sfera.pravy.net

[Lothórien]

ed

Last edited by Lothórien on Fri 6.6.2008 19:20; edited 2 times in total

[Aduška]

[quote="Grapefruita"]

Tornado_Lou wrote:

Ale ona tam má takový ty kamarády, který poznala při studiu v zahraničí - co si píšou jak se mají, co dělají apod. Asi to už k ničemu nebude, když se třeba nikdy nepotkají, jenomže mně by se líbil ten pocit: "Tolik lidí na mě myslí..."

Tak kontakty se hodí vždycky, zvlášť v zahraničí... Taky mám v kontaktech spoustu lidí z dřívějška, a rozhodně ne proto, abych měla pocit, že na mě myslí..

_________________
Srdce lidské má příliš mnoho snů, než aby mohlo být šťastno.

[Dellores]

Tak já mám známých strašně moc, kolikrát mě někdo zdraví a já vůbec nevím o koho jde a třeba mně i zastaví na kus řeči a já celou dobu přemýšlím odkud toho člověka znám a jak se jmenuje . Tyhle situace nesnáším . A kamarádek mám taky dost, bohužel jsme už každá trochu jinde a hlavně každá žije jinde . Z těch co jsme spolu vyrůstaly, mi zůstala jen jedna, zbytek se rozutekl po světě a po republice. No a ta jedna co zbyla, je pořád s přítelem a zrovna k té jsem ani neměla takový vztah, jako k těm ostatním. Takže se vídáme jen občas a té jsem dobrá tak akorát na pobavení na diskotéku. Vlastně když to tak vezmu, tak tady u nás ve městě nemám žádnou kamarádku. Všechny jsou tak nějak kolem, ale problém to není, stačí sednout do auta a jsme spolu. Někdy je mi to trochu líto, že už to není tak jako kdysi, že stačilo sejít o patro níž a pokecat s kámoškou nebo zajít vedle do vchodu, ale co nadělám že . Ze střední mám asi 5 kamarádek se kterým se vídám a jsem v kontaktu, ale jak říkám, není to denně, není moc času, ale jde to ...

[Grapefruita]

Dellores - já teda nechápu, na co si stěžuješ, promiň
Já mám kamarády taky rozesetý po celý ČR i v zahraničí, to je podle mě po střední škole normální...v našem městě mi taky zbyla akorát tak jedna jednodušší kámoška na diskotéku a pak ta moje nej, která tam jezdí jen občas. Takovej luxus, mít kamarády v baráku, to už se mi dlouho nepoštěstilo

[LADY SNOWBLOOD]

Ja mám jedinou "opravdovou kamarádku" a jsme za to ráda. Snažím se do toho vztahu hodně investovat, protože si ho fakt vážím. Ostatni vztahy jsou u me buď o rodinně nebo více ci méně o práci ( a tedy o penězích) a nebo uz jen povrchní známí, kteří jsou mi vlastně jedno a já jim taky. Svým způsobem je zázrak, když clověk najde opravdového přítele a nevěřím nikomu, ze jich má 10.

[Dellores]

Grapefruita - počkej, tos asi nepochopila, protože já právě už žádné kámošky v baráku nemám

[Grapefruita]

Dellores - ale jo, pochopila jsem to právě tak, myslela jsem to tak, že NEMÍT kamarády hned u nosu je normální.
LADY SNOWBLOOD - ten tvůj příspěvek mě opravdu potěšil

[Dellores]

Grapefruia -aha, no já právě byla zvyklá je mít u nosu, bylo nás tu fakt strašně moc v jednom baráku. Kde jsou ty časy .

[nia]

nemam nejlepsiho kamarada. mam jen toho svojeho. a plno znamych s kteryma se clovek nenudi. tady clovek neni nikdy sam. jdu ven jen pro cigarety a zdrzim se tam nekolik hodin. tohle mi vyhovuje.

_________________
moci se rozletet..
povznest se nad vsechno a nad vsechny

.. tomu rikam zivot.

