sfera.pravy.net

[Shrew]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Ruth A.]

1) ne, nestylizuji se, občas to tak vyplyne ze situace, že se ukážu v jiném světle a samozřejmě doma jsem uvolněnější, vím, co si můžu dovolit říct atp.
2) vystupuju otevřeně a přirozeně natolik, nakolik mi to moje asociální povaha dovolí
3) póza je podle mě jen proto, aby člověk sám budil nějaký dojem, aby působil jinak, zatímco role už manipuluje i s druhou stranou
4) naštěstí jsem zas tolik takových lidí nepoznala, ale RIP můj táta se choval k cizím lidem jako anděl, zatímco k nám s mamkou povětšinou dost teroristicky, vedl ho k tomu nějaký blok z dětství
5) ne, leda v dramaťáku
6) já role nehraju, ale nedůstojné... nevím, záleží fakt na motivu, proč to člověk dělá - ten motiv může být důstojný i nedůstojný
7) do určité míry se člověk třeba musí přinutit, být třeba trpělivější vůči dětem atp., snažit se zalíbit šéfovi...nesmí to být ale moc, nebo člověk musí být dobrý a hlavně vytrvalý herec
to je trochu těžká otázka, ne? Navenek působím asi dost jako tady: odměřeně, chladně, smutně, zamlkle nebo naopak ten, co chce být nejlepší, na druhé straně celkem mile, ochotně, zodpovědně, do určité míry otevřeně, jako typický introvert, působím vyzrále, jak někteří tvrdí
a doopravdy jsem krátce řečeno hrozný extrémista
9) jo, ta introverze, jsem introvertní a je to na mě vidět, ale na druhé straně o mě dost lidí řeklo, že působím sebevědomě
10) rozhodně nechci, aby mě litovali, to bych se taky začala politováníhodně cítit, ráda se s něčím pochlubím, ale musí to být nenásilné, řečené k věci
11) myslím, že to závisí na tom, jaký je ten onen člověk sám sebou, pokud víme, že sám od sebe je špatný člověk a překoná se, je to hrdinství
12) charisma-přitažlivost osobnosti, jakýsi sex-appeal duše, osobnost-výrazná individualita
13) záleží vám, co si o vás myslí druzí? do jaké míry a jaký okruh lidí do toho počítáte? - v podstatě všechny lidi, záleží mi na tom, aby si lidi, co je potkám v tramvaji nemysleli, že jsem třeba hrozně oblečená a záleží mi na tom, aby mě moji známí a blízcí neviděli v horším světle než v jakém jsem

[alishka]

Shrew wrote:

