sfera.pravy.net

[Shrew]

Last edited by Shrew on Sun 8.1.2012 19:23; edited 2 times in total

[Lothórien]

ed

Last edited by Lothórien on Sun 25.5.2008 13:08; edited 1 time in total

[Rhiannon]

Ale tak prace prece taky nemusi byt o sezeni na zadku v kancelari od 9 do 17.
Snad mas Shrew nejakou predstavu co by te bavilo delat?

_________________
I don't want to be your other half, I believe that 1 and 1 make 2

[waxeipahdeth]

edit

Last edited by waxeipahdeth on Thu 6.9.2007 13:34; edited 1 time in total

[Potvurka]

Shrew, to, co jsi napsala, vystihuje uplne presne to, jak to citim i ja. I kdyz ti to asi nepomuze, aspon vis, ze rozhodne nejsi sama takova
Uz jsem o tom premyslela i driv. Do prace se mi absolutne nechce a zastavam nazor, ze skola je to nejlepsi, co me mohlo potkat Celej tenhle studentskej zivot je naprosto uzasnej, nikdo po me vlastne nic nechce a ja se sama dobrovolne vzdelavam, coz me taky dost uspokojuje Ani si nedovedu predstavit, ze bych pak sla nekam do prace. Nebo asi jo, ale uz bych nejspis nebyla tak stastna. Ja pomalu ani na zadnou brigadu nesla

[Alunka]

ja taky v zivote nepracovala.. Vzdycky jsem si rikala, proc bych mela byt na brigade, kdyz je leto. Jen jsem obcas pomahala znamym za barem. Chtela jsem si jen uzivat a o penize jsem se nidky nijak nestarala.

A ted prisel boom. Ctyri mesice v recku, kazdej den makam cca: 10 hod bez jedinyho volnyho dne za minimum penez. Normalne by me to asi odradilo od prace, ale ted jedu domu a rikam si co budu delat, matka prej ze si muzu dat pri skole prazdniny cely zari, ale ja uz si hledam ruzny brigady, abych proste uz nemusela bejt zavisla na jejich penezich. To je pro me docela dulezity, ja prave ted konecne prozivam jakousi svobodu - osamostatneni. A mam hroznou radost, ze nebudu muset rikat mame o kazdou korunu.

Ale nechut byla priserna. Uplne jak to popisujes. Ja jsem proste lina od prirody.

[hope]

tak líný jsme všichni, já se naopak těšim, až vypadnu ze školy a budu se moct starat jen o práci , teda dokud nebude rodina a tak..když vidim přítelův bezstarostnej život.. jak přijde domu z práce a má prostě volno a nemusí nic..jasně občas má starosti, nebo pruser v práci, nebo se mu něco nedaří.. ale já, přijdu domu ze školy, letim do práce, pak řešim, že nestíhám školu, a pořád musim myslet na tu školu, co všechno musim udělat a nemám kdy..a do toho člověk přemýšlí co v práci..a to nepočítám, že někteří z nás mají ještě nějaké koníčky a zájmy..
od 9 třídy jsem neměla prázdniny, pravidelně mám dva týdny "dovolené", a kalit taky moc nechodim, jen když mi to vyjde tak, že nejdu do práce..
a myslim si, že je fajn si zvyknout na takovej režim, pro mě by bylo asi těžký se adaptovat na to, že prostě musim každej den do práce, když jsem v podstatě 25 let nikam nemusela..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Shar-]

Tak přesně na tohle poslední dobou pořád myslím Vždycky jsem se těšila, až vypadnu ze školy a začnu pracovat. Teď mám naopak strach, zbývají mi už rok, nebo dva školy. Neumím si představit, každej den už napořád chodit do práce, mít povinnosti, míň volna než na škole...kromě toho se bojím, že si práci budu shánět těžko, už vidím těch pohovorů, je mi špatně z představy "zase novej kolektiv" kterej se zná a já jsem tam nová, navíc je normální, že už bych se pak měla osamostatnit a žít jako dospělej zodpovědnej člověk... Až teď si uvědomuju, jak mi vyhovuje chodit do školy, kde je až na zkouškový celkem klid, vyrážet s kamarádkama a utrácet peníze za občasný brigády, takže celkem žádný starosti...

[little_B]

Shrew ja si myslím, že máš skôr obavu z nepoznaného, máš určitú skreslenú predstavu o budúcnosti (a Tvojej práci) a už dopredu to odpisuješ.. To nie je celkom o.k. . Prax sa s prácou na plný úväzok nedá porovnať. Je to o niečom úplne inom. Píšeš, že Ťa baví chodiť do školy a spoznávať niečo nové. To môžeš zažiť aj v práci, ak budeš ambiciózna a nájdeš si dobrý job, budeš sa môcť naučiť nové a nové veci. To nie je len o tom, že od rána do večera budeš sedieť za svojim - povedzme - kancelárskym stolom a ostaneš na rovnakom leveli až do dôchodku. To určite nie. Jasné, existujú aj stereotypné pracoviská, ale je to jednoducho o hľadaní... Väčšina ľudí prejde viacerými zamestnaniami, kým si nájdu to pravé, ktoré ich bude napĺňať a budú sa v ňom cítiť o.k.. Skús a na to pozerať trochu pozitívnejšie.. Práca sa môže stať niečím, čo Ťa bude napĺňať a ešte za to dostaneš aj zaplatené ...

