sfera.pravy.net

[Matylda]

Jaký máte nejstarší vzpomínky ze svýho života?

Já si pamatuju
jak jsem šla v bílejch dupačkách s babičkou v jejich baráku do ložnice do její postele spát po obědě a měla okousaný rohy na peřině (moje práce)
jak jsem kdesi byla s babičkou a našima a mamka mi koupila malou panenku na provázku a já se chtěla pochlubit babičce, tak jsem zvedla hlavu a řikám "Hele babi" a byly tam nějaký 2 cizí důchodkyně a usmívaly se a já se strašně styděla, byl to pro mě trapas a utíkala jsem za babičkou
jak jsem šla s mamkou v dešti na nákupy do okresního města od vlaku parkem. Byla jsem docela znechucená z toho počasí..

Všechno bylo do 5ti let, bylo mi spíš mín, tak 2-4

Je to zajímavý, co člověku utkví v paměti..

_________________

[hope]

já si pamatuju jak jsem měla s tátou někam jít a chtěl na mě narvat červený šatičky a já se vztekala, že chci bílý, dokonce je musel vyžehlit, byli mi tak 3..
pal si pamatuju, že jsem se v noci počurala a pořád jsem tvrdila že ne, i když jsem byla celá mokrá já i postel..nevim kolik mi bylo,ale taky kolem 3..
Jako z týhle doby si vybavuju spoustu věcí.. třeba to jak brácha ještě nechodil, jen lezl a já ho šikanovala, protože jsem na něj žárlila, nebo nevim..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Lenore]

Já si toho pamatuju hodně, ale nedokážu to nijak časově zařadit

Jediný časový údaj můžu vydedukovat ze vzpomínky, jak se rodiče bavili, kam budu chodit do školky... to mi teda mohly být tak 2 roky, do školky jsem šla ve 3. A vím, že jsem se toho hrozně bála, jak o tom mluvili, tak mi to přišlo hrozně tajemný a strašidelný

A pak ještě jedna vtipná vzpomínka, jak mě u tety dali po obědě spát do ložnice a já jsem strašně vyšilovala, že je tam moucha a hrozně jsem se jí bála. Tak rodiče chudáci museli pobíhat po pokoji s plácačkou a vybíjet všechny mouchy. Bylo to v létě, tak jich nebylo málo.
Obávám se, že ke konci už jsem se tak nebála, jako spíš mě bavilo je sekýrovat, že tamhle jednu zapomněli
No doufám, že takový dítko mít nebudu

_________________
queerer than we can suppose

[kecka]

moje nejstarší vzpomínka je jak mě pokousal babiččin vlčák a já stála na dvoře v punčocháčích od krve a ani necekla abych si mohla s Aránkem dál hrát. Ale odhalili mě , to mi bylo dva a půl. A pak jak jsem utekla ze školky, to bylo kolem čtyř let. Nj byla jsem trochu divoký dítko

[Koogi]

Moje nejstarší vzpomínka je, jak jsem spadla v zimě v kombinéze do zamrzlýho rybníka k labutím (když jsme je krmily s babičkou). Ale pocity si nevybavuju, prostě to jen vím (bylo mi prý kousek přes rok).

Pak si pamatuju na zvracení a prostě hrozný stavy po antibiotikách, když jsem měla zápal plic. Přesně si vybavuju ty prášky, jak vypadali (červeno-bílý). Jakmile jsem jeden snědla, bylo mi zle. A pak jsem byla v nemocnici a tam jsem musela jíst horkou krupičnou kaši (kvůli tomu zápalu plic). A ta nemocnice byla hrozně ošklivá a deprimující (pak ji zrušili). To mi byly asi tři roky. A nemám dobrý hlasivky (strašně rychle se mi unaví a do dneška si myslím, že to mám kvůli týhle nemoci).

A pak mám teda i příjemný vzpomínky, ale ty neumím stejně jako Lenore moc časově zařadit. Ale asi už žádné nemám z doby než jsem byla ve školce.

_________________
Look in the mirror and ask your soul if you're alright. Put out the glitter that your soul hides behind.
♥

[Nikky]

Když se narodil brácha (bylo mi 2 a půl) a já ho doslava terorizovala strašně jsem na něj žárlila, brala jsem mu lahev se sunarem a vypila jí a pak mu jí dala do ruky a máma si myslela, že to vypil, taky jak jsem mu kradla dudlíka z postýlky a on chudák brečel a brečel
pak taky jak brácha přelejzal plot a zasekl se tam za kalhoty a sousedovic kohout ho začal klovat do zadku a brácha řval jako na lesy.
Taky si pamatuju, když jsem chodila jako malá ze školy (od 1. do 5 třídy) k dědovi na policejní stanici a hrála si tam na policajtku, a taky jak jsem viděla poprvý v 8 letech rozřezanýho chlapa na fotkách u dědy v kanclu no fuuuj no, nikdy na to nezapomenu
Když nad tím tak přemýšlím tak si pamatuju dost věcí, ale taky je neumim zařadit časově.

[greenwood]

moje nejstarsi vzpominka je z jesli,bylo mi tak dva a pul...a ta vzpominka je na fazolovou polivku...nemam rada fazole...byly to takovy ty dlouhy zeleny fazolky...no,tak jsem polkla jednu lzici a vyzvracela se primo do toho talire

_________________
"Valeu a pena? Tudo vale a pena se a alma não é pequena" ~ Fernando Pessoa, Mensagem, Mar Português

“It’s dark because you are trying too hard.
Lightly child, lightly. Learn to do everything lightly.
Yes, feel lightly even though you’re feeling deeply.
Just lightly let things happen and lightly cope with them."

[honey]

pamatuji si, když jsem chodila do dopolední školky, kde vzadu v místnosti byla skříň a do ní se dávaly hračky. Vím že tam byl nějaký Vojta, který byl můj muž? a dal mi kapesníček. Jeho babička dělala věci z ovčí vlny, nějaké polštáře.

Pak si pamatuji, když jsem byla v nemocnici, se svým tehdejším spolužákem, který mi údajně ukazoval pindíka , což si vůbec nepamatuji . Vím přesně, kde jsem ležela, kde byl stůl s jídlem a kde televize. A taky vím, že jsme vedle sebe pořád leželi v jedné posteli a usmívali jsme se . To bylo v první třídě.

[Shannon]

musel mi být tak rok a kousek - byla jsem v nemocnici, v té jejich postýlce, stála jsem a proti mě byl taťka, který za mnou přišel na návštěvu - pamatuju si jen ten jeden obrázek, jako fotku a vím, že jsem chtěla pryč.

_________________

SIC TRANSIT GLORIA MUNDI.

[Mo Cuishle]

edit

_________________
Bye

[Mo Cuishle]

edit

_________________
Bye

[Matylda]

Mo Cuishle wrote:

a ještě si pamatuju, jak jsem tajně žrala kaktusy a fíkus. Ale máma na to stejně vždycky přišla

Ty jsi číslo Teda bylas, no

_________________

[kecka]

kaktus mi žrala ségra jenom jednou, nechápu proč si vybrala ten nejpichlavější co jsem měla a taky nám olízala zeď kolem postýlky, ale brutálně, to si nepamatuje

[little_B]

Tak ja si toho pamätám dosť (sranda, že dlhodobú pamäť mám dobrú, na rozdiel od krátkodobej )..

keď som chodila do jasiel, babička pracovala hneď vedľa nich a keď sme sa hrávali vonku na dvore, podávala mi cez plot také malé slimáčiky (resp. iba ich ulity) a ja som si ich dala do vrecka nohavíc. Vychovávateľky mi ich však našli a vyhodili von, kvôli čomu som spustila hrozný cirkus

asi v 4 rokoch som skúšala zistiť, ako zareaguje železná palička, keď ju strčím do elektrickej zásuvky

spomínam si na jedinú dovolenku s rodičmi (kým žili spolu), mala som tiež 4 roky, boli sme v Nízkych Tatrách, bola zima, mamina mi vonku postavila snehuliaka a otec bol na izbe. Už vtedy sa spolu nebavili a ja som sa pýtala maminy, čo sa deje...

a tiež sa pamätám na trapas v škôlke, keď som chcela ukradnúť kúsky lega, napchala som si ich do nohavíc a vychovávateľka ich našla...a pokarhala ma pred ostatnými

A je toho ešte hrooozne veľa, ale to by som mohla písať do rána...

_________________
Prax ukazuje, že žena vydrží ešte desaťkrát toľko vo chvíli, keď vyhlasuje, že už nevydrží. Niektoré typy aj dvadsaťkrát.
Je to dobré. Zachráni to mnohé vzťahy, ktoré stoja za to.
Je to zlé. Udržiava pri živote aj vzťahy, ktoré stoja za hovno už dávno.

[smouki]

jako uplne mala si nic moc nevybavuju..obcas kdyz kouknu na fotky tak se mi neco vybavi.. pamatuju si jak jsem asi v 5 letech chodila vzdycky za babickou do postele a v noci me vzbudilo nejaky susteni,ona mivala vzdycky pod polstarem takovy ty "gumove penovy" bonbony,bilo-ruzovy,ted nevim jak se to jmenuje a v noci to jedla a vim ze mi dala at si dam s ni taky si treba pamatuju mistnosti,presne jak driv vypadaly..vybavuju si z babicciny kuchyne kachlicky na zemi modro-sedy jo byla to krasna doba taky ze me asi ve 4 letech pichla vcela do malicku,strasne jsem brecela a bezela domu,nez jsem tam dosla byl uz malicek strasne oteklej a velikej
mam doma kazetu kdyz me nasi nahravali na kazetak jak jsem rikala basnicky a zpivala,to je teprv sranda byly mi asi 2 roky,tak nejak ale mluvila jsem strasne roztomile