na boardu i v reálu... : ) potřebovala bych to do diplomky a potřebuji shromáždit co nejvíc názorů, abych měla z čeho vyvozovat....tak kdo si najde hvilku a chuť, tomu moc děkuji jestli to někdo budete chtít vyplnit, prosím o upřímnost..takovou hru na pravdu, jinak to nemá cenu... můžete psát i jako guesti... kdybyste si vymýšleli, tak tuhle anketku raději ignorujte, děkuju) 1) vystupujete před svými známými v reálu přirozeně podle vlastního "já" tak, jak byste se chovala i sama doma , nebo se více vyhraňujete do určité role? (role hrjeme všichni, jen ale zda si to nějak zvlášť uvědomujete, a např. něco dáváte schválně najevo a něco ne....doma v soukromí jste třeba jiná...) jaký je v tom rozdíl? velký? stylizujete se do nějaké podoby, abyste cíleně působili tak jak chcete aby vás okolí vnímalo? Jak pred kym, pred svoji nej kamoskou si na nic nehraji, pred lidmi, ktere sice znam, ale ne tolik a nemam k nim tak pratelsky a vstricny vztah obcas hraju nekoho jineho 2) pokud byla 1. otázka kladná, za jakým účelem, nebo prostě proč to děláte? a co vás k tomu vede... a proč naopak nevystupujete otevřeně a přirozeně Nechci svoje problemy resit jen tak s nekym, takze nechci, aby na me bylo znat, ze nejaky mam a aby se pak ti lidi v tom rejpali 3) jaký vidíte rozdíl mezi touto strategií,"rolí", a obyčejnou pózou, nad níž se lidé pohrdavě pousmívají? ze jsem to porad ja, jen zkryvam nektere veci, ktere nechci, aby se dostaly na povrch, kdezto u pozy se ten clovek v 90% pripadu neciti tak, jako ta osoba, na kterou si hraje. 4) zkuste si vzpomenout na pár lidí ze svého okolí, o nichž byste dokázali říct, že v soukromí budou jiní a že před kamarády, známými, hrají určitou roli nebo si vytvořili na veřejnosti nějakou pózu... jak to v praxi vypadá a co myslíte, že je k takovému chování vede? Treba moje nej kamoska, jeji pritel ji otevrene rekl, ze nedokaze byt verny, ona pred ostatnimi prateli dela, jak je ok a ze to bere v pohode a toleruje mu to, ale ja vim, ze to tak ve skutecnosti neni. taky pusobi jako moc vesela optimistka, ale ve skutecnosti ma spousty problemu. 5) stylizovali jste se někdy do role (pózy), která byla naprostý opak vás samotných,a setrvání v ní po vás vyžadovalo určité úsilí, větší než obvykle? mělo to pak vliv na vaši psychiku? jak? Jo, kdyz sem byla v puberte, dost casto jsem si na neco hrala, abych zapadla do davu.vliv na psychiku to nemelo, jen ted zpetne vidim, ze sem pusobila jako blba krava 6) připadá vám vystupování "v roli" nějak nedůstojné? nemyslím vůči ostatním, ale vůči sobě..jestli vás napadlo, že tím třeba skrýváte vlastní slabost, strach, nejistotu apod. ? Nejen, ze me to napadlo, ale vim, ze tim skryvam sve obavy z reakce okoli na me problemy, strach, ze si o mne budou myslet, ze jsem slaboch... 7) myslíte, že je toto stavění se do rolí v životě potřeba? proč? nekdy ano, bohuzel vliv spolecnosti na lidi je velice silny.. zkuste charakterizovat svoje vnitřní já (to, které je ve vás přirozené, když jste sami doma, s nejlepším přítelelm, nebo zvířátkem, s někým komu věříte nebo prostě sami pro sebe jste jací jste, nikdo vás nesleduje, absolutně nikdo se nedívá..jste jen vy..jaká jste?) a naopak - bavíte se se známými, potkáváte kolegy v práci, jednáte s lidmi - jaká jste? jsem clovek, ktery je psychicky labilni, mam sklon k depresim a sebelitovani, rejpu se v problemech, ale na druhou stranu jsem extravert, ktery se lidi neboji a rad se bavi. kdyz jsem mezi lidmi, snazim se to svoje zdeptane "ja" zastrcit velice hluboko a pusobit na okoli pohodovym, laskavym dojmem. uz hodne lidi mi reklo, ze jsem tak mily hodny clovek a dost je prekvapilo, kdyz jsem jim rekla, ze dokazu byt taky pekna svine. 9) je určitá vlastnost, věc, která se prolíná oběma póly vystupování? ať jste sami nebo před lidmi? vaše charakteristika? (určitě je ) jo, jsem ukecana a spolecenska, to je pravda a na to si hrat nemusim, takova jsem tak i tak. 10) snažíte se před známými působit v lepším světle, nebo se vykreslujete spíš v tom horším světle? (chcete aby vás spíš obdivovali nebo litovali?) nekdy mam chut, aby me litovali, tak trochu rejpu do svych problemu, ale jinak si pred nejblizsimi znamymi snazim na nic si nehrat. 11) považujete umění být sám sebou za jakýchkoliv okolností, (i když se třeba kvůli tomu před ostatními shodíte) za chvályhodnou osobnost, nebo riskanní a slabošské? povazuju to za odvaznost a takove lidi obdivuji 12) co pro vás znamenají slova charisma, osobnost charisma je neco, co musi mit muj zivotni partner, bez toho by to neslo. je to neco nepopsatelneho, co z toho cloveka vyzaruje a okouzluje lidi okolo nej, aniz by cokoli pro to udelal. osobnost je clovek, ktery si pro me na nic nehraje a vykukuje z davu, necim se odlisuje. 13) záleží vám, co si o vás myslí druzí? do jaké míry a jaký okruh lidí do toho počítáte? jak na kom, treba lidi,jako tady na foru Kyo, jsou mi v realu tez ukradeni, nezajima me, co si o mne mysli.. zalezi mi jen na blizkych osobach

