sfera.pravy.net

[Rose Madder]

Hoste, těžko se radí, když nevíme, jaké máš problémy s přítelem. Protože by bylo samozřejmě nejlogičtější zapracovat na nich a nemít pak důvod snít o kamarádovi. Bohužel si nejsem jistá, zda by to i tak pomohlo, ptž nějak zjišťuju, že ani funkční vztah není zárukou, že člověk bude mít tak úplně klapky na očích, že se nedokáže zblížit i s někým jiným...ale za pokus to stojí určitě.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Guest]

Rose, ja zase nechci, aby si to tu po mne cetl. Snad si me jako hosta nevsimne.
Problem je, ze se stale nemuze vyrovnat s moji velkou chybou a ja porad cekam, jestli se se mnou rozejde, nebo ne.
Navic ted par dni moc nejsme v kontaktu, protoze je mimo mesto. Nikdy se sam neozve.

[Lenore]

Jenže ono to vypadá, že ho zase tak moc nechceš. Protože to bys nečekala, jestli se s tebou rozejde, ale snažila se dělat všechno proto, aby to neudělal. A přemýšlení nad "kamarádem" do toho teda moc nespadá.

Já nevím, třeba ho fakt nechceš a nedokážeš si to přiznat. Nebo se prostě jenom bojíš, že tě odmítne, tak si už preventivně hledáš někoho jiného, aby to tak nebolelo. Každopádně bysis to ale měla rozhodnout. Jednoduše ano-ne. A pak se podle toho zařídit.
Ono to rozhodnutí není zase tak těžký, protože prostě musíš vědět, jak to cítíš. Další věc je si to přiznat.

_________________
queerer than we can suppose

[Guest]

Lenore, to ja ho chci. Jen proste uz nevim, co pro to udelat. Zvlast, kdyz se ted ani moc nevidime a nejsme v kontaktu. Predtim to bylo fajn, myslela jsem, ze je vse v poradku, ale pry ne.
Nemuzu uz nic delat, proto cekam, jestli se rozejde, nebo ne.

[Lenore]

Jestli ho chceš, tak ti poradím, co udělat. Je to hrozně jednoduchý - přestaň se stýkat s tím kamarádem. Člověk by řekl, že už jsi se poučila.
Podle toho co píšeš, tak to není zrovna nějaký dávný přítel, ale znáte se krátce, tak by to neměl být takový problém.
Občas to chce pro vztah něco obětovat. Ale je pravda, že jednodušší je říct, že nemůžeš nic dělat.

Tvůj přítel se evidentně trápí tím, že neví, jestli ti může věřit. A tímhle mu rozhodně opak nedokážeš.

_________________
queerer than we can suppose

[Guest]

Lenore, to se lehko rekne a tezko udela.
On je pryc, neozyva se mi a ja kvuli tomu nechci byt cele dny doma, aby nemusel zarlit. Kdyz nekam s tim kamaradem jdu,nejdeme sami, ale i s dalsimi lidmi, tak to snad neni nebezpecne..

[Lenore]

Já taky neříkám, že to má být lehký. Ale někdy je třeba se překonat.

Nemusíš být zrovna celé dny doma. Ale prostě s tím kamarádem bych to omezila. Můžeš se přece víc stýkat i s jinými lidmi (třeba chodit na srazy boardu ).
Mně to přijde jako taková zkouška. Každý dokáže mluvit o tom, jak někoho nechce ztratit, ale už míň lidí je ochotných pro to skutečně něco udělat.

Kdybych to s přítelem měla vlastní vinou takhle nahnutý, tak se budu sakra snažit. I kdyby to mělo znamenat, že budu sedět celý dny sama doma (i když u mě to až zas taková oběť není ).

_________________
queerer than we can suppose

[Guest]

Lenore, kdybych vedela, ze to bude znamenat, ze to vyjde a budeme stastni, takybych klidne byla doma. A pro me je to obet velka. Jenze ani si tak nemyslim, ze mu vadi, ze bych nekam chodila, jako to, co se stalo. Takze to nejspis nepomuze.
Ja nevim, asi bychom se meli rozejit.. Ale proste ho porad miluju a on me snad taky.
A srazy jsou sice fajn, ale citim se tam trochu menecenne..

[Lenore]

Anonymous wrote:

kdybych vedela, ze to bude znamenat, ze to vyjde a budeme stastni, takybych klidne byla doma.

Jenže to je právě ono. Musíš být ochotná do toho jít, i když ti nikdo výsledek nezaručí; to je v podstatě princip vztahu. Nikdy nemáš jistotu, že ještě zítra budete spolu, ale můžeš tomu věřit a můžeš pro to dělat maximum.

Taky úplně nevím, co si představuješ pod pojmem "miluju" (možná nechci se ho vzdát?), ale z toho co píšeš, mi to tak moc nepřijde.

