sfera.pravy.net

[Askari]

Ahoj vsem,
rozhodla jsem se tak nejak zkusit se naucit zit znova [Ah, sakra, to bude zase jednou prace ] ale zjistila jsem, ze mam s necim docela problem; udrzovani dlouhodobych vztahu je tak trosku nad moje sily, mam docela velky problemy s duverou; respektive, bud verim moc nebo neverim vubec, chtela bych se naucit davat najevo lidem vic respektu, protoze ackoliv to citim, mam problem to projevit v hodne vztazich... Nedokazu se dostat pres fakt, kdyz ztracim pratele jen proto, ze jsem k nim nebyla dostatecne cokoliv. Clovek se nemuze zavdecit vsem, chapu, ale mela bych se snazit o neco vic, alespon v tomhle.

Nebavi me sedet v koute a lizat si rany, cokoliv si myslim o zivote jako takovym, ten nejdulezitejsi je *tady*, nebavi me cekat na budoucnost, kdyz bych se mela hnout smerem kupredu sama. A uz vubec me nebavi ohlizet se za minulosti v kazdem momente, kdyz bych se mela smat a bavit ostatni. Svym zpusobem desne obdivuju smisky a mam rada svy optimisticky ja, takze tu potvoru hodlam vyhrabavat. Je sice zakopana hodne hluboko, pod nanosy smutku a deprese, pod nanosy ran, ktery se ne a nehojej, ale proste to tak nenecham, nejsem na tomhle svete jen tak pro nic za nic, kdyz uz ziju, mela bych zit, mela by to byt dlouha jizda a sebrat s sebou partu lidi, co smysli podobne...

Chtela bych umet byt dobrou kamaradkou, bohuzel si nejsem jista, ze vim jak se to dela, a nejsem 'jenom' arogantni princezna na svem oblacku [ackoliv arogantni jsem taky.].

Vlastne nevim, co presne tu chci rict, mozna... Mozna se vypsat, zkusit to delat pravidelne, zkusit psat co se mi s kym nepovedlo, co naopak jo, hledat lepsi cesty jak zit, protoze o tom to je, hledani, kdyz budu hodne sahat po klice, jednou vyskocim a ty dvere otevru.... [A pak se nebudu stacit divit, ze jsem zase spadla do nejaky rejze, kterou jsem vubec nechtela. To se stava. *smich*]

Tak... ja nevim, je tu nekdo ochotny se mnou sledovat tuhle cestu? Nemam rada silnice, kdyz bych po nich mela jet sama.

Last edited by Askari on Mon 3.9.2007 18:55; edited 1 time in total

[Aduška]

tobě je těžké radit, asi si ani nemůžu dovolit zkoušet ti radit.
Ale myslím, že tohle:

Quote:

kdyz uz ziju, mela bych zit

je hodně důležité.. takže bych chtěla říct, ať zkusíš věci tolik neřešit, nepřemýšlet.. jednat tak, jak chceš, jak to cítíš správně..
"Jak se dělá být dobrou kamarádkou"? Na to přeci nejsou návody, hranice, kodexy... Asi jen umět se vžít do situace druhého člověka, umět naslouchat, a někdy umět jen mlčet a komunikovat beze slov...

Quote:

kdyz ztracim pratele jen proto, ze jsem k nim nebyla dostatecne cokoliv.

tohle je možná hodně o komunikaci.. někdy stačí shodit masku a být upřímní jeden k druhému.. to, že nejsi dostatečně cokoliv, ti ten někdo musí dát najevo, a ty musíš vědět, co znamená to "cokoliv"...

promin, nějak ted nemůžu přemýšlet o tom co píšu, takže plácám pátý přes devátý
ale jak čtu tvůj příspěvek, zdá se mi, že v tomhle momentě nemáš sama v sobě pořádek.. že by ses chtěla nějakým způsobem "svázat" do určité podoby, která pro tebe bude mít jasné obrysy? už zase neumím vyjádřit slovy to, co chci.. no
možná by místo toho stačilo tu uzdu trochu popustit. Ale já vím, že tohle stejně není nic, co bys chtěla/potřebovala slyšet

_________________
Srdce lidské má příliš mnoho snů, než aby mohlo být šťastno.

[Askari]

Ne Adusko, myslim, ze tohle *je* neco, co bych potrebovala slyset (krome jineho mam jaksi duvody verit, ze vetsina veci, co potkavame ve svem zivote, slouzi jako nejaky typ lekce, a rekla bych ze se rada ucim, pokud zrovna chapu pravidla hry...)

Jednat, jak to citim..... Premyslela jsem o tom, jenze prostredi, ve kterem ziju, mi neustale dava najevo, ze jednat jak citim je zasadne nevhodne, ze v podstate *citit* a nejak to davat najevo je nevhodne...... Jsem v hodne ohledech zvykla potlacovat sve emoce jako jakysi automaticky navyk........

Pri zmenach prostredi jsem o hodne vic uvolnena, ale v hodne vecech proste mam bloky, o spouste da se rict naprosto normalnich vecech nedokazu mluvit vubec kvuli zkusenostem, co mam se slovy....

(V podstate velmi casto prevracene proti me, at reknu, co reknu, jakymkoliv tonem to reknu, je to brane jako opozice a nechteny nazor...)

Myslim, ze bych se hlavne mela naucit priznavat veci sama sobe tak nejak nahlas........ Neco jako vedet, ze jakmile neco reknu, nebude tu hned nekdo, kdo me umlci.......... Hodne casto jsem ticha ne proto, ze bych nemela co rict, ale protoze premyslim, jak co nejtaktnejs pojmenovat veci tak, aby byly co nejmin zneuzitelne......

Vazim si Tve podpory, nebo ze naslouchas nebo tak....... Vazne mi to pomaha, nejak si utridit myslenky, rekla bych, ze sezeni s psychologem mi na tohle nestaci, potrebuju pratele, pomocnou ruku.

[Chanteau]

Quote:

Chtela bych umet byt dobrou kamaradkou, bohuzel si nejsem jista, ze vim jak se to dela, a nejsem 'jenom' arogantni princezna na svem oblacku

Anastacio já ti taky asi nebudu umět poradit ale můžu ti aspoň říct jak já to vidím s přátelstvím. Jasně že to nejde naučit,že na to nejsou žádný postupy,rady ani poučky. Ale ty základní věci člověk cítí a i přesto často nedodržuje. Já dobrá kamarádka bohužel taky nejsem,ale pár jich znám. Hlavně je to v tom že na lidi nesmíš klást zas moc velký nároky,musíš všechny brát takový jaký jsou a ty chyby nějak tak velkoryse přehlížet nebo je prostě brát Pak zjistíš že opravdu je pár (a třeba i víc) lidí se kterými by stálo za to udržovat dlouhodobý vztah a kteří by si to i zasloužili. Pak je to hodně o empatii a vzájemné podpoře. Přítel je prostě ten kdo podrží když je zle.

na druhou stranu já mám teď tu zkušenost že když jim řekneš to co třeba sami ví ale nechtějí si to připustit tak se začnou sami bránit tím že všechno začnou házet na tebe.

samozřejmě jsi psala o víc věcech a některé z nich ani nechápu,ale nějaká opověď mě napadla prostě jen k tomuto...ale nevím jestli třeba nejsem úplně mimo.

každopádně ti přeju hodně štěstí...už jen to že sama víš kde máš třeba ten problém by ti mohlo pomoct...

[Askari]

Nejsi mimo, vubec, a uz vubec ne 'uplne' mimo, zkusenosti ostatnich jsou vzdycky hodnotne, prave proto, ze nam umozni podivat se na to z jine stranky....... Coz je me dalsi hobby, hledani novych uhlu pohledu.

S tim velkorysym prehlizenim, to prave asi bude ono, mam prilis mnoho pratel, kteri lpi na detailech, ackoliv nemam potrebu je odstavit ze sveho zivota nebo jinak odejit, mela bych se asi pokusit hledat tesnejsi kontakty jinde.. Popremyslim, jak by se tahle rada dala aplikovat na muj zivot, dekuju moc. Myslim, ze v tomhle urcite bude nejaky kamen urazu, dalo by se rict ze v hodne ohledech jsem na sebe perfekcionisticka a mozna mam tendenci pritahovat typy, co me svazi svymi vlastnimi predstavami o tom, co to znamena 'dokonalost'. [Citace Nabokova> Mam dojem, ze prilis podleham kouzlu her. Prijde mi to... prihodne.]

Nerikam, ze musis vsechno chapat, kdo taky chape, ze?

[Aduška]

vždycky Tě jen čtu, a nedokážu souvisle, nebo vůbec nějak odpovídat. budu přemýšlet a zítra se zkusím trochu rozepsat..

_________________
Srdce lidské má příliš mnoho snů, než aby mohlo být šťastno.

[Aduška]

Nevěděla jsem, kde je vlastně problém - jestli v tobě, nebo v ostatních. A jestli tobě ostatní nějak brání dýchat... Tak asi na obou stranách.
Taky jsem zažila okolí, které mi dávalo najevo, že "citit je nebhodné", jak píšeš. Změnila jsem okruh lidí kolem sebe a pomohlo to. Hodně to pomohlo... I když, u tebe to taky bude trochu o něčem jiném.
Dneska už nemám problémy, pokud na někom vidím, že mu nevyhovuje moje chování, osobnost, nemám prolém se před ním uzavřít nebo ty kontakty přerušit. Nemusíš před každým ukazovat pravou tvář se všim všudy, nemusíš vážit slova nebo být zticha.. Možná by stálo za to dát najevo, že jsi to ty, a že si nepřeješ dostávat takové signály, protože ve výsledku je to jejich problém, ne tvůj.
Může stačit jen jeden "těsnější kontakt" vyhledaný jinde.

