sfera.pravy.net

[lambretta]

Mykéna, už jsme o tom trochu mluvili, kytku koupil schválně, protoze chtěl, aby dýl vydržela kdysi mi ale jen tak přinesl živou, tak asi se mu zdálo, že vydržela málo. A taky říkal, že vůbec nevěděl co koupit dál, abych to ocenila. Asi je potřeba o takových věcech mluvit, já oceňuju, že s ním se zatím dalo mluvit o všem, tak před vánoci asi budeme muset probrat jak si kdo představuje hezký dárek jsi dobrá, že jsi ten sýr ustála, já bych zůstala tak zaražená, že nevím co by bylo dál.

Kika, jako opravdu plakala? i před ním?

Linna, tobě to nevadí, že to takhle bude třeba napořád? vychovávaný k tomu není, doma si dávají normální dárky

[Linna]

Lambretta - já mluvila o tom případu u mýho přítele. Když má někdo ale pohled ze důležitý je že si na tebe vzpomněl a tak koupil sýr nebo utrhl kytku venku a že nejde o drahé dárky.. tak samozřejmě že mě to mrzí. Jen říkám že každý to může mít vnitřně jinak sám dráhy dárky nebo věcny neočekává a nepotřebuje a tak to bere i ve vztahu k druhým.

[kika]

Lamb před nim ne Ale ví to..časem jsem mu to řekla a ted se tomu smejeme

[lambretta]

Linna, jasné, mi nejde ani o hodnotu dárku ale o nápad, někdy může kravina potěšit vic než něco za tisíce.

Kika, to je dobré, když se tomu nakonec lidí smějí tak to je super. Já už se sama sobě asi taky směju, mělo mi dojít, že ta kytka byla schválně, protože to vydrží dýl

[Velveta]

Můj přítel a dárky, to je taky kapitola sama pro sebe první Vánoce mi nedal nic, byla jsem smutná. Já jemu dárek, i když malej, dala. K prvním narozeninám jsem taky nic nedostala, ačkoliv jsem měla oslavu s partou kamarádů a viděl, že jsem dostala celkem dost pěkných dárků. Pak jsme o tom mluvili a na Vánoce mi koupil kabelku, na kterou jsem mu poslala odkaz, protože se mě sám zeptal. Já jsem ale vůbec nevěřila, že by mi jí fakt koupil. Na narozeniny letos jsem dostala kytku a bonboniéru, takže už se polepšil

Už si z toho dávno nedělám hlavu. To není o penězích, to je o tom, že on to dávání a hlavně dostávání dárků prostě nemá rád. Běžně mi kupuje věci jen tak, bez speciálního důvodu. Ale jakmile se to prostě očekává, tak je z toho nervozní a je to pro něj taková nepříjemná situace. Neví ani jak dárek dát. Vánoční dárek mi dal tak, že jsme přijeli od jeho mamky v půlnoci, já jsem šla na záchod a on mi mezitím tu nezabalenou kabelku položil na gauč, kam jsem si pak šla sednout a dělal že nic ale myslím, že na tomhle časem ještě zapracujeme a bude to v pořádku. Naštěstí má takovou spoustu jiných kvalit, že nad tímhle fakt mávnu rukou

[Hyenečka]

Mně přijde řešení dárků a jejich hodnoty hrozně povrchní... Už nad tím prvním příspěvkem jsem kroutila hlavou, proč a jak to autorka řeší.

[pecička]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Leni.ce]

Tak hodnota něčeho není přece jen o tom, kolik to stálo, ne?

_________________
Než někoho odsoudíš, obuj si jeho boty a přejdi jeho cestu, přejdi jeho minulost, okus jeho slzy, zažij jeho bolest, radost, přejdi roky, kterými prošel on, klopýtni na každém kameni, na kterém klopýtl. Za každým klopýtnutím vstaň a jdi dál tak, jak to udělal on. A až potom můžeš chování druhých soudit a tvrdit, že někoho znáš. Ano, nesuď člověka, dokud se neprojdeš v jeho botách.

[pecička]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Leni.ce]

Já to myslela na Hyenečku a s tebou souhlasím, pokud jsem vás dvě správně pochopila

_________________
Než někoho odsoudíš, obuj si jeho boty a přejdi jeho cestu, přejdi jeho minulost, okus jeho slzy, zažij jeho bolest, radost, přejdi roky, kterými prošel on, klopýtni na každém kameni, na kterém klopýtl. Za každým klopýtnutím vstaň a jdi dál tak, jak to udělal on. A až potom můžeš chování druhých soudit a tvrdit, že někoho znáš. Ano, nesuď člověka, dokud se neprojdeš v jeho botách.

[Hyenečka]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Hyenečka]

nemáte právo číst tento příspěvek

[pecička]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Leni.ce]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Než někoho odsoudíš, obuj si jeho boty a přejdi jeho cestu, přejdi jeho minulost, okus jeho slzy, zažij jeho bolest, radost, přejdi roky, kterými prošel on, klopýtni na každém kameni, na kterém klopýtl. Za každým klopýtnutím vstaň a jdi dál tak, jak to udělal on. A až potom můžeš chování druhých soudit a tvrdit, že někoho znáš. Ano, nesuď člověka, dokud se neprojdeš v jeho botách.

[Hyenečka]

nemáte právo číst tento příspěvek