sfera.pravy.net

[Guest]

Jsem zoufalá a vůbec nevím, co mám dělat. Dva a půl roku mám přítele, ze začátku to bylo super, byla jsem na něm nezávislá protože jsem ho tolik nemilovala, a klapalo nám to. Poslední rok mi ale připadá, že ho mám ráda až moc, prostě že do toho vztahu dávám víc já. Sice ho moc miluju a on mě taky, ale cítím, že to nemá budoucnost. V poslední době si uvědomuju, jak moc jsem si ho idealizovala - nemám pocit, že v něm mám vždy oporu - když mám starosti a problémy, místo aby mě podržel, tak na mě ještě vyjede že si za to můžu sama; občas mi připadá že jsou pro něj kamarádi důležitější v situacích, když by být neměli; jeden den něco udělá, je to v pořádku, druhý den to udělám já a naštve se a vypne si telefon; občas si ze mě dělá před kamarády legraci, je hrozně lehkomyslný a bezstarostný. Potřebovala bych poradit, jak se rozejít, když ho miluju, ale když si jsem jistá, že to tak bude lepší

[Guest]

Asi nejvíc mi ten rozchod ztěžuje to, že jindy je úplně úžasnej a jsem fakt šťastná, a pak si říkám, že nikdo není dokonalej, že bych mu to třeba mohla odpustit některý chyby. Ale dala bych všechno za to, abych ho přestala milovat nebo se s ním dokázala rozejít

[S.]

A omlouvám se že píšu jako Guest a ne přihlášená, trochu jsem asi zkazila náladu těm, co měli radost že teď tady žádný Guesti nebudou

[pecička]

edit

Last edited by pecička on Fri 29.6.2007 11:38; edited 1 time in total

[Velveta]

Taky jsem tohle zažila. Neustále jsem se trápila. Jsou dvě možnosti. Buď se musíš začít chovat trochu nezávisle a nedávat do toho vztahu víc než on (ale je to strašně těžký) a on se třeba vzpamatuje, a nebo jednoduše rozchod. Taky jsem to měla tak. Byl úžasný když jsme spolu byli, ale věčně byl někde s kamarádama, nikdy mě neutěšoval kvůli problému, věčně se týden neozval a já jen seděla doma a brečela. Tak jsem se s ním jednoho dne rozešla. Za dva měsíce jsem se z toho dostala a byla jsem šťastná že už s ním nejsem. Taky jsem ho milovala. Z celého srdce, ale rozchod byl nutnej.

Zajímavý je, že mě teď chce zpátky a vypadá to že to i klapne. Jsme teď dva jiný lidi...no nechám se překvapit jak se to vyvine. Ale to sem nepatří...

[Rose Madder]

Proc si myslis, ze do toho vztahu davas vic nez on? Jak se to konkretne projevuje?
Zkouseli jste ty problemy nejak resit? Rekla jsi mu, co ti vadi?

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[honey]

edit

Last edited by honey on Tue 26.2.2008 13:58; edited 1 time in total

[pecička]

edit

Last edited by pecička on Fri 29.6.2007 11:37; edited 1 time in total

[S.]

Rose spíš že mi na to vztahu záleží víc a snažím se nedělat věci, který by to mohly kazit. On se chová jako bych by snad jeho kamarádi byly pro něj důležitější než já. Důležitý věci se dozví dřív jeho kamarádi, nebyli jsme spolu oslavit jeho narozeniny, aby měl peníze na oslavu s kamarádama, prostě si připadám zbytečná, mám pocit že jsem až někde za kámošema

Přemýšela jsem o tom rozchodu, ale je to hrozně těžký a já jsem ještě ke všemu srab Pořád si říkám, že bych ještě měla zkusit najít si něco, co mě bude bavit, dělat si věci po svym, třeba by to pak bylo lepší. Je to totiž taky asi moje chyba, mám jen školu, občas brigádu a jinak nic nedělám, občas se sejdu s kamarádkama, ale protože jsou všechny zadaný a mají taky školu tak to není moc často. Ale zase je fakt, že mi nevadí to že spolu nejsme tak často, ale spíš jeho určitý chování.

[Rose Madder]

Kdyby muj pritel preferoval kamarady, taky by mi to zrejme dost vadilo. Jeste by me zajimala odpoved na me dve posledni otazky.
Jiste bude dobre, kdyz se kapanek osamostatnis, prestanes na tom vztahu tolik lpet. Snadno se rika, ja vim. Ale neni to nemozne. A jako vzdy, i v tomto pripade by mel pomoct rozhovor na dane tema - ovsem klicova je samozrejme ochota cokoli resit.

_________________
Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít...

[S.]

Rose Madder wrote:

Zkouseli jste ty problemy nejak resit? Rekla jsi mu, co ti vadi?

Myslíš tyhle otázky?Zkoušeli, právě ono to je tak, že se chová skoro pořád normálně, ale zato když pak něco udělá, tak to stojí za to A co mi vadí jsem mu řekla, ale asi ne dost jasně Možná je moje chyba, že místo abych byla naštvaná aby to pochopil, tak mě to celkem brzo přejde a normálně se s ním bavím, možná pak má pocit že mi to zas tak nevadí

[Nocturmas]

...

_________________
Píše do sněhu, bez použití rukou.

Last edited by Nocturmas on Tue 26.1.2010 15:41; edited 1 time in total

[Lala]

Jak kdybych to psala já. Taky mám pocit, že dávám do vztahu víc než přítel, že jsem podradnější. Skoro každý den přemýšlím nad tím, zda je to ten s kterých chci být, prožít život. Musím říct, že si v tomto nejsem jistá a je víc proti než pro. A v kategorii pro je většinou jen jeho přizažlivost, a věci ketré jsou u něj jěn někdy ne pořád(teď asi hodně z vás nepochopí co jsem tím chtěla říct). Ale jsem taky slaboch něco řešit. A vůbec myslím si, že u Tebe je to taky ten strach (mě užírá taky)

_________________
*Jen proto, že tě někdo nemiluje tak, jak bys chtěl, neznamená, že tě nemiluje jak nejvíc umí.*

[Johanka]

_________________
27.10.2010 - Těhotenská poradna
23.11.2010 - TP

Last edited by Johanka on Sun 25.3.2007 19:33; edited 1 time in total

[Suga]

No jestli se s ním hned nerozejdeš, čas to vše ještě prověří. Až přijdou různé životní situace tak se právě uvidí, zatím jak píšeš nic moc. Sama si musíš rozmyslet jestli je to osobnost, kterou budeš jaksi respektovat, doporučuju nespoléhat se na jakékoliv změny. Nikdo se nijak nemění, zůstáva takový jaký je.

_________________
To mi chutná