FAQ
Search
Memberlist
Usergroups
Register
Profile
Log in to check your private messages
Log in
| Lenore wrote: |
| Já bych definovala sebevědomí jako vědomí si svých silných a slabých stránek a vlastní hodnoty; s tím nemám problém.
Se sebedůvěrou (vírou, že něco zvládnu) a sebejistotou (jistým vystupováním) je to horší, ale postupně se to lepší. Onehdá jsem až zírala, jak suverénně jsem se chovala  (jenže to umím, jenom když mi "o nic nejde") |
Strašně se mi líbí, jak ty pojmy uchopila Lenore, takže se toho budu držet
Sebevědomí - myslím, že vím, jaké jsou mé silné a slabé stránky. Je teda fakt, že na sebe bývám často náročná, takže jen málokdy řeknu, že jsem v něčem skutečně dobrá. Protože být v něčem dobrá pro mě znamená být vynikající. Co se týče vědomí vlastní hodnoty, tak v tomhle směru to bylo dřív horší. Kolikrát jsem měla pocit, že nestojím za nic, měla jsem mindráky a tak. Od té doby jsem ale urazila obrovskej kus cesty; věřím si mnohem víc než dřív a někdy mám pocit, že i za něco stojím
Jsou ale samozřejmě chvíle, kdy jsem na dně.
Sebedůvěra - občas mi dělá potíž věřit, že zvládnu to, co jsem si vytyčila, že zvládnout chci. Mám tendence o sobě pochybovat, i když k tomu mnohdy nemám objektivní důvody. Ale i v tomhle směru došlo určitě ke zlepšení.
Co se týče jistého vystupování, tak to není ještě takového, jaké bych si představovala, ale dost na tom pracuju. A to tak, že se pouštím do situací, ve kterých jsem si nejistá. A "otrkávám" se. Pomáhá mi hodně práce. Kolikrát musím prezentovat náš projekt před více lidmi, popř. někoho proškolit. Dřív jsem byla dost nervózní, ale poslední dobou se do těch situací pouštím s mnohem větší jistotou a zakazuju si jakýkoli strach.
Před pár lety ze mě byla troska, nevěřila jsem si vůbec. Musím říct, že jsem hrdá na to, jak jsem se s tím dokázala poprat a že jsem teď tam, kde jsem. Pořád mám ale rezervy. Snažím se je odstraňovat...pěkně jednu po druhé.
