla začít něco dělat, nebo o něj přijdu (v tom případě by mi pak byla nějaká knížka s postelí úplně ukradená a já bych zase toužila po tom, být celý den s ním ). Další hnusná vlastnost je, že lidem, který nenávidim, přeju jen to nejhorší (ale to úplně zase ne) a jsem k nim hrozně nepřející ... jsem sadistka. Představuju si, jak jim třeba židlí mlátim o lebku ...a taky mám záchvaty zuřivosti.. , a to fakt nevim, co mám proti tomu dělat. Nemáte někdo tip? Fakt se bojím, že někdy udělám něco, čeho budu do smrti litovat.. a teď zrovna nemyslím to, že se rozejdu s přítelem.

Brr, když to tak přočitám, jsem naprosto příšerná osoba

_________________

* Žena nepotřebuje toho, kdo nepotřebuje ji.**