sfera.pravy.net

[Laura]

Jak jste na tom se sebevědomím, sebedůvěrou, sebeprosazením a tak dále?

nedělá vám problém jít po ulici třeba oblečená v něčem nestandartním, nebo se cítíte spíš "co si o mě kdo pomyslí? " ?

myslím takové ty základní situace..třeba čekáte ve frontě v obchodě..většinou jsou lidi znudění a tak si prohlíží ostatní..cítíte se dobře, "at se klidně kouknou", nebo jste nesví a snažíte se spíš být nenápadní?
když vás někdo předběhne, řeknete mu něco? (nemyslím "bež do pr.." )

zvednete se v hodpodě na záchod a musíte projít mezi barem a stolky plných chlapů, kteří nemají nic lepšího na práci než vás pozorovat, a vy víte, že vás komentují..myslíte si "jéžiš, at už jsem pryč" nebo " to mi to sluší co?=)"..

když máte jiný názor než většina, nahlas ho projevíte, nebo si spíš pomyslíte " co když to bude blbost, co když si to u někoho rozházím, radši budu zticha"

možná budete mít pocit, že tu pletu hrušky s jabkama, ale spíš jsem nastínila pár situací, abyste pochopili co myslím

_________________
The only way out is through

Advice is what we ask for when we already know the answer but wish we didn't

[Matylda]

No, se sebevědomím už moc problém nemam, ale když mam plnou hubu oparů jako poslední tejden, stydim se hodně Pomalu chodim kanálama, když musim ven. Nejhorší jsou lidi, který se neostýchaj na mě zírat jak na zjevení, div jim nevypadnou oči. Ale už je to lepší.

[Tornado_Lou]

ja sem takovej malej narcis

Nee...kdyz po me cumi (to se jinak nazvat neda) chlapi, tak mi to je nekdy dost neprijemne...ale vetsinou se tomu jen smeju pod fousky (vycvik z Italie - dobra skola )

Moc lidi me nepredbiha, vetsinou jen ve fronte na vlek...to jim vetsinou nic nereknu, ale "nechtene" je bodnu hulkou do zad nebo do podkolenni jamky
Jinak sem ten typ, co se nerad dostava do konfliktu...ale kdyz me nekdo rozcili, tak nevydrzim byt ticho...vetsinou je to v saline nebo u okynka na listky na vlakovem nadrazi

s tim chozenim okolo stolu, kde sedi sami chlapi mam trochu problem, protoze vetsinou slysim nejake nevhodne lascivni poznamky...ale delam, ze to neslysim...

Co se tyce nazoru...ty projevuji vzdy a vsude a nutim je ostatnim

myslis, ze mam takove to zdrave sebevedomi...nejsem zadna nafoukana pipina

[pam]

...

Last edited by pam on Mon 22.6.2009 19:55; edited 1 time in total

[Rhiannon]

Nejsem nijak extremne sebevedoma. Hodne si verim po profesni strance, z cehoz castecne vyplyva i to, ze obcas proste musim vystupovat rozhodne a suverenne a i kdyz to neni moje natura, musela jsem se to naucit - jednat rozhodne, ale ne nafoukane a nabubrele.
V zasade vim, ze mam na co byt hrda. Leccims jsem si prosla, leccos dokazala, hodne lidem pomohla, takze nejake sebevedomi a sebeduvera ma u me svuj zaklad. Svoji podstatou jsem asi nejspis v soukromi ticha a docela placha a stydliva (viz moje posledni navsteva obchodu v Jablonci - modri vedi ) ale na druhou stranu kdyz me nekdo nebo neco zvedne ze zidle, tak jako by to ve mne probudilo tu priseru, ktera je schopna nicit a chrlit ohen a siru a pak jsem prubojna, prosazuju se a radim.

K tem situacim:
prohlizeni ve fronte.. snasim bez povsimnuti, kdyz nekdo moc blbe cumi, cumim na nej taky, stejne uprene a s posmesnym vyrazem, dokud toho nenecha
predbihani.. vetsinou se ozvu, podle nalady
prochazeni kolem skupiny chlapu.. nemam problem, vypnu prsa, nahodim vyraz kocaroveho kone /klapky na ocich / a jdu
nazor.. zalezi na situaci, v zasade nemam problem vyjadrit opacny nazor, ale hodne zvazuju, co to komu prinese a nekdy, kdy by to vedlo k naprosto zbytecnemu konfliktu, nad tim radsi mavnu rukou

_________________
I don't want to be your other half, I believe that 1 and 1 make 2

[*jiva*]

Celkově jsem spíš nervák. když na mě lidi koukají, vadí mi to a hodně, někdy z toho chytám docela paranoidní záchvaty hlavně na začátku školy to byl šok, po prázdninách, kdy jsem byla zvyklá stýkat se jenom s okruhem tak 10ti lidí...a teďka vylezu na chodbu a tam se prohání hejna těch dětí...brr

Když si mě někdo prohlíží a pak o mně mluví nebo si to aspoň myslím, většinou mě to docela vezme. ale když mám dobrou náladu, no, spíš když mám určitou náladu, jsem schopná roztáhnout ruce, podívat se dolů na sebe a pak na toho člověka, svraštit čelo a říct: ,,Co?!"
Jo, to už jsem v životě udělala....asi třikrát.

Když mám mluvit před lidma nebo mě neočekávaně vyvolá učitel, znervózním a často nic neřeknu, nebo úplnou blbost.


ale spíš je to podle nálady. Někdy jdu po městě a hrbím se a po lidech okolo házím bojácný pohledy a jindy zas jdu narovnaná a všechno si prohlížím úplně v pohodě.

_________________
_

[Mo Cuishle]

u mě záleží jak kde. Podle toho, v jakém jsem prostředí. Třeba ve fitku prostě VÍM, že jsem hvězda a všichni po mě koukaj, protože jsem dobrá Ale třeba když se špatně vