Rory ja si tim nedávno taky prošel. Mam starší přítelkyni a ta ma už dvě holky (5 a 6 let).
A u mě to probihalo viceméně postupně, holky jsem znal už předtim z posilovny, často tam byvaly tak jsem se s něma bavil ještě předtim, než jsme spolu vubec začali chodit... to už si na mě zvykly a když jsem pak šel k nim na navštěvu, tak na nich šlo vidět, že byly rády a takove celé rozdivočene
I když se styděly (moc zicich lidi k nim na navštěvu nechodi, tak to pro ně byla udalost) a spiše nás jen tak pozorovaly a schovavaly se, tak jsem vždycky řekl "ja vas stejně vidím!"
To pak vždycky se smichem utekly a pak se zase nenapadně vrátily a pozorovaly
... pak jsem se šel podivat co tam provaději a to už se i rozpovidaly
Podle mě je rozhodně lepší, když se s tou holčičkou střetneš tak nějak "nepřipraveně" někde venku, prvni by jses bavila s jejim tatou (jako by to byl tvuj kamarád) a sem tam prohodila něoc na toho prcka, hlavně nejlépe mimo jeji domov... venku se citi vice nejista a trochu ustrašena a rychle si oblibi každeho, kdo je k ni milý a kdo se ji věnuje a pak postupně, by jses přesunula k ni domu
Když hned vtrhneš do jejiho domu, kde se citi v bezpeči, tak naopak ty budeš ten cizi člověk, ze ktereho bude mit strach a budeš to mit rozhodně těžší... takhle se už bude i těšit,že k nim přijdeš na navštěvu, jelikož tě bude brat jako kamaradku a ne jako někoho, kdo se nějakym záhadným způsobem objevil u nich v bytě a bavi se s jejim tatou...
Podle mě je nejlepši, když to těm dětem zapada do sebe... prostě tě potkala na "piskovišti", hrali jste se spolu, je to tatova kamarádka, tak je jasne, že je ted na navštěvě
Neviděla by na tom nic zaludneho, jako že se chceš vetřít do jejich rodiny a ukrast ji tatu