Tak mně přijde v dnešní době zbytečný dávat dětem jako odměnu sladkost. To vnímám asi jako největší prohřešek
(Minimálně z toho důvodu, že se ze sladkých věcí dělá něco "lepšího", když jsou za odměnu. A aby bylo jasno, tak moje dítě sladký samozřejmě jí, ale beru to jako součást jídelníčku, která se jí s mírou.)
A pak jsem prostě "fanda" alternativních vzdělávacích směrů a respektující výchovy, kdy se nejede na výkon, ale na vnitřní motivaci. A tou není vyhrát, být lepší než druhej nebo dělat věci proto, abych získal odměnu.
A zrovna u těch výchov mi to přijde úplně mimo, protože to imho opravdu v důsledku kazí dětem radost z té činnosti. Já jsem takhle díky podobnému přístupu úplně nesnášela výtvarku. Takže jsem donedávna nebyla schopná vůbec něco namalovat. Což o to, žít se bez toho dá, ale taky veškerá teorie nebo dějiny umění atd. šlo mimo mě, absolutně k tomu nemám vztah a myslím, že to je škoda.