sfera.pravy.net

[Dellores]

Já taky podle nálady a taky samozřejmě podle okolností. Ale teď se snažím vážit si toho co mám a radovat se i z maličkostí. Protože já jsem hodně náročný člověk a perfekcionalista, takže mě je těžké vyhovět . No a momentálně jsem spokojená, ještě mi chybí teda jedna věc a potom snad už budu MAXIMÁLNĚ šťastná . Ale už i teď jsem ráda za to všechno ....

[Terez1990]

já se hledám. hledám svoje místo tady a vzhledem k tomu, že někdy to jde a někdy ne, jsou stavy, kdy se cítím "šťastná" a naopak chvíle, kdy nemám žádný smysl života a ani mě nebaví ho hledat. Myslím si, že mám velké šťastí, má úžasnou rodinu, jsem zdravá, ve škole nemám problémy .. ale na druhou stranu pořád čekám na to "až" ... v poslední době se hodně měním, skoro by se dalo říct ze dne na den a už nacházím věci, které mě dělají šťastnou, což je sport, který mě nabíjí energií a je mojí největší náplní. Taky si jdu docela svědomitě za studiem do Ameriky, což mě posouvá dál a dělá mě šťastnější .. nejradši ze všeho bych ale byla spokojená .. šťestí i smutek jsou přechodné období, ale spokojenost je většinou trvalý stav .. ale musí se budovat .. a já sama za sebe teď cítím, že se blížím k fázi, kdy jsem spojená se svým životem.

[ariely]

Nejsem šťastná (pamatuju na hodně málo okamžiků, kdy jsem mohla říct, že jsem) ani spokojená.

Vlastně bych mohla napsat to samý co Shetire. Strašně lituju toho, že jsem se tu v ČR na rok uvázala (zpětně absolutně nechápu, proč jsem to dělala asi jsem si naivně myslela, že to bude ono) a nemůžu se dočkat, až bude konec, abych mohla konečně vypadnout někam pryč a to třeba ten spokojenější život začít žít
Domnívám se, že mi prostě nevyhovuje tady ta mentalita, ta kultura, nejspíš i jazyk.

[courten]

Jsem nespokojená a vim, že to tak bude vždycky, neumim být šťastná a naučit se to bohužel nejde.

Vim, že na první pohled vypadám jako absolutně spokojenej člověk, co si na nic nemůže stěžovat. Mam všechno, vysoký kapesný, nemusim chodit na brigády, mam spoustu volnýho času, přítele, ve třídě sem nejlepší (co se týče známek), nevypadám špatně, sem oblíbená, zdravá.... když to tak vezmu, tak bych měla být šťastná, i kdybych měla jenom něco z toho, ale prostě to neumim...

...mam v sobě nějakej blok, úzkost, která mě sžírá celej život, pořád nejsem vyrovnaná se svým dětstvím a s mojí matkou, která mi dala odmala tolik volnosti, která mě až ubíjela, protože mi tim jen dokazovala, jak jí na mě nezáleží...navíc mam hroznej problém ve vztahu k lidem, nikomu nedokážu věřit a za všim vidim nějakej úmysl a to neskutečně omezuje...
... mam všechno a zároveň nemam nic, protože si toho nedokážu vážit a nikdy nejsem s ničim a s nikym spokojená... navíc mě ničí ta vidina dlouhýho života s těma vnitřníma pocitama, který asi nikdy nezmizí a bude to jenom horší... už nedokážu být šťastná taky proto, že vim, že to ani nikdy přijít nemůže... protože mam v sobě na to moc zakódovaný bolesti, která když neodešla za deset let, pochybuju, že někdy odejde... navíc určitý věci viz. moje matka pokračujou dál

konec výlevu

_________________
Ona je rebel
kouří na zastávce
jí to chutná
v týhle válce
a její vnitřní orgány
tolerují její rebelství.

[strawberry]

me neuveritelne stve, jak jsem lina. planuju si miliony veci, co udelam, tesim se, az to bude hotove, mohla bych je stihnout, ale proste jsem lina jak ves. a samozrejme se nic nedeje.
to me na sobe doopravdy vytaci. s tim je spojeno, ze jsem bordelarka. chtela bych mit hezky pokojik a cely byt, ale uklidim to a do par dnu je tam bordel znovu. a mne je pak treba neprijemne doma byt, protoze se mi nelibi neporadek a jsem na sebe nastvana, ze toho asi delam malo apod...
jsem nezodpovedna a lina bordelarka a to me na sobe nejvic stve. ale jinak jsem spokojena.

