Tak jsem se konečně dostala k tomu napsat těm, co mi psali, ať někam napíšu, jaký to bylo.
Na host family si (narozdíl od spolubydlící, ta tam nebyla moc spokojená) nemůžu stěžovat, byli super a myslím, že jsem si s nimi sedla
Byli to manželé původem z Íránu (ale bylo to jakési složité, Atefeh vyrůstala v Německu a Bahimova mateřština je turečtina a rodinu má v Dubaji plus mi říkal, že než se odstěhovali do Anglie tak byli i v USA, Kanadě a ve Švédsku
). Doma se ale hodně bavili Farsí a v TV si často puštěli programy pro Íránce v Londýně nebo jednu přímo íranskou televizi, tam se večer dívali na telenovelu, to bylo zajímavý : ))) Jsou to muslimové (když jsme se jich se spolubydlící ptaly, jak slaví Vánoce tak říkali, že dřív neslavili, protože jsou muslimové, ale teď slaví s dětmi), ale žádní striktní, Atefeh vůbec nenosila šátek, kouřila, nevšimla jsem si, že by se 5x denně modlili a tak : ))) Mají 2 děti, 10letou holčičku a klukovi bych hádala tak 16, ale asi je měli později, Atefeh bych hádala tak 45 (ale kvůli váze-mimochodem, kromě Bahima byli dost při těle všichni-vypadala starší) a říkala, že manžel je starší o 7 let, takže něco málo přes 50. Já jsem se s nimi narozdíl od spolubydlící, která buď byla v pokoji nebo přespávala u sestry, která taky v L.bydlí, bavila hodně, chodila jsem si s nima zapálit
Anglicky neuměli nějak zvlášť perfektně, tak asi proto jsem jim dobře rozuměla
Atefeh vařila jak kdy, občas se moc nepředřela (třeba tu první sobotu tam věděla, že budeme celý den lítat po centru a na večeři nám dala fazole z plechovky a toast) nebo to bylo moc mastné, ale v celku mi tam chutnalo, hlavně jídla s těstovinami a rýží. Měli jsme i nějaké typické íránské jídlo, bylo to jak rizoto, akorát bez sýru a ostřejší.
Na snídani byly teda každý den toasty+na výběr máslo, plnotučný sýr, džem nebo šunka, takže toasty už hodně dlouho nechci vidět : )))...2x nám k nim udělala vajíčka.
Pokoj jsme měly pěkný, podkrovní, s velkými postelemi, pak hodím fotku. Akorát ten net, no, ten dost blbnul.
Jinak jsme všichni bydleli v Harrow a nepotkala jsem tam skoro žádnýho rodilýho Angličana, ale hlavně černochy a muslimy (na každým rohu byly Halal obchůdky a hodně zahalených paních na ulicích).
V práci to bylo horší, šéf byl jedinej, komu jsem tam nerozuměla ani slovo
ale když jsem se ptala naší učitelky, když nás na pracovištích obcházela, jak mu rozuměla, tak říkala, že jo, že už s Indy jednala, ale že přízvuk měl strašný tak mě uklidnila, že to není problém u mě
Byla to cestovní agentura, kde pracovala celá jeho rodina (Indové)-většinou tam byl on a jeho tchán (ten byl fajn, takový starý pán, brebentil jak opička
: ))), občas jeho manželka a jeho mamka (ta tam byla jednou). Já jsem aktualizovala Excel (vždycky ráno jsem tam z účetní knihy opsala jména a částky nových zákazníků), přepisovala databázi, poslední dny psala a posílala Christmas cards...občas jsem nedělala nic, jenom se dívala, co dělá šéf nebo mi řekl, že nic nepotřebuje a ať chvíli počkám : ) Plus mi teda dával hodinu na oběd, to jsem vždycky chodila do Bon Café na panini a čaj.
Tak moc mi to tam nešlo a byla jsem zmatená jak lesní včela, ale napsal mi v pohodě referenci, že jsem chodila včas, byla jsem příjemná a tak.
Jinak metra jsem se fakt bála zbytečně, bylo to opravdu pěkně vyznačený a stačilo jít po šipkách : ) Nejvíc se mi líbilo London Eye (sice strašná pálka, ale nelituju, bylo to hezké) a Camden Town, tam jsem se dobře bavila.
Ale ty 2 týdny mi zatím stačily bohatě, bylo to docela hektické. Jednou bych se ale do Británie chtěla vrátit, ale spíš na výlet, strašně by mě lákaly skotské a velšské hrady, protože už roky hltám britské historické romány, jezera a Edinburgh.
Jinak od college jsme první den dostali uvítací balíček (mapy metra, brožurku o Harrow, dva zápísníky a batoh) a na konci teda ten certifikát a Europass Mobility.