sfera.pravy.net

[Rose Madder]

Potrebovala bych s vami probrat urcite veci

Jde o to, ze jsem vzdycky obdivovala uspesne, vzdelane, houzevnate a sebevedome lidi. A pochopitelne bych chtela taky takova byt. Jak uz jsem tu parkrat psala, minulej rok bylo vsechno spatne, hrozne jsem prozivala skolu, neskutecnym zpusobem jsem si neverila a strasne casto me ovladal strach (a to strach z blbosti).

Na zacatku tohoto roku jsem si rekla, ze to pojmu jinak, ze jedinej zpusob, jak se muzu zbavit strachu, je celit mu. Proto jsem se snazila zametat "skolni psycha" pod koberec a celkove se poustet do situaci, kterym jsem se driv vyhybala.
Proto jsem se pustila i do toho dobrovolnictvi - chapala jsem to jako neznou formu, jak se zapojit do pracovniho procesu. Ted se mi naskytla jeste lepsi prilezitost - byla mi nabidnuta skvela prace, ptz si ocividne nemyslej, ze jsem uplne pitoma A ja ji prijala.

Ted co chci od vas. Ted jsem hrozne v pohode, jsem toho plna, ale je mi jasny, ze hned jak prijde na vec a ja fakt budu muset neco tvorit, objevi se starej znamej strach, ja nebudu jist, bude se mi tezko usinat a tak. Hodne se bojim neuspechu, toho, ze na to nemam. Ten strach se ted nevztahuje jenom k praci. Ted delam treba pruzkum a musim oslovovat instituce. Ani nevite, jakej pro me predstavuje problem nekam zavolat, nekoho oslovit....dokazu nad tim bloumat, stresovat se...a pritom to jsou takovy blbosti.

Z ceho mate strach vy? Z jakych situaci? A jak se s tim perete? Da se strachu vubec zbavit? Nejaka doporuceni, jak se pustit do nove prace, aniz bych z toho mela zaludecni vredy?

A jeste doplnujici otazka pro studujici a zaroven pracujici. Da se zvladat 20 hod tydne prace + skola? Je to asi hodne individualni, ale i tak me zajima, jak se s tim vyporadavate. Je fakt, ze musim ted jeste dotahnout dobrovolnictvi + mam jeste jednu praci, takze o to vic me to desi. Ptz to pak neni jen 20hod. Ale snad to nejak jde, ze?

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Leňula]

rose - je to normalni, neboj! kazdy je ve stresu, kdyz ma prijit neco noveho...

k tomu studiu + praci - 20 hodin se da zvladnout, zvlast kdyz to neni pevna pracovni doba. ja delam teda na cca 13 hodin tydne teda (v patek 8 hodin, v pondeli 5), ale vim, ze lidi z meho oboru zvladaj i vic. u me je to komplikovane tim, ze dojizdim a strasnou kupu casu zabiju cestovanim...

_________________
I will kill you so hard you will die to death!

“We don’t need a list of rights and wrongs, tables of dos and don’ts: we need books, time, and silence. Thou shalt not is soon forgotten, but Once upon a time lasts forever.”

[Rose Madder]

Leňula wrote:

rose - je to normalni, neboj! kazdy je ve stresu, kdyz ma prijit neco noveho...

To asi jo. Jenze me stve, ze mam strach i z trivialnich veci - jako je treba telefonovani. A budu muset delat narocnejsi veci nez telefonovat, ze...
Zase si rikam, ze se zrejme otrkam, ze se treba nekdy dostanu do faze, kdy ke vsem cinnostem budu pristupovat se vztycenou hlavou, sebevedome...

Taky doufam, ze to vsechno dokazu skloubit dohromady. Ted toho bude teda vic, no. Neni to prave jen 20hod, ale je to x dalsich hodin vyzkumu, tak 10hod tydne fotek a par dni zabitejch ve skole. Ale aspon se naucit planovat a organisovat si cas. On toho clovek asi zvladne hodne, kdyz dokaze cas efektivne vyuzivat.
Taky se trochu bojim, aby to slo dohromady se vztahem. Uz ted se budem vidat min. Ale snad i tohle pujde.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[pam]

...

Last edited by pam on Sun 21.6.2009 22:28; edited 1 time in total

[Chocolate]

zvladnout se to urcite da, je to jen o tom, co uz jsi sama napsala - o organizaci casu

s tim strachem z beznych veci - mam to taky, ale zabira mi jeden "trik" nebo jak to nazvat. Vzdycky si predstavim jednu moji znamou, ktera je strasne od rany, je pohotova, sebevedoma, nikde se nestydi a nenecha se odbyt. Vzdycky si rikam...tak, co by asi ted udelala J., predstavim si ji ...a pak se snazim o to samy, sice slabej odvar, ale situaci zvladnu No nevim, jestli ti to pomuze, ale u me to zabira.

[Bruillard]

Já osobně strach z takových věcí vždycky překonám tím, že ty věci udělat musim a povede se to. Telefonování mi problémy ani nedělá, musim v práci telefonovat denně desítkám lidí, ale v nové práci kde jsem teď musím denně volat často hercům, zpěvákům apod. a komunikovat s nima - to mi dělalo ze začátku trochu problém, za prvé jsou dost od rány a za druhý to byl pro mě nezvyk. A zvykla sem si i když ze začátku se mi do toho nechtělo. Často s nima musim na schůzku a tam jim říkám co si maji připravit a co maji dělat - je to pro mě fakt divný říkat třeba Liškovi co má hrát za scénku a co dělat nesmí. Zrovna tak mám řidičák a nechci jezdit. Ale v práci mi dali firemní auto a řekli že někam musim, tak sem prostě jela, nedalo se nic dělat a to pro mě byl teprve horor. Ale teď už se toho taky tak nebojim. Myslim že je to o praxi, člověk se otrká a pak se nebojí.

A co se týče těch 20h týdně - zvládnout se to dá, já mám teď každý den práci do 18h a pak jdu do školy do 21h. Je to na hlavu, nebaví mě to, jsem unavená a nemám na nic čas, ale vim že to vydržim a bude to zase lepší.

[evianek]

odmazano na prani. --che

[Lothórien]

ed

Last edited by Lothórien on Sat 7.6.2008 10:05; edited 1 time in total

[terrynka]

Bruillard wrote:

je to pro mě fakt divný říkat třeba Liškovi co má hrát za scénku a co dělat nesmí.

jeee muj oblibenec Pozdravuj

Delam to stejne jako Evianek, proste jsem najednou nekdo uplne jiny, vymenim se
Ale strach mam ze vseho, jsem hrozny stresař a tremista, vetsiho snad neznam. Vzdycky se mi klepou kolena a mota hlava a chveje se mi hlas, ale predstavim si, co me pak ceka (odmeny, povyseni), tak to dokazu.

[Shannon]

přidávám se k těm, co se bojí telefonování

_________________

SIC TRANSIT GLORIA MUNDI.

[Kess]

ja mam taky strach z telefonovani s cizima lidma ale vzdycky si rikam, ze to muzu kdykoliv polozit a ze me nevidi, takze by me nepoznali, tudiz o nic nejde ale funguje to (aspon na me). i kdyz docela premyslim, ze bych sla na brigadu do nejakeho call-centra nebo tak, abych se toho zbavila (taky uznavam techniku, ze strachu je treba se postavit).

a kdyz potrebuju neco zaridit (v bance atd), hrozne nerada mluvim s chlapem...to asi neni strach jako mi spis prijde, ze se pred nima ztrapnim a pred zenskou ne no ale dneska mi treba nezbylo nic jineho nez mluvit s chlapem a az na par prvotnich zakoktani to bylo v pohode ja vzdycky resim podobny kraviny, vymyslela bych jeste vic veci, ze kterych mam "strach", nastesti se mi dari jejich pocet pomalouckuu snizovat (driv jsem napriklad nerada mluvila o necem dulezitem=vaznem pred tridou, bala jsem se, ze me prestanou mit radi )

_________________
Jen lidská mysl dokáže udělat z nebe peklo a z pekla nebe.
"Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít." Honoré de Balzac

[Suga]

Rose.. jakmile už budeš dělat delší dobu, je pravděpodobné že se ostřílíš a budeš se cítit líp.
Já třeba dřív měla taky problémy s usínáním, jakmile sem věděla že druhý den mě něco čeká... brzké vstávání a škola atd. Dnes mám problém opačný, sem unavená usnu ale dřív se budim, třeba o hodinu já spáč, fakt mi to štve ale nevím co proti tomu dělat, taky to je jen když někam musím.
20hodin týdně je opravdu individuální věc, času je o dost mín, záleží jak máš školu, já ji moc nemám a tak 20 zvládám v pohodě i když se mi čas o poznání zkrátil ale aspon mi týden ubíhá líp.
Takže držím palce ať ti to pěkně vychází

_________________
To mi chutná

[greenwood]

rose- tak co se tyce 20 hodin, tak se to zvladnout da...pritel dela cca 30 hodin tydne a k tomu ma skolu...blby je,ze se malo vidime, protoze kdyz ja mam skolu,on je v praci, kdyz ja jsem v praci,on ma skolu ale tak nejak to zvladnout musime (horsi to bude za rok,jestli tam vazne pujde na full time...to budu sice pul roku pryc,ale pak ten zbylej pulrok ho budu potkavat asi jen v posteli )
a co se tyce me- tak ja delam v praci cca 12-15 hodin tydne a delam dve skoly a taky se to (zatim) da zvladat, o zkouskovym to bude samozrejme horsi,ale to ted radsi ani neresim jde proste o organizaci casu
a co se tyce stresu- no, tak ja jsem silene vystresovana skoro furt a podle toho to se mnou je takovy jaky je...ale uz se to lepsi... a navic mame v praci ted serii skoleni na stress management a time management, tak doufam, ze mi to nejak pomuze...
proste pokus se si to tak nebrat, ale to je tezky ja vim

_________________
"Valeu a pena? Tudo vale a pena se a alma não é pequena" ~ Fernando Pessoa, Mensagem, Mar Português

“It’s dark because you are trying too hard.
Lightly child, lightly. Learn to do everything lightly.
Yes, feel lightly even though you’re feeling deeply.
Just lightly let things happen and lightly cope with them."

[Rose Madder]

Chocolate wrote:

s tim strachem z beznych veci - mam to taky, ale zabira mi jeden "trik" nebo jak to nazvat. Vzdycky si predstavim jednu moji znamou, ktera je strasne od rany, je pohotova, sebevedoma, nikde se nestydi a nenecha se odbyt.

Tak fajn, ja si teda budu predstavovat tebe
Ale jako tipy fakt uzitecny a myslim, ze zrovna tenhle taky obcas uplatnim. Me treba dost nakopava i board, ptz tu je spousta lidi, kteri toho zvladaji hodne a jsou schopni.
Co se tyce divadla, tak to je taky velmi uzitecne Taky furt hraju, ptz je samozrejme netakticky pred kazdym delat ustrasenou mysku.
Taky doufam, ze se to zlepsi s praxi. Ono teda to misto neni jeste uplne jisty, takze stejne plasim predcasne, ale kdyby to vyslo, budu to muset nejak zvladnout.
Strachu se zbavuju postupne, je pravdou, ze jsem urazila uz hroznej kus cesty a furt se to zlepsuje. Takze za dalsi rok by to mohlo byt o moc lepsi.

Dnes jsem treba delala rozhovor s vedouci jednoho zarizeni a bylo to fakt super. Kdyz si predstavim, ze jsem si to malovala na cerno uz tyden predem Strach ma fakt velky oci a vetsinou to neni tak desny, jak to vypada.

Ted jsem v pohode, ale v nejaky depce to tema zas aktualizuju

Jeste dotaz - mela prace (hodne prace, skola,...) negativni dopad na vas vztah? Zase s tim otravuju, no Na druhou stranu si rikam, ze semestr uz konci a o prazdninach se to bude zvladat uplne v pohode.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[cloo]

Joo, z telefonovani mam taky hruzu. Nastesti cela nase firma funguje vetsinou pres email, ale kdyz je urgent, tak musim volat. Taky jsem z toho mela ze zacatku silenou tremu, navic mame kancl open space a je nas tu cca 50, takze nekolik lidi kolem slysi, co za nesmysly kecam. O to to bylo horsi.

Nebo se sefkou mluvim anglicky a slysi to pul kanclu. Ze zacatku jsem mela z toho uplnou hruzu, protoze jsem se bala, ze zaskodnici budou mit radost z kazdeho prereku, blbe vyslovnosti a ja nevim ceho jeste.

Ale to je asi v kazde nove praci nez si clovek zvykne a trochu se ostrili. Takze zadnou radu sice nemam, ale nejsi v tom sama. Stres z nove prace maji vsichni. I ti, kteri na to vubec nevypadaji.