_________________
Albert Einstein:
Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. u té první si tím však nejsem tak jist

[Bibi]

nemáte právo číst tento příspěvek

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Kačenka]

nemáte právo číst tento příspěvek

[LadyCroft]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
women who behave rarely make history

[Lolita]

nemáte právo číst tento příspěvek

[Shrew]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by Shrew on Sun 24.6.2012 7:37; edited 1 time in total

[hope]

nemáte právo číst tento příspěvek

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[*jiva*]

1) vystupujete před svými známými v reálu přirozeně podle vlastního "já" tak, jak byste se chovala i sama doma , nebo se více vyhraňujete do určité role? (role hrjeme všichni, jen ale zda si to nějak zvlášť uvědomujete, a např. něco dáváte schválně najevo a něco ne....doma v soukromí jste třeba jiná...) jaký je v tom rozdíl? velký? stylizujete se do nějaké podoby, abyste cíleně působili tak jak chcete aby vás okolí vnímalo?

Ne. Snažím se působit víc bezstarostně, snažím se dělat vtípky. Rozdíl je to takřka diametrální, jsem úzkostný člověk.

2) pokud byla 1. otázka kladná, za jakým účelem, nebo prostě proč to děláte? a co vás k tomu vede... a proč naopak nevystupujete otevřeně a přirozeně

Protože potřebuju, aby se o mě lidé nestarali a zároveň aby mě úplně neopouštěli. Aby mi nenutili svoje řešení problémů a abych jim nelezla na nervy. Takže musím být "pohodář".

3) jaký vidíte rozdíl mezi touto strategií,"rolí", a obyčejnou pózou, nad níž se lidé pohrdavě pousmívají?

Jen v té reakci. Když tohle někdo odhalí, tak mě spíš lituje. Já sama si o životě nedělám moc iluze.

4) zkuste si vzpomenout na pár lidí ze svého okolí, o nichž byste dokázali říct, že v soukromí budou jiní a že před kamarády, známými, hrají určitou roli nebo si vytvořili na veřejnosti nějakou pózu... jak to v praxi vypadá a co myslíte, že je k takovému chování vede?

Tohle jako někdo nedělá?

5) stylizovali jste se někdy do role (pózy), která byla naprostý opak vás samotných,a setrvání v ní po vás vyžadovalo určité úsilí, větší než obvykle? mělo to pak vliv na vaši psychiku? jak?

Asi to má vliv na mojí psychiku, mám vypracovanej takovej křehkej systém, kterej leccos naruší. Ale přece si nebudu život zjednodušovat :)

6) připadá vám vystupování "v roli" nějak nedůstojné? nemyslím vůči ostatním, ale vůči sobě..jestli vás napadlo, že tím třeba skrýváte vlastní slabost, strach, nejistotu apod. ?

Samozřejmě, že tím skrývám slabost, ale nevidím v tom nic nedůstojného

7) myslíte, že je toto stavění se do rolí v životě potřeba? proč?

Ano, život je jinak poněkud nebezpečný

8)
zkuste charakterizovat svoje vnitřní já (to, které je ve vás přirozené, když jste sami doma, s nejlepším přítelelm, nebo zvířátkem, s někým komu věříte nebo prostě sami pro sebe jste jací jste, nikdo vás nesleduje, absolutně nikdo se nedívá..jste jen vy..jaká jste?) a naopak - bavíte se se známými, potkáváte kolegy v práci, jednáte s lidmi - jaká jste?

Totální introvert, kterej by se ani nehejbal, kdyby mu někdo měnil čas od času věci v zorném poli, nad kterými by mohl přemýšlet.