[Fantagiro]

Mam 1 kamaratku, ktorej by som sa dokazala zverit fakt so vsetkym, potom mam 2 velmi dobre kamaratky, ale im nedokazem odkryt vsetko no a potom mam "kamaratky" na zabavu, je s nimi sranda, ked ideme von, ale to je asi tak vsetko, oporu a pomoc by som od nich moc necakala. Ostali mi aj nejaki kamarati zo strednej, ale s tymi sa bavime stylom, co mas nove, po pol roku, co sme sa nevideli...
Ako uz pisala Loth, asi od vysokej nastal u mna zlom, ze si uz vyberam, s kym budem mat "kamaratstvo" a som dost narocna, napr. s clovekom, s ktorym si nesadnem sa stretavat nebudem a podobne.
Niekedy mi tiez chyba partia, ale nejak extra to neriesim a novych ludi moc nevyhladavam.

_________________
Asi to tak funguje aj pri rozchodoch. Že aj keď bolia a keď vlastne vôbec nič nie je doriešené, stačí, aby padlo slovné spojenie definitívny rozchod a z kruhového objazdu sa zrazu objaví cesta, po ktorej sa dá výjsť. Je jedno či štvornožky, alebo vzpriamene po dvoch. Je jedno, že ju človek chvíľu ignoruje a stále sa vozí dookola. Je tam. Tá cesta. Človek sa môže nastaviť na nové zajtrajšky, stopne blúdenie emócií v krvnom obehu, celé je to iné. Lepšie.

[Damigella]

Taky no... Nejlepší kámošku mám jednu, nejlepšího kamaráda taky jednoho. Vlastně dva, pokud do toho zařadím i přítele. A ostatních kamarádů, se kterýma občas někam zajdem, píšem si, bavíme se spolu, mám málo, dalo by se to spočítat na prstech jedné ruky... Potom mám spolužáky, se kterýma se tak akorát pozdravím a pak ty známé, se kterýma se vidím občas, třeba když je nějaká akce, ale nevyhledáváme kontakty na sebe, prostě se vídáme náhodně.

A grape: na žádněm pobytě jsem nikdy nebyla.. kdyby jo, stejně by se mi jen rozšířil okruch mých 'známých'.. možná by přibyl i nějaký kamarád, ale spíš je to o tom, že ty lidi poznáš a občas s nima pokecáš... V icq mám taky hooodně kontaktů, ale většinou jsou to právě ti známí...

[Grapefruita]

...

Last edited by Grapefruita on Tue 2.12.2008 13:44; edited 1 time in total

[Flowing_]

Já kolem sebe potřebuju hodně lidí a mám i hodně známých. Kamarádů je z nich ale jenom málo. Ale stejně je pro mě důležitejší mít kolem sebe spoustu těch známých, než mít pár stálých kamarádů. Protože moje zkušenosti s bývalýma "kamarádama" nejsou až tak uplně super a i ty, který teď označuju za kamarády beru malinko s rezervou...

_________________
.

[Janeira]

Flowing_ wrote:

Já kolem sebe potřebuju hodně lidí a mám i hodně známých. Kamarádů je z nich ale jenom málo. Ale stejně je pro mě důležitejší mít kolem sebe spoustu těch známých, než mít pár stálých kamarádů. Protože moje zkušenosti s bývalýma "kamarádama" nejsou až tak uplně super a i ty, který teď označuju za kamarády beru malinko s rezervou...

Jo, mám to hodně podobně.Lidi,o kterých jsem mluvila jako o pravých přátelích a věřila jim,mě několikrát krutě dokázali,že se pletu.

[Flowing_]

janeiro, mám taky takovou zkušenost, ale naštěstí i naopak. Jedna moje kamarádka, které sem bezmezně věřila mě neuvěřitellně podrazila a vyšlo na povrch že se nedalo věřit skoro ničemu co mně kdy řekla, je zahleděná jenom do sebe a nějaká pomoc se od ní nedá čekat ani v nejmenším. Ale druhá kamarádka, od které bych to vůbec nečekala, se zachovala tak, že mě v nouzi podržela, mohla sem ji obejmout, vypovídat se a slyšet od ní něco pěknýho a povzbuzujícího a v tu chvíli sem si řekla "v nouzi poznáš přítele"... a kdykoli sem teď smutná, nebo třeba brečím, tak mě utírá slzy kapesníkem a je semnou a můžu se prostě spolehnout.. ale přesto si dávám pořád bacha, chápeš jak to myslim...

_________________
.