Quote:

slouzi jako nejaky typ lekce, a rekla bych ze se rada ucim

všechno jsou při nejmenším alespoň zkušenosti. což je většinou moc dobře.

_________________
Srdce lidské má příliš mnoho snů, než aby mohlo být šťastno.

[Askari]

Vis co, jenze nejblizsi okruh lidi, ktery se tak chova, proste nemame sanci opustit, financni zavislost, pokud zadna jina. Je to takova ta situace, kdy clovek nema kam jit, kdy uz jenom hleda cesty, jak nastvat co nejmin, kdyz ignorovani ani vyjednavani nezabiraji............

Strasne moc jsme vsichni vysvetlovali, vysvetlovali proc zpusoby jak se chovame jsou normalni nebo neco [Kdyz nic jineho, da se rict ze umelec s velmi aktivnimi muzami je divnej proste normalne, umelci lehce trhli byvali, uz proto ze tvori, ze mysli jinak; spousta drobnych navyku, jez lidi kolem me vytaci, jsou proste jenom osobnostni odchylky; nepochopeni neverbalni komunikace muze byt prave jen kvuli tomu, ze nejsme zvykli si naslouchat, blablabla, nic z toho neni svetova tragedie; jenze vysvetluj tohle skupine lidi, pro ktere je predni zajem 'normalita' a aby co nejvic zalezitosti pasovalo do jejich zaziteho zpusobu vnimani sveta......]

[Aduška]

Chápu. Tohle je hodně komplikovaný, zvlášt, pokud jste si už něco vysvětlovali, jestli to stejně něco nezmění... Možná to zkusit.. tu komunikaci.. naslouchání...

_________________
Srdce lidské má příliš mnoho snů, než aby mohlo být šťastno.

[Askari]

Ono to neni tolik tragicky jako spis frustrujici, silne, lidi pak zapomenou jak se nad veci povznest docela lehce... Nikdo tu nema rad byt tlaceny do role obeti, toho jsme meli celkem uz dost, nikdo tu nema rad byt tlaceny do role vinika, kdybysme se v tom chteli pitvat, mame dost svych vlastnich docela tezkych vin, a hlavne je to strasne zbytecny, jsou to tu hadky kvuli blbostem, jako by o neco snad slo. Vis co, je to divny, jsme schopny si s jinejma lidma dojednat primeri na mnohem dulezitejsich vecech a pak clovek vidi absolutne zbytecny problemy kvuli nicemu.

Sorry ze jsem sem tak vpadnul, zabral jsem si ve skupine da se rict roli typka, co ostatni rozesmeje, ochrani a tak, protoze je to docela hodne moje povaha a ze spousta lidi je nabrousenejch na absolutni nedostatek tolerance beru jako svou zodpovednost a svou chybu, pokud to nejsem schopny resit.

~~ Zack

[Shrew]

Anastacia Smilegirl wrote:

'normalita'

tohle slovo jednou dvět zničí

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Askari]

To jo *smich*. Hlavne kdyz je to jenom otazka kulturnich standartu v miste a dobe, kdy a kde jeden zije...

[Shrew]

hlavně mě děsí, jak moc je tahleta "normálnost" v dnešní době v modě. humus

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Askari]

Jo, a kdyby jenom v dnesni dobe. Stve me to, na spoustu veci se spouste lidem rekne 'ses normalni' tim silene vycitavym tonem, a pritom jejich odchylky jsou jenom drobnosti, pak nema byt tahle civilizace celkove ve stresu, kdyz na sebe vsichni kladem tak sileny naroky...... A na ostatni taky.

[Shrew]

mě tohle například zaráží u modelek. Lidé říkají je ta je nuná, obyčejná..bla bla bla, ale když dáš fotku univerzální stejné nudné tváře nějaké modelky, kterou si nikdo nezapamatuje, a modelky, která vypadá podobně, ale má třeba plnější rty nebo nezvykle vedené obočí, najednou je ta obyčejnka hezká, zatímco "ta druhá je nějaká divná, má moc velký rty, divně sestříhaný obočí.." a i ti, kteří chtějí vypadat divně, se musí trefit do té normálnosti v rámci divnosti, takže sice se gotihici, EMO, punkeři, etno liší od normálních, ale v rámci svojí skupiny se opět snaží vypadat co nejnormálněji a nejpřijatelněji, aby jim ostatní ze skupiny řekli tobě to sluší, sluší = všechno tak jak má být, žádné odchylky od toho lepšího průměru...

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.