9) je určitá vlastnost, věc, která se prolíná oběma póly vystupování? ať jste sami nebo před lidmi? vaše charakteristika? (určitě je

Skepse

10) snažíte se před známými působit v lepším světle, nebo se vykreslujete spíš v tom horším světle? (chcete aby vás spíš obdivovali nebo litovali?)

Obdivovali, ráda si představuji že jsem úžasná.

11) považujete umění být sám sebou za jakýchkoliv okolností, (i když se třeba kvůli tomu před ostatními shodíte) za chvályhodnou osobnost, nebo riskantní a slabošské?

Riskantní, takže odvážné, takže chvályhodné

12) co pro vás znamenají slova charisma, osobnost

To, jak se člověk umí prezentovat

13) záleží vám, co si o vás myslí druzí? do jaké míry a jaký okruh lidí do toho počítáte?

Záleží mi na tom, i co si myslí náhodní kolemjdoucí

_________________
_

[Guest]

1) vystupujete před svými známými v reálu přirozeně podle vlastního "já" tak, jak byste se chovala i sama doma , nebo se více vyhraňujete do určité role? (role hrjeme všichni, jen ale zda si to nějak zvlášť uvědomujete, a např. něco dáváte schválně najevo a něco ne....doma v soukromí jste třeba jiná...) jaký je v tom rozdíl? velký? stylizujete se do nějaké podoby, abyste cíleně působili tak jak chcete aby vás okolí vnímalo?
nekdy ano a nekdy ne. Zalezi spis na tom, jak se momentalne citim. Ted se ve spolecnosti necitim moc dobre, nejradsi bych si zalezla do kouta a na nikoho moc nemluvila. Jenze jsem porad mezi lidma, a nejak konverzovat musim a dost se premaham. Takze ted se urcite nechovam "prirozene"
2) pokud byla 1. otázka kladná, za jakým účelem, nebo prostě proč to děláte? a co vás k tomu vede... a proč naopak nevystupujete otevřeně a přirozeněprave proto, ze jsem mezi lidma. Nechci pusobit jako nekdo uplne mimo, a je proste potreba udrzovat nejake konverzacni minimum s kolegy atd.
3) jaký vidíte rozdíl mezi touto strategií,"rolí", a obyčejnou pózou, nad níž se lidé pohrdavě pousmívají?
zas takovy rozdil tam asi nebude. Poza je taky strategie a predstirani neceho, co ve skutecnosti pravda moc neni.
4) zkuste si vzpomenout na pár lidí ze svého okolí, o nichž byste dokázali říct, že v soukromí budou jiní a že před kamarády, známými, hrají určitou roli nebo si vytvořili na veřejnosti nějakou pózu... jak to v praxi vypadá a co myslíte, že je k takovému chování vede?
Treba ne vzdy je kazdemu hej, a nekdo chce treba svuj smutek zamaskovat tim, ze pak ve spolecnosti vytvari dojem stastneho a veseleho cloveka.
5) stylizovali jste se někdy do role (pózy), která byla naprostý opak vás samotných,a setrvání v ní po vás vyžadovalo určité úsilí, větší než obvykle? mělo to pak vliv na vaši psychiku? jak?
jo, treba predstirani zajmu o netove stranky materske skolky, nucene konverzace s nekym nesympatickym, na koho jste treba natrefili na ulici a fakt ho neradi vidite, to me vzdycky drasa.
6) připadá vám vystupování "v roli" nějak nedůstojné? nemyslím vůči ostatním, ale vůči sobě..jestli vás napadlo, že tím třeba skrýváte vlastní slabost, strach, nejistotu apod. ?
nepripada mi to nedustojne
7) myslíte, že je toto stavění se do rolí v životě potřeba? proč?
nevim, kazdy to ma asi jinak.
[b] [/b]zkuste charakterizovat svoje vnitřní já (to, které je ve vás přirozené, když jste sami doma, s nejlepším přítelelm, nebo zvířátkem, s někým komu věříte nebo prostě sami pro sebe jste jací jste, nikdo vás nesleduje, absolutně nikdo se nedívá..jste jen vy..jaká jste?) a naopak - bavíte se se známými, potkáváte kolegy v práci, jednáte s lidmi - jaká jste?
takovehle charakteristiky mi nikdy moc nesly, nerada se popisuju
9) je určitá vlastnost, věc, která se prolíná oběma póly vystupování? ať jste sami nebo před lidmi? vaše charakteristika? (určitě je )
treba to, ze ve skutecnosti me dokaze rozhodit naprosta blbost, ale lidi, kteri me znaji treba 10 let o me tvrdi, ze jsem silna osobnost(neni to pravda, ale asi tak navenek maskuju to, jak me ve skutecnosti vsechno bere)
10) snažíte se před známými působit v lepším světle, nebo se vykreslujete spíš v tom horším světle? (chcete aby vás spíš obdivovali nebo litovali?)
ja nevim, jak vlastne ve finale na lidi pusobim, ale moc nestojim o obdiv a osivam se uvnitr, protoze neumim zareagovat, a litost taky rada nemam, protoze litovanim nikdo nikomu nepomuze, jen ho v tom utvrdi.
11) považujete umění být sám sebou za jakýchkoliv okolností, (i když se třeba kvůli tomu před ostatními shodíte) za chvályhodnou osobnost, nebo riskanní a slabošské?
nekdo je sam sebou a je to umeni, a nekdo je taky sam sebou a je to spis k placi.
12) co pro vás znamenají slova charisma, osobnost
tohle mi nejde napsat, to je spis o pocitu o tom, jak na me kdo pusobi.
Uz kdyz vejde do dveri, neco prijde zaroven s nim
13) záleží vám, co si o vás myslí druzí? do jaké míry a jaký okruh lidí do toho počítáte?
ano zalezi. Rodina, pritel, nejblizsi pratele.

[Lucrezia]

/shrew, psala jsem to tak dlouho, az me to odhlasilo /

[rohypnol--ka]

1) vystupujete před svými známými v reálu přirozeně podle vlastního "já" tak, jak byste se chovala i sama doma , nebo se více vyhraňujete do určité role? (role hrjeme všichni, jen ale zda si to nějak zvlášť uvědomujete, a např. něco dáváte schválně najevo a něco ne....doma v soukromí jste třeba jiná...) jaký je v tom rozdíl? velký? stylizujete se do nějaké podoby, abyste cíleně působili tak jak chcete aby vás okolí vnímalo?
Před známými a kamarády se snažím vystupovat přirozeně, ale rozdíly ve svém chování doma, před kamarády a před lidim, které moc neznám, určitě sama na sobě vidím. Ve společnosti se snažím být vždy milá, ale ironická a protivná dokážu být i na jiné lidi než na členy rodiny, každopádně doma nechávám volnější průběh svým pocitům....Ale určitě to nějak propastné rozdíly nejsou, v rámci mezí
2) pokud byla 1. otázka kladná, za jakým účelem, nebo prostě proč to děláte? a co vás k tomu vede... a proč naopak nevystupujete otevřeně a přirozeně
3) jaký vidíte rozdíl mezi touto strategií,"rolí", a obyčejnou pózou, nad níž se lidé pohrdavě pousmívají?
Podle mě je póza něco nepřirozeného a afektovaného, zatímco roli má každý z nás. Jinou roli mám doma s rodiči (dcera) a jinak se chovám se svými kamarády, to co řeknu rodičům neřeknu kamarádům a naopak.
4) zkuste si vzpomenout na pár lidí ze svého okolí, o nichž byste dokázali říct, že v soukromí budou jiní a že před kamarády, známými, hrají určitou roli nebo si vytvořili na veřejnosti nějakou pózu... jak to v praxi vypadá a co myslíte, že je k takovému chování vede?
Jako první me napadl můj tatínek, ve společnosti vždy působí mile a "hodně" a když někomu popisuju, jak dokáže být protivný, často m to nechce nikdo uvěřit. Jo a taky kámoška, která působí vesele a sebevědomě a uvolněně, ale ve skutečnosti je to uzlíček nervů a možná i komplexů, vše ji rozhodí a vše moc řeší.
5) stylizovali jste se někdy do role (pózy), která byla naprostý opak vás samotných,a setrvání v ní po vás vyžadovalo určité úsilí, větší než obvykle? mělo to pak vliv na vaši psychiku? jak?
na žádnou takovou situaci si nevzpomínám
6) připadá vám vystupování "v roli" nějak nedůstojné? nemyslím vůči ostatním, ale vůči sobě..jestli vás napadlo, že tím třeba skrýváte vlastní slabost, strach, nejistotu apod. ?
ne, myslím, že na trom nic nedůstojného není, proč bych měla odhalovat své strachy a nejistotu před celým světem??? Svěřím se jen nejbližším.
7) myslíte, že je toto stavění se do rolí v životě potřeba? proč?
Myslím, že ano. Každý máme své role, napadá mě příklad já jako dcera a já jako rodič, přece se ke svým rodičům a dětem nebudu chovat stejně...
zkuste charakterizovat svoje vnitřní já (to, které je ve vás přirozené, když jste sami doma, s nejlepším přítelelm, nebo zvířátkem, s někým komu věříte nebo prostě sami pro sebe jste jací jste, nikdo vás nesleduje, absolutně nikdo se nedívá..jste jen vy..jaká jste?) a naopak - bavíte se se známými, potkáváte kolegy v práci, jednáte s lidmi - jaká jste?
Moje vnitřní já? Tak nad tím jsem se nikdy nezamýšlela, těžká otázka. Jsem uzavřená, neumím moc vyjadřovat své city, možná trochu nejistá, ale většinou spíš optimistická, i když se něčeho bojím, věřím, že to nějak dopadne a mé heslo je, že když nejde o život, nejde o nic, jsem docela hloubavá a pitvám se v maličkostech, nevadí mi být sama, většinou si to užívám. (sám nerovná se osamělý!)
Spousta lidí o mě říká, že jsem usměvavá, a to je u mě znak nejistoty a nervozity, když nevím jak dál, tak se aspoň usměju. Myslím, že jsem ochotná pomoci ostatním a přátelská, i když mi někdo nesedne, snažím se to nedávat najevo, ale občas si neodpustím ironii. Pokud jsem mezi lidmi, které dobře znám, dokážu být i vtipná a zábavná, ale trvá mi dlouho, než si najdu cestu a důvěru k novým známým.
9) je určitá vlastnost, věc, která se prolíná oběma póly vystupování? ať jste sami nebo před lidmi? vaše charakteristika? (určitě je )
Snaha být optimista a najít vždy nějaká pozitiva, nebo aspoň nejschůdnější řešení(ale netvrdím, že vždy to jde) a taky samostatnost, nemám ráda týmovou práci Radši si vše udělám a vyřeším sama, pokud potřebuji poradit, tak se zeptám, ale nenechám za sebe nikoho řešit mé problémy
10) snažíte se před známými působit v lepším světle, nebo se vykreslujete spíš v tom horším světle? (chcete aby vás spíš obdivovali nebo litovali?)
snažím se spíš působit v tom lepším světle, sama sebe neshazuji
11) považujete umění být sám sebou za jakýchkoliv okolností, (i když se třeba kvůli tomu před ostatními shodíte) za chvályhodnou osobnost, nebo riskanní a slabošské?
Je to obdivuhodné a málokdo to dokáže
12) co pro vás znamenají slova charisma, osobnost
Osoba, která mě NĚČÍM zaujme už na první pohled, ten člověk mě přitahuje a já ani nevím proč.
13) záleží vám, co si o vás myslí druzí? do jaké míry a jaký okruh lidí do toho počítáte?[/quote]
Záleží, nejvíc mi záleží na mých roičích a prarodičích, aby byli spokojení s tím jak mě vychovali a aby měli pocit, že jsem se jim "povedla! Samozřejmě mi záleží i na přátelích a spolužácích a spolubydlících. Ale co si o mě myslí paní za pokladnou v supermarketu, to už tolik neřeším.

_________________
Sebelítost v nešťastné lásce ja úžasná, fantastický pocit. Jen v tom člověk nesmí zůstat dlouho, to pak sám sebe ničí.