_________________
Prax ukazuje, že žena vydrží ešte desaťkrát toľko vo chvíli, keď vyhlasuje, že už nevydrží. Niektoré typy aj dvadsaťkrát.
Je to dobré. Zachráni to mnohé vzťahy, ktoré stoja za to.
Je to zlé. Udržiava pri živote aj vzťahy, ktoré stoja za hovno už dávno.

[Tornado_Lou]

Nj Shrew, uzivej si dokud muzes...

obcas si rikam, ze ja nesla aspon na rok na ten doktorat, protoze vstavam kazdej den v 6, vecer pretim nemuzu nejak extremne kalit, protoze bych nevstala...ale jsou tady milí lidi a odejit muze clovek vzdycky, pokud zjisti, ze ho prace nenaplnuje.

Navic ta vidina prvni prave vyplaty je tak nadherna, ze prebije ostatni negativni pocity

[Lenore]

Já to momentálně mám opačně, říkám si ať už se konečně zbavím té školy můžu v klidu na 100% pracovat
Asi záleží, co děláš za práci, mě zatím snad každá bavila.

Na druhou stranu škola mě baví taky a pořád bych něco studovala. Jenže nějak nezvládám ty povinnosti, nedokážu se k tomu dokopat. Kdybych mohla studovat školu, kde po mě nebudou chtít žádné seminárky, tak budu absolutně šťastná.

_________________
queerer than we can suppose

[Fantagiro]

Shrew uplne ta chapem, ja som si uvedomila az po poslednej brigade, kde som robila "administrativu" to nazvime a tahala a zatial este taham denne 6 hodinovky...1. den som zhodnotila, ze ako brigada pol biedy, ale uvedomila som si, ze si musim tie 2 roky na vs poriadne uzit....
Na trvale zamestnanie sa vobec necitim, ved niekedy uz po tych 6 hodinach som bola znicena a unavena a nemala som chut ani na svoje zaluby. A co ma najviac uviedlo do "reality" to boli intrigy, je tam prevazne zensky kolektiv, ale ako oni tam vedia ohovarat...to som este nezazila a dufam, ze na taketo zenske nenatrafim v robote po skole.
Takze tak ako som sa tesila do roboty na vlastne zarobky, tak som teraz znechutena, aj ked nechcem robit zavery z jednej roboty.

_________________
Asi to tak funguje aj pri rozchodoch. Že aj keď bolia a keď vlastne vôbec nič nie je doriešené, stačí, aby padlo slovné spojenie definitívny rozchod a z kruhového objazdu sa zrazu objaví cesta, po ktorej sa dá výjsť. Je jedno či štvornožky, alebo vzpriamene po dvoch. Je jedno, že ju človek chvíľu ignoruje a stále sa vozí dookola. Je tam. Tá cesta. Človek sa môže nastaviť na nové zajtrajšky, stopne blúdenie emócií v krvnom obehu, celé je to iné. Lepšie.

[kecka]

shrew to tě přejde, já si ještě před rokem nedovedla představit, že bych chodila do práce. I když brigádu jsem měla vždycky tak to bylo tak, že když se mně opravdu moc nechtělo, tak sem zustala doma.

Ale během poslednich dvou měsicu doma se mi to nejak rozleželo, je to jenom o zvyku a o tom jestli se dostaneš k praci, ktera tě bude bavit. Ja sem dostala dneska hromadu faktur a byla cely den spokojena s cisilkama

[Rose Madder]

Shrew, možná to je tím, že jsi žádnou fajn práci nepoznala. V dobré práci to není tak, jak popisuješ. Já mám naopak pocit, že se v práci rozvíjím mnohem víc než ve škole, že mě nikdo nebuzeruje nesmyslnými úkoly, že to, co dělám, má většinou smysl...Jako jasně, někdy se objeví i ty nesmyslný úkoly, ale pak přijde výplata a člověk na to hned zapomene

Cítím to naprosto opačně. Škola mě prudí, do práce se hrozně těším, ptž doufám, že si najdu práci, která pro mě bude zajímavá. Sice jsem si vybrala fajn obor, ale nebaví mě ve škole plnit kolikrát nesmyslný požadavky, psát seminárky, který jsou k prdu, učit se kvanta látky (i přesto, že důležitější než kvantita je podle mě kvalita...ale to ne prostě). Navíc se těším, až nebudu muset stíhat práci i školu naráz, ale bude to už jenom práce...

Jednou zřejmě pracovat budeš muset...neboj, nebude to tragédie, jen si zkus vybrat něco, co by tě mohlo bavit...a takových prací je. A co se týče toho, že máš ráda vzdělávání...já nevím, jak to chodí jinde, ale já za těch pár měsíců v práci už nějaký ty vzdělávací kurzy absolvovala. Takže i v tomto směru mě osobně práce uspokojuje (nemluvě o tom, že škola se s těmito kurzy nedá srovnávat).

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Guest]

Rhiannon wrote:

Ale tak prace prece taky nemusi byt o sezeni na zadku v kancelari od 9 do 17. Snad mas Shrew nejakou predstavu co by te bavilo delat?

právě že vůbec netuším vezmu co bude, hlavně chci alespoň něco..okolnosti člověka donutí, nevím, v tomhle mi připadá, že člověk musí být vděčný za to co se mu naskytne:(