sfera.pravy.net

[mexxie]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[waxeipahdeth]

Jé, chtěla bych vidět max s čírem Já jsem v pubertě nechodila na punkové koncerty, ale na přiblblé piškotéky Teď si to vynahrazuju A drogy jsem nebrala jen proto, že jsem tady nenarazila na nikoho, kdo by frčel a nějak mě k tomu dostal...obávám se, že si to taky vynahradím až jednou bude příležitost

[Dellores]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Chanteau]

maxmiliana wrote:

PIGGGY wrote: Verim, ze jsou i "horsi" ale tohle je uz extrem Exrtem by byla ma puberta, Lucie byla jeste cukrousek:)

no tak z tvého popisu se mi Lucie stále zdá divočejší.

[waxeipahdeth]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Lucie]

ze základky, to je nářez...

Já dělala hrozný věci, ale myslim, že nakonec docela rozumně. Naši mi věřili, že nejsem blbá.. Proti Petrovi jsem byla svatá. Jestli se nám to vrátí na dětech, tak budu v 35ti šedivá v blázinci!

_________________
Jak říká Jirka, "Lucinka ma vzdycky pravdu a vic nez pravdu. I kdyz vim, ze pravdu mam ja, ale ona ma vetsi pravdu"

[*jiva*]

Tak jsem asi na druhém břehu než většina vás tyranů Na ZŠ jsem byla největší průserář, každou chvíli důtka, ale skoro vždycky to bylo tak, že jsem něco schytala za nějakýho prominenta (nemyslete si, u nás na vsi se hodně hledí na to, koho máte za rodiče).

Nevím, jestli z toho mám komplexy, ale když jsem přišla na gympl, tak mi přišlo, že se ke mně všichni chovají nádherně, když mě jenom oslovují "ta co nemá kozy" a zařazují mě do kategorie "vošklivá jak noc" - až později jsem se rozmlsala a začala se kvůli tomu trápit

Ale dodnes mi vadí některý názory mýho přítele nebo pár známých - když třeba vzpomínají na to, co dělali dětem na základce a říkají u toho ,,ale tak vždyť to byla jenom sranda" - tohle mě naštve i dneska.

_________________
_

[Suga]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
To mi chutná

[Mykéna]

Jak teď o tom přemýšlím, já jsem byla hlavně věčně nemocný dítě. Měla jsem různý alergie, v noci jsem se dusila, brala jsem furt nějaký experimentální prášky, homeopatika, oblbováky, který by setly i dospělýho... Každej měsíc (někdy i dvakrát) mě vozili na Bulovku na pohotovost píchat ucho. Mám každý ucho píchnutý víc než desetkrát, někdy mi bubínek praskl sám, když jsme byli třeba někde na dovolený a nechtěli jsme hledat místní pohotovost. Docela se divím, že nejsem hluchá. Ale levý ucho mi praská samo při hlasitějších zvucích doteď, ani nemusím mít zánět.
Taky mi furt píchali testy na alergeny. Vždycky jsem se někde začla dusit a dodnes se neví přesně, na co jsem alergická.
Od začátku mám podezření, že někteří doktoři jsou prostě moc pohodlní, a tak mě jen odsunou na testy k dalšímu odborníkovi. Velkou část dětství jsem proseděla v čekárnách a na ztichlejch chodbách noční pohotovosti, a to mi v podstatě nic vážnýho nikdy nebylo. Jen si mě předávali. Jeden den jsem musela na EKG, další den na endokrynologii, pak na spirometrii a vybíhala jsem schody do druhýho patra na interně tam a zpátky, aby zjistili, jak dýchám. Zjistili vždycky prd. A tak mě poslali třeba jánevim na ortopedii nebo dětskou gynekologii, kde mi nepříjemná šedesátiletá ježibaba strčila prst do zadku, řekla "proboha, a proč vás poslali sem?" a vypsala žádanku na sono na druhym konci města...
No a braní krve, to bylo vždycky představení pro několik herců. Sestřičky to většinou nezvládly ani na jedný ruce, tak přišly na řadu doktorky, který to napíchnutím na pátej pokus nabraly, a pak mi vynadaly, že to kape pomalu, nebo něco takovýho.

Last edited by Mykéna on Tue 16.7.2013 10:10; edited 1 time in total

[Christine]

my se segrou jako jednovaječný dvojčata sme byli hrozně oblíbený celou školku na všch hromadných fotkách stojíme buď vepředu nebo nás učitelky drží provilegovaně za ruku , jsem měli stejný specialně šitý oblečení, tak nás znala celá vesnice
Na základní škole jsem taky byly hodně vidět. segra mi nedávno, když jsme se o tom bavily, řekla, že prý jsme byly obě hrozný šprtky a pořád jsme se hlásily až to bylo trapný.
Jiank co se prvních kluků týče, když ostatní holky v sedmičce už běhaly s klukama po venku já se pořád jen řešila kamarádky, vždycky jsme měly se segrou nějakou společnou. Jeden kluk mi psal zamilovaný dopisy a já ani nwpřemýšlela nad tím jeslti se mi vůbec líbí....
Hrozně ráda ale vzpomínám na období prvního stupně na ZS, často sme s našima jezdili na chalupu, kde jsme pořád něco vymýšleli. Nebo k babičce, kterou jsme ale docela zlobili, když jsme se schválně schovávali na zahradě, takže nás ani ina ani děda nemohli najít. Takže nám (mě, segře a brachovi) říkali, že jsme jak z divokých vajec

[Askari]

Edit

Last edited by Askari on Mon 16.5.2016 0:23; edited 1 time in total

[Alshwarya]

edit

Last edited by Alshwarya on Tue 16.7.2013 0:25; edited 2 times in total

[Shrew]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by Shrew on Wed 17.7.2013 13:31; edited 1 time in total

[Efendy]

Já byl slušný, hodný, moc tichý, nedělal průsery, byl jsem tak vychovávaný rodiči a byla to jiná doba. Dnes vím nebo tuším, že s poctivostí nejdál nedojdu, takže už myslím, že jsem více normální, víc oprsklý..A děti bych chtěl aby byly slušný, zdravě sebevědomý a našly si něco v čem by byly hodně dobrý (sport nebo kultura-zvláště něco kolem zpívání, hud. nástroj).

_________________
www.andelslev.cz

[evianek]

Tak já jsem zářný příklad, že o výchově to není, naši nás vychovávali, abych byla skromná a tichá a moc se neprosazovala. U bratra se jim to podařilo, ale u mě to měli marné. Vždycky se mnou byly problémy, protože jsem si všechno musela udělat po svém, hodně dobře jsem se učila, jezdila na matematické olympiády, ale co se týče chování, tak tam jsem nosila poznámky a pokárání neustále - byla jsem klasický průserář. Takže podle mě to není úplně o výchově, ale z velké části o osobnosti. A co se týče koníčků, hrála jsem dobře na housle, ale to mi rodiče zakazovali a já si to prosadila.