sfera.pravy.net

[Bea]

ahoj, mozno si potukate pri men na celo, pretoze viem ze najlepsie by som to mala vediet ja sama, lenze v poslednej dobe sa ocitam v situacii kedy stracam istotu. S priatelom sme spolu len necely rok, byvame spolu, a mozno si len prechadzam nejakou vnutornou krizou, lenze naozaj neviem ci som s nim preto ze ho skutocne lubim. Ocitli ste sa niekedy v situacii kedy ste nevedeli ci priatela naozaj milujete alebo ste s nim bud zo zvyku, pohodlnosti alebo koli tomu ze sa k vam sprava tak ze si myslite ze uz ziadneho chlapa, ktory by na vas bol tak dobry, mohli by ste mu tak verit a doverovat, nenasli? viem, ze to znie sialene, ale neviem si s tym dat rady sama

_________________
Nemrač se, že nemáš nic. Máš úsměv, s tím zvládneš víc

[bublinka111]

mojho priatela lubim ale obcas ma prepadne ten pocit ze mozno je to zvyk..strach ze nikto mi uz nebude tak blizky, ze nebudem moct tak velmi sama sebou, blbnut, ze nik mi tak nebude tolerovat moje nalady
a ze nepocitim taky suzvuk
myslim ze casom sa laska stava zvyk.ludia sa maju radi, dokazu sa tolerovat su proste zvyknuti jeden na druheho tak velmi ze si nevedia predstavit zivot bez toho druheho. a pokial si ho neviem bez neho predstavit zivot, je mojou sucastou, ktoru nechcem stratit.
nie pretoze je to pre mna vyhodne/trebars - neviem si predstvait zivot bez priatela lebo u neho zijem- t.j mam urcite istoty, a kde by som sa potom podela? , ale proste nezistne, pretoze jeho pritomnost v mojom zivote ma obohacuje.
to je zvyk na jeho osobu, jeho povahu, slova, gesta,smiech, zle a dobre vlastnosti, ktore ma sex s nim, zivot snim. a to je vlastne laska nie?

_________________
all i wanna do is have some fun....)

[Tornado_Lou]

edit

Last edited by Tornado_Lou on Fri 5.10.2007 8:30; edited 1 time in total

[Fantagiro]

Napadlo ma to uz neraz, mame zhruba 2 rocny vztah, ale nastastie som vzdy dosla k tomu, ze som rada, ze ho mam a vela veci na nom si vazim....

_________________
Asi to tak funguje aj pri rozchodoch. Že aj keď bolia a keď vlastne vôbec nič nie je doriešené, stačí, aby padlo slovné spojenie definitívny rozchod a z kruhového objazdu sa zrazu objaví cesta, po ktorej sa dá výjsť. Je jedno či štvornožky, alebo vzpriamene po dvoch. Je jedno, že ju človek chvíľu ignoruje a stále sa vozí dookola. Je tam. Tá cesta. Človek sa môže nastaviť na nové zajtrajšky, stopne blúdenie emócií v krvnom obehu, celé je to iné. Lepšie.

[Rose Madder]

Bea, kdyz problem je v tom, ze zvyk je to vzdycky a u kazdeho. A je to zcela prirozene, ptz za tu dobu, co jsi s nim, sis zvykla na urcitej styl zivota (spojeny s nim) apod. Cili zvyk to je. Ted jde o to, jestli je to i laska. Uprimne receno si pocit, ktery prozivas, nedokazu predstavit. Jeste nikdy jsem nic podobneho neresila.
Jak dlouho uz se takhle citis? Stala se nejaka udalost, ktera to vyprovokovala? Jsou nejake konkretni veci, ktere ti na vztahu nesedi a mohou vyvolavat tyhle pochyby?

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Johanka]

Myslim, že odpověď na svou otázku máš někde hluboko uvnitř sebe sama.

_________________
27.10.2010 - Těhotenská poradna
23.11.2010 - TP

[Bea]

Rose, za to vsetko moze jedna jedina otazka, ktora mi bola polozena, ked som sla na kafe s jeho tetou(je vydata a ma 5rocne dievcatko), rozpravali sme sa o tom, ze som do grecka prisla povodne len na prazdniny a potom co som spoznala jeho som tu zostala na dlhsie. A ona na to: "Takze zeby si stretla lasku svojho zivota?" A vo mne sa v tom momente vynorila predstava ze by som s nim zostala uz cely zivot a po chvili som odpovedala "Neviem" a odvtedy mi stale beha po rozume 'laska tvojho zivota?'..

