sfera.pravy.net

[edit_no_90]

Geike wrote:

nebo je psycholog schopný přesvědčit člověka, který nesnáší sebe, svoje tělo a svůj život, o opaku? (pardon jestli se vám moje myšlenky zdají hloupé, ale já nevím přesně jak tyhle věci fungují a sezení u psychologa si představuju jakože člověk sedí a mluví o všem možném...no a psycholog mu pak něco poradí...jenže kamarádka to už má rozebrané ze všech stran, mluvíme o tom pořád už strašně dlouho a spíš myslím že by jí pomohla nějaká životní změna, kousek štěstí, než cokoliv co jí může říct doktor nebo kdokoli jiný...)

tak přesně s tímhle problémeme chodím k psychiatrovi. Jsem teprve na začátku, tak ještě nemůžu říct, jestli to k něčemu bude. Ono docela trvalo, než jsem mu tohle všechno vůbec dokázala říct.
Nicméně ty rady, co mi dává teď, jsou úplně k ničemu - že bych měla začít zlobit, že bych si měla najít bohatého milence a začít si užívat, že bych měla jít někam na diskotéku... Chová se trošku jako idiot, ale kamarádka, která tohle studuje, mi říkala, že je to prostě metoda a že mám vydržet Tak nevím.

[gigli]

Ochu wrote:

že bych měla začít zlobit, že bych si měla najít bohatého milence a začít si užívat, že bych měla jít někam na diskotéku...

no, tak pojď na diskotéku. nechceš to zkusit? vezmu si růžový tričko, budu se usmívat a vůbec budu hodná, jo? s tim bohatym milencem ti moc nepomůžu (a tuhle radu teda moc nechápu, tu diskotéku ještě jo), ale tohle by šlo.

[*Theuska*]

Taky bych tuhle metodu úplně nezavrhovala - jen bych možná některé body brala s nadsázkou (ten bohatý milenec).

Ale je pravda, že já dřív byla taky hodně usedlá, nic se mnou nebylo a pořád jsem tvrdla doma. A pak jsem se začala po troškách sama od sebe trochu víc projevovat. Taky jsem začala mnohem víc chodit mezi lidi, na občas i na tu diskotéku, seznamovala se s novými lidmi, občas flirtovala s nějakým klukem apod. Kdysi jsem nic z toho nedělala, takže mi to ze začátku přišlo divný. Ale teď už se do společnosti milých lidí těším .

Se změnou přístupu jsem se změnila i já. Snažím se být vůči lidem otevřenější. I přátelé si toho všimli a říkali, že jsem se změnila a že jsem taková živější .

_________________
***Člověk nikdy nesmí přestat snít.***

[edit_no_90]

Gigli, viděla jsem tě jednou v životě, ale nějak se nemůžu zbavit přesvědčení, že neumíš být hodná

Btw. diskotéky bytostně nesnáším Ty jeho rady jsou jedna blbější než druhá, nicméně se domnívám, že se mě tím snaží vyprovokovat k reakci typu: "No vy jste se snad zbláznil, ne? Vždyť to přeci nejde, protože... "

[edit_no_90]

Theusko, ale já jsem se taky dost změnila, bavím se s lidma víc, dokonce jsem dolezla i na jeden zdejší sraz, na potkaní srazy chodím pravidelně a lidi mi taky říkají, že jsem otevřenější a milejší, ale na diskotéky a podobný zábavy fakt chodit nebudu

[*Theuska*]

Tak nemusíš na disko. Ale jsetli taky alespoň občas chodíš třeba se známými a přáteli jen tak posedět třeba do hospůdky a jen tak se přirozeně bavit.

_________________
***Člověk nikdy nesmí přestat snít.***

[gigli]

Ochu wrote:

Gigli, viděla jsem tě jednou v životě, ale nějak se nemůžu zbavit přesvědčení, že neumíš být hodná Btw. diskotéky bytostně nesnáším Ty jeho rady jsou jedna blbější než druhá, nicméně se domnívám, že se mě tím snaží vyprovokovat k reakci typu: "No vy jste se snad zbláznil, ne? Vždyť to přeci nejde, protože... "

au, to teda bolelo. náhodou umím být i hodná. budu hodná na tebe a zlá budu na ostatní návštěvníky diskotéky, obzvláště v komentování jejich kreací. třeba by tě to bavilo. stály bysme s potkanem za krkem (tvym krkem) a řikaly si, jak je to tam pod naší úroveň. nezní to bezva?

jinak já byla kdysi proti své vůli kvůli drogám dotažena k psychoterapeutovi od drop inu. první návštěva mě přesvědčila, že je bezva a od tý doby jsem se tam fakt těšila. byl fakt dobrej a opravdu hodně mi pomohl. vždycky když jsem odcházela, tak jsem se cítila strašně volná a šťastná. byl to fajn pocit. celkem mi bylo líto, když už usoudil, že jsem v pohodě a návštěvy skončily.