[Ruth A.]

Rose Madder wrote:

Ruth A. wrote: Rose-já právě mám strach z nejistoty, nevím, na čem jsem, nevím, co bude po létě To jo, tohle je bohužel celkem standardní pocit v posledním ročníku Pokud máš chuť, snaž se, aby něco bylo (tj. připravuj se na přijímačky a tak)...a ono něco nakonec vyjde. A když ne, vždycky něco bude...vystane možnost, která se ti teď ještě třeba nezdá tak pravděpodobná. Neboj.

já vím, ale stejně mám lepší pocit, že vím, do čeho jdu a tak

[Mo Cuishle]

Já jsem fakt šťastná a můžu říct, že žiju život, který chci!
Třeba mám někdy depky, to je jasný, ale z dlouhodobého hlediska a tak globálně jsem opravdu šťastná.
Mám cíl, mám pro co žít, baví mě to (i když taky někdy nadávám a tak.. ale jako globálně mě to prostě baví). Vím, že budu trenérka a vím, že budu dobrá. Prostě to vím.

Snažím se žít přítomností. Nepřemýšlet tolik o tom, co bude, neupínat se na budoucnost, protože pak člověk akorát je zklamanej..
Mám radost z kravin. Ráda se směju, je mi prostě hezky TEĎ. Co bude pak raději už neřeším.

Mám kolem sebe úplně úžasný lidi, co mě maj rádi, podporujou mě a to každej nemá. Mám práci s dobrou pracovní dobou, takže krásně mám čas na to, abych mohla trénovat, práce mě baví, dělám školu, kterou jsem chtěla dělat, mám peníze oproti jinejm studentům, takže můžu dělat svůj koníček (jo, já vim, že si stěžuju, že nemám, ale zas oproti jiným mám a musím si toho vážit), mám motivaci, jsem relativně zdravá.. Mám prostě hrozný štěstí to by byl hřích, abych si toho všeho a všech, co mám, nevážila. Vždyť kolik lidí toho má tolik jako já?

Život má vždycky v rukou ten člověk a nic není náhoda. Když někdo něco chce, tak to vždycky nějak jde a i když to třeba chvilku vypadá, že ne a člověk by se nejraději zahrabal, tak když to nevzdá, tak se to zas otočí v dobré. Myslím si, že osud člověka je jen v jeho rukou a že záleží na něm. Taky na tom, jak se chová k druhým. Dobří lidé se navzájem poznají a vím, že když se budu chovat dobře k ostatním, tak zas poznám někoho dalšího dobrého, který mi pomůže jít dál.
I když je někdy člověku špatně, třeba příjde o práci, nemá peníze nebo se stane něco jinýho, tak pokud někdo za něčím jde a vydrží i tohle, tak se mu to vyplatí a vrátí se to. Já tomu prostě věřím.

Fakt jsem šťastná a jsem hrozně ráda, že můžu žít svůj život!! Nechtěla bych být někým jiným.
Věřím sama v sebe a vím, že to nejlepší mě teprv ještě čeká. Ale i teď mi to příjde super a i kdyby to už lepší nebylo (ačkoliv já prostě vím, že bude), tak vím, že můj život má (a měl) smysl!

ed: a myslím si, že člověk musí myslet pozitivně a v negativních věcech vidět to dobré. Mně každá negativní zkušenost posunula o kus dál. Kdybych je neměla, stála bych na místě a nikam se nepohla a to nechci. Akorát je třeba věřit sám v sebe a myslet pozitivně. Pak i ostatní vás tak budou brát.

ed 2: taky si myslím, že jsem spokojená proto, protože všechno, co teď "mám" nebo co jsem kdy chtěla (i třeba dělat), jsem si musela vždycky vybojovat. Před rodičema (to hlavně) a celkově.. nikdy jsem neměla žádnou tlačenku nebo něco takovýho. Za vším byla moje snaha a možná o to víc si pak těch věcí a lidí, co mám, cením.

_________________
Bye

Last edited by Mo Cuishle on Sun 2.12.2007 21:03; edited 2 times in total

[Mo Cuishle]

třeba já si taky říkám, že jsem líná a jsem bordelářka, trémistka, nervák, zmatkař a kolik mám dalších špatných vlastností, ale každý má špatné vlastnosti! Ale taky vím, že mám spoustu dobrých vlastností a těch je mnohem víc než těch špatných, proto mě mají lidi kolem mě přece rádi! Jsem usměvavá, lidem je se mnou dobře, dá se se mnou dobře povídat, mám smysl pro humor, mám pevnou vůli.. Člověk musí být spokojený sám se sebou. Když není, tak ani přece nemůže být nikdy spokojený ani se svým životem.

_________________
Bye

[shuki]

Nejsem spokojena se svym zivotem, nejsem spokojena ani sama se sebou. A stve me na tom, ze nejsem schopna s tim nic delat.

_________________
I don't care what you think about me, James Blunt thinks I'm beautiful ^^

[cloudy]

som maximalne spokojna, su sice veci, ktore by mohli byt lepsie, ale kvoli nim sa mi moja spokojnost neruca

[Lilith]

nejsem šťastná a dlouho jsem nebyla

Můžu říct, že jsem teď měla docela spokojené období, tenhle rok byl vůbec o hodně lepší než ten loňský, snažila jsem se jet život podle sebe, nenechat se ovlivňovat a dělat věci tak, jak je cítím. Svých rozhodnutí nelituju, některé možná nebyly úplně v pořádku, ale všechno se snažím si pořádně promyslet, takže to beru tak, že buď to vyjde nebo ne.

Asi jsem člověk, který úplně šťastný nebude nikdy, mám zkušenost takovou, že všechno krásný je potřeba ... vykoupit? (to je asi to správné slovo) něčím nepříjemným a negativním, aspoň u mě to tak funguje.

No a momentálně se to asi dlouho nezmění, jsem dost nešťastně zamilovaná a dokud se z toho nevyhrabu, tak to štěstí nevidím nadějně

_________________
Proč on? Protože se nám chtělo...

[josie]

som stastna, mam uzasnu rodinu, priatela ktoreho lubim, som zdrava (vyzera to tak), v podstate ma netrapi nic...len obcas moja lenivost a vybusnost.....ale inak som absolutne stastna.....len dokedy

[Merykara]

Ja jsem se svym zivotem na 99% spokojena. A to jedno procento je zpusobene obcasnym ujetim nervu ze skoly. Mam svoje predstavy a delam pro ne maximum, to me vnitrne uspokojuje.

_________________
Every now and then the stars align, boy and girl meet by the great design.
Could it be that you and me are the lucky ones?

[Shetire]

Lilith wrote:

Asi jsem člověk, který úplně šťastný nebude nikdy, mám zkušenost takovou, že všechno krásný je potřeba ... vykoupit? (to je asi to správné slovo) něčím nepříjemným a negativním, aspoň u mě to tak funguje. :

já si to dovolím qutnout, ale naprosto souhlasím. Za jeden krásnej zážitek zaplatím něčím 10krát víc ošklivým, než by tomu náleželo. Aspon u mě to tak funguju, ale jak už jsem psala o to víc se z těch okamžiků dokážu radovat a tak něják se po nich pokouším skákat a i riskovat to, jak to potom dopadne.

_________________
Bejt tebou nechodim nikam, je poslední duben a věř mi. To holka jako já - sama bejt nesmí.

[Piranha]

Teď momentálně spokojena nejsem...

Ač si nikdy nebudu vyčítat,ze jsem do UK jela,štastná tu nejsem...Přitom bych se mela radovat,ze "mám" rodinu se kterou vycházím,nemáme mezi sebou žádné problémy (tuk tuk),děcka mě berou...V tomhle směru je vše v pořádku...Problém je,že mě to tu nebaví...nudím se,můj život se úplně otočil,najednou jsou moje hlavní starosti : přichystat a odvést malou do školky,uvařit dětem večeři,udělat s nimi domácí úkoly,vymýšlet hry na odpoledne aby neseděli před TV...a přitom se sama potřebuju vypovídat vlastní mámě

Na druhou stranu je to všechno malichernost,protože jsem relativně zdravá,taky mám skvelou rodinu,který jsem si díky Anglii začala vážit o mnoho víc než předtim,s tátou se vztah taky celkem urovnal,mám skvělé kamarády,kteří mě velmi podporují..

Můj pobyt tady se velmi pomalu chýlí ke konci,za 5měsíců se vracím a budu mít možnost začít doma zase od začátku a sama doufám v to,že v tu chvíli sem budu moct napsat,že spokojená jsem....