_________________
Nemrač se, že nemáš nic. Máš úsměv, s tím zvládneš víc

[Rose Madder]

A citis se s nim spokojena? Citis, ze se k sobe hodite?
Nevim, no. Mozna je normalni, ze clovek nad timhle obcas zauvazuje. Netyka se to jen partnera. Spis celkove uvazuje nad tim, jestli to, jak zije, je to prave, jestli jde spravnou cestou. A s tim asi souvisi i uvaha o tom, zda ten, ktery jde tou cestou s nim, je ten pravy.
Celkove bych rekla, ze se nevyplati moc hloubat nad tim, jestli je to ten "pravy" nebo ne. Kdyz chce clovek na tom druhem najit neco spatneho, tak to zcela urcite najde. Proto neni dobry se v tom moc stourat.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Bea]

Rose, som spokojna, nas vztah je viac-menej bezproblemovy, ked sa za nieco chytime tak je to maximalne "mohol si umyt aspon ten riad!" alebo "to co je zas za vystrih?!" takze v podstate je vsetko v poriadku. lenze ked mam odpoved na tu otazku ci sa k sebe hodime...tak tam je dost podstatne to ze priatel si nespravil ani maturitu, a ako odisiel zo skoly odvtedy pracuje. ja si chcem dokoncit vysoku, ucit sa dalsie jazyky atd, budovat si karieru. myslim ze v tom tkvie ten najvacsi problem
mozno preto nad tym viac uvazujem, pretoze "musim", za par mesiacov by som sa mala vratit na slovensko..aj s priatelom. a nechcem ublizit aj mne ani jemu tym ze spravim nespravne rozhodnutie(vzhladom na to ze by v grecku nechal pracu, rodinu, vsetko)

_________________
Nemrač se, že nemáš nic. Máš úsměv, s tím zvládneš víc

[little_B]

Bea ja som si podobnú otázku kládla veľakrát, aj v predošlých vzťahoch. Jediný, pri ktorom som však našla odpoveď na otázku, či je to ten pravý a či je v našom vzťahu "láska alebo zvyk", je môj súčasný priateľ. Už sme toho veľa spolu zažili, dobrého aj zlého a ja som si uvedomila, že on je ten, s kým chcem stráviť svoj život. Kládla som si hlavne otázky typu: dokážem si ho predstaviť ako otca svojich detí? vieme spolu riešiť prípadné konflikty? je to spoľahlivý partner? máme spoločné záujmy a témy, o ktorých sa vieme baviť? viem si ho predstaviť ako svojho budúceho manžela, s ktorým si po ťažkom a náročnom dni otvoríme večer v obývačke fľašu vína a budeme spolu relaxovať? .. a podobne. A na všetky otázky som odpovedala kladne.

Čo sa týka tvojho vzťahu, píšeš, že najväčším problémom je vaše rozdielne vzdelanie, dobre som to pochopila? Znamená to, že ti vadí, že nedokončil strednú a ty budeš mať vš vzdelanie? Nepýtam sa to v zlom, len ma to zaujíma. Pre niekoho to totiž môže byť dosť vážny problém (mám kamarátku, ktorá sa práve kvôli tomu rozišla s priateľom)...

_________________
Prax ukazuje, že žena vydrží ešte desaťkrát toľko vo chvíli, keď vyhlasuje, že už nevydrží. Niektoré typy aj dvadsaťkrát.
Je to dobré. Zachráni to mnohé vzťahy, ktoré stoja za to.
Je to zlé. Udržiava pri živote aj vzťahy, ktoré stoja za hovno už dávno.

[Rose Madder]

Chapu, ze v tvem pripade je asi nutny se v tom krapet stourat a dojit k nejakemu zaveru. Ale zase bys to nemela brat tak, ze kdyz se kvuli tobe odstehuje apod., znamena to, ze s nim musis byt do konce zivota, ze mu jsi kvuli tomu zavazana, ze v tom vztahu musis setrvat za kazdou cenu. Na druhou stranu - pokud by pochybnosti o vztahu byly opravdu zavazne, asi by nemelo smysl delat az tak velky krok. Je ale fakt, ze si na otazku, zda on je ten pravy pro cely zivot, muzeme ted odpovedet kladne, nicmene cert vi, co bude za par let, ze (takze ma cenu nad tim vubec hloubat?)
Takze ti vadi rozdilne vzdelani a jestli chapu dobre, tak i rozdilne ambice, resp. to, ze on zadne nema? Vis, ono snad ani tak nezalezi na tom, jestli skolu ma nebo nema, ale spis na tom, jestli absence skoly prekazi v komunikaci. Dokazete spolu komunikovat bez problemu, na "stejne urovni"? Jak se pritel stavi k moznosti dalsiho seberozvoje? Citis, ze ho tvoje snaha motivuje k tomu, aby se zdokonaloval nebo stoji na miste?

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Bea]

Rose,little_B to vzdelanie samo o sebe problem nie je, nepokladam vyssie vzdelanie ako za ukazovatel hodnoty cloveka, nedajboze zeby som s niekym kto ma taku a onaku skolu opovrhovala. Naopak jedna z hodnot ktoru si u cloveka cenim je ambiciativnost.Ked vidim, ze niekto ma svoje vasne, do ktorych je zanieteny, svoje ambicie o ktore sa usiluje, jednoducho ked v tom cloveku koluje ZIVOT a nestoji na mieste.
U priatela si cenim viacere vlastnosti(to, ze sa nanho mozem spolahnut, ze ma vzdy vypocuje a je vzdy pri mne ked mi nie je prave dobre, ze je to clovek ktory sa ma nesnazi v nicom menit a respektuje ma taku aka som)ale dost sa lisime v tom, ze ja ked som s niecim nespokojna tak hladam sposob ako to vyriesit, priatel vacsinou(vzdy) rezignuje.V tomto smere sme uplne odlisne povahy-ja sa sanzim hybat dopredu(a aj ked sa nieco nevydari a spravim krok dozadu opat pokracujem aby som si to, co chcem splnila), priatel je skor "stagnujuci typ".neviem ci je to nieco v com by som ho mohla vyburcovat alebo je jednoducho odlisna povaha a nic s tym nenarobim. Aj ked, znamy hovoria ze J. vzdy robi to co chce sam, nikto ho k nicomu nedonuti. Sice vravia,ze sa pri mne uplne zmenil (k lespiemu), ze predtym bol sama party, bitky apod a ze teraz je ako pocarovany(dozvedela som sa to az po par mesiaoch vztahu, aky bol pred nasim vztahom som nepoznala, sice mi o tom rozpraval). ale to sa zmenil sam od seba, ja som o tom ani nevedela pretoze ku mne sa odzaciatku spraval tak ako teraz.

_________________
Nemrač se, že nemáš nic. Máš úsměv, s tím zvládneš víc

[Rose Madder]

Myslim, ze uz jenom to, ze se pri tobe zmenil, svedci o tom, ze neni zas az tak "stagnujici typ", ze se dokaze posunout dopredu a dokonce i dobrym smerem.
Jak se to, ze neni prilis ambiciozni, projevuje v zivote? Neni nic, pro co by byl zapaleny? Nema sen, za kterym by chtel jit?
Pravdou je, ze u kazdeho cloveka najdes neco, co ti na nem nebude sedet. Ted zalezi, nakolik je to neco zasadni pro tebe, pro vas dalsi zivot. Mnohdy nezbyde nic jineho, nez se s tou jednou vlastnosti smirit (kdyz celek je dobry).

edit - Jeste tohle me zaujalo: "...nespokojna tak hladam sposob ako to vyriesit, priatel vacsinou(vzdy) rezignuje" To myslis ve vztahu k problemum? Jakoze za necim jde, ale kdyz se objevi prekazka, kasle na to?
Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze na tomhle se da pracovat. Ja mam tendenci pred problemy utikat. Jakmile neni vztah "idealni", nejradsi bych palila mosty (je to jen momentalni pocit, samozrejme to ve finale neudelam). Ale jsem si toho vedoma a snazim se s tim neco delat - tzn. uvedomovat si, v jakych situacich to delam a snazit se zachovat nadhled.
Vi pritel, co ti na nem vadi? Kdyby to vedel, treba by se na tom snazil zapracovat (pochopitelne zalezi i na tom, jak to podas a na dalsich faktorech).

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[Bea]

Quote:

Jak se to, ze neni prilis ambiciozni, projevuje v zivote? Neni nic, pro co by byl zapaleny? Nema sen, za kterym by chtel jit?

Uz vela krat ked som sa s nim rozpravala o niecom co sa tykalo buducnosti a on mi vzdy odpovedal, co bude planovat (napr.) o dva mesiace dopredu, ked za dva mesiace nie je ani iste ci bude zit. Ja mam pocit ako by to bolo len vyhovorka, pretoze mu vyhovuje o nic sa nestarat, netrapit sa nad tym co bude a "zbytocne" plytvat silami. Ked som sa ho spytala na jeho sny, plany alebo ciele, pozeral sa na mna stylom akoby take slova ani nepoznal a pouzil "vyrok" ktory som napisala vyssie.

_________________
Nemrač se, že nemáš nic. Máš úsměv, s tím zvládneš víc

[Rose Madder]

To, co rika, se mi nejevi vylozene negativne. Neco na tom zkratka je. Taky si teda ujizdim na planech a celkove mi je blizsi tvuj pristup k zivotu. Na druhou stranu bych k tomu jeho nebyla zas az tak kriticka. Dalo by se rict, ze v podstate zije ze dne na den, ted jeste, jestli ty dny proziva fakt naplno

Jeste zpet k otazce zivotniho partnera - asi je to neco, co clovek musi citit. Ja to treba citim tak, ze jsme do sebe tak nejak "povahove zapadli", je to fajn, citim se s nim dobre. A dal to nerozpitvavam. Vis, ono to je asi spis o pocitech, nez o tom, co rika rozum - resp. kdyz se to budu snazit brat "pres rozum", urcite me napadne tisic duvodu, proc s nim nebyt, proc to nemuze fungovat.

edit - Tim pochopitelne nemyslim, ze by clovek mel byt ve vztahu "slepy", to vubec. Spis by mel ale citit, jestli ho vztah naplnuje a dal se tim prilis nezaobirat.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...