[edit_no_90]

Gigli - promiň, Leňula říkala, že ti člověk přijde na chuť až časem Jinak zní to skvěle, hlavně dotyčný potkan by byl asi nadšen
Theuska - jj, chodíme, když je čas, jakože ho moc není.

Tak konec Ošíkovy psychoterapie, ať se dostane i na ostatní a nesprdne mě tu zas někdo za OT

[Geike]

Ochu wrote:

...tak přesně s tímhle problémeme chodím k psychiatrovi. Jsem teprve na začátku, tak ještě nemůžu říct, jestli to k něčemu bude. Ono docela trvalo, než jsem mu tohle všechno vůbec dokázala říct. Nicméně ty rady, co mi dává teď, jsou úplně k ničemu - že bych měla začít zlobit, že bych si měla najít bohatého milence a začít si užívat, že bych měla jít někam na diskotéku... Chová se trošku jako idiot, ale kamarádka, která tohle studuje, mi říkala, že je to prostě metoda a že mám vydržet Tak nevím.

Ochu tak přesně tohle kdyby řekl kámarádce tak už tam v životě ani nepáchne...chjo...já jen strašně doufám že to s ní nedopadne špatně, naposledy se chovala tak jako kdyby měla chuť začít se sebou konečně něco dělat, a naději...no, je to nadlouho a nechci to tady popisovat, takže konec...jiná kamarádka teď psychologii studuje tak jsem zvědavá co z ní bude...

[violetka]

doufám, že nebudu moc OT, ale nechtěla jsem zakládat nové téma..
Má tu někdo zkušenosti s kineziologií?

Last edited by violetka on Sun 1.3.2015 15:58; edited 1 time in total

[edit_no_90]

taky nechci zakládat nové téma:

setkali jste se s někým, kdo má diagnostikovanou hraniční poruchu osobnosti (borderline)? Kamarádka se v Bohnicích právě dozvěděla tuhle diagnózu , tak o tom hledám informace.

[violetka]

ochu SZ

[waxeipahdeth]

Dnes jsem já blbec čekala 25 minut v čekárně u psycholožky, ptž jsem zvyklá, že se nikde nesmí klepat...a ona na mě čekala v ordinaci. A pak musela do nemocnice za pacientem, takže jsem tam byla jen 20 minut asi, ale příště jdu už za 2 týdny. No, vyhodnotila mi psychotest a vyšlo mi, že jsem nepřiměřeně závislá na lidech (pravda), ale zároveň jsem k nim velmi kritická a nedůvěřivá, což je dost blbá situace Příště asi už začneme s psychoterapií a mám jí napsat asi 10 situací v jakých jsem prý tak nesamostatná, abych tolik spoléhala na ostatní. No, já nevím, asi ve všem Mám pocit, že když jsem "sama" tak nemůžu normálně fungovat. Na druhou stranu lidi všeobecně nesnáším a lezou mi na nervy...To je fakt blbý

[indulona]

Chodila jsem půl roku k psycholožce, protože jsem měla strach jíst a pomohla mi, ale potřebovala bych tak po půl roce dvakrát třikrát zajít, aby se to "obnovilo" ty účinky. Jinak bych taky potřebovala zlepšit vnímání samy sebe, ale mě je trapný jí říkat, že si nevěřím a nemám sebevědomí. Mě stačí, jak na mě kouká, když přemýšlí.

[greenwood]

potrebovala bych radu,pac ja se v psycholozich a psychiatrech moc nevyznam...mam byvalou spoluzacku,ktera je chorobna lharka,lze ve vsem,vsem lidem vcetne pritele...je to des no a dneska se na me obratila jeji kamoska,moje byvala spoluzacka,jestli neznam nejakyho studenta psychologie nebo tak...ale ja nevim jestli by v tomhle pripade nebyl na miste uz psychiatr ta holka nepujde za zadnym psychologem ci psychiatrem dobrovolne,spis je treba aby se to odehralo nekde v hospode aniz by vedela, co je dotycny zac...
no a co vlastne chci-spis psycholog nebo psychiatr?

NEQUOTOVAT prosim

_________________
"Valeu a pena? Tudo vale a pena se a alma não é pequena" ~ Fernando Pessoa, Mensagem, Mar Português

“It’s dark because you are trying too hard.
Lightly child, lightly. Learn to do everything lightly.
Yes, feel lightly even though you’re feeling deeply.
Just lightly let things happen and lightly cope with them."