Jestli myslíš, že byste se měli rozejít, tak to udělej, ale musíš počítat s tím, že už to není "jen tak", že je to definitivní.
Prostě se rozhodni a pak už to rozhodnutí nezpochybňuj, prostě do toho jdi naplno. To mi přijde jako jediná možnost. Pořád se snažíš pohybovat na neutrální půdě, ale to prostě nefunguje.

_________________
queerer than we can suppose

[Guest]

Ja to nejak promyslim a rozhodnu se. Diky za rady.

[Lothórien]

ed

Last edited by Lothórien on Fri 6.6.2008 17:41; edited 2 times in total

[Guest]

Lothórien, v poradku, klidne bud neprijemna, chapu.
Jine kamarady ted moc nemam, protoze vsichni jsou ruzne rozutekli na prazdninach a podobne.
Nahodou jsme se ted porad dost snazila, kdybyste videly jak. Jenze on to asi nejak neumi docenit, nebo co. Proto me to mrzi a nevim, jestli to ma cenu.

[melly]

Little_B Ja myslim, ze je to v poriadku. Vobec to nemusis riesit ani sa s tym trapit. Co mi pride trosicku zvlastne je,ze nechce spoznat tvojich kamaratov nemyslim sa s nimi pravidelne stretavat, ale... no neviem. Je to skoda. Usetrili by ste si taketo veci okolo.

_________________
www.melly.sk

Nejaké moje články o pozitívnom myslení, osobnostnom rozvoji, rozhovory so zaujímavými ľuďmi apod. V minulosti mi téma pozitívneho myslenia dosť pomohla. Mojím snom je, aby sa o tom dozvedelo čo najviac ľudí, možno to pomôže niekomu ďalšiemu alebo sa aspoň usmeje a jeho život bude o kúsok lepší... Ak poznáte niekoho, koho to zaujíma alebo by mu to mohlo pomôcť, budem rada ak ma odporučíte
www.facebook.com/pekne.citanie

[mexxie]

Anonymous wrote:

Nahodou jsme se ted porad dost snazila, kdybyste videly jak. Jenze on to asi nejak neumi docenit, nebo co. Proto me to mrzi a nevim, jestli to ma cenu.

Nebo má možná pocit, že ti to ještě nedal dost sežrat
Jako já to chápu. Jestli ses snažila a on na to pořádně nereaguje, je pryč a ani se pořádně neozve, tak co je lepšího než vypadnout ven s kamarádama? Přijít na jiné myšlenky? Aspoň člověk nesedí doma, neužírá se, popř. nepíše psychozprávy nebo si jinak nevynucuje pozornost. A taky chápu ten argument s rozuteklýma kamarádama - ti mí taky vždycky o prázdninách někam odjedou a jsem ráda, že se mi podaří setkat se aspoň s pár z nich.

Myslím, že tady není problém v tom klukovi. Nezdá se mi, že bys ho nějak zvlášť chtěla. Chceš přítele - jenže takového jako předtím. To je ale problém, protože lidi i jejich vztahy se časem mění. Ať už se stalo cokoliv, tím, že jste se rozhodli, že ve vašem vztahu chcete pokračovat, jste taky přijali závazek, že na něm budete pracovat. Jinak by přece nemělo cenu dávat se znova dohromady, no ne?
Možná je tohle jenom přechodné období, ale pokud by to takhle mělo trvat dýl, asi by stálo za to zauvažovat, jestli ti to za to stojí. Pokud by ses nemohla chovat přirozeně proto, že on ti nevěří, tak by to nemělo cenu. Přece nebudeš nadosmrti žít jako jeptiška, protože jsi jednou v mládí něco zvorala. To zavání manipulací.
Nevím, jak to máte s tím kamarádem. Pokud na něj přítel žárlí, tak bych se asi jeho společnosti vzdala. Pokud o něm neví, asi bych se jenom přestala chovat koketně, stejně jako s ostatníma chlapama, abych nezavdávala zbytečně důvody k panice. A zaměřila bych se na přítele. Rozhodně si ale nemyslím, že je dobré vzdávat se společnosti, obzvlášť, pokud jsi společenský člověk. Určitým způsobem se ve prospěch vztahu omezit je ok, ale zase všecho s mírou. Není dobré se kvůli chlapovi vzdát všeho, co máš ráda.

[Guest]

mexxie Diky, vidis to presne tak, jako ja.

Pritel o tom kamaradovi ani nevi. Jinak zarli na vsechny, protoze bohuzel asi vi, jaky ke mne vetsinou maji muzi vztah.

Mas pravdu, toho kamarada ani tolik nechci, kdyby se mnou ted byl pritel, byla bych stastna a vubec bych takto neuvazovala.
Jenze ja se ted citim asi takhle:
Mam pritele, ke kteremu mam zavazky, ale zaroven ho vubec "nemam", protoze neni tady se mnou. Ani se neobtezuje mi treba napsat sms a kdyz mu nekdy napisu ja, tak ztezi odepise.
Obycejne spolu byvame hodne casto, takze jestli jsme se tento mesic videli 2x, je to pro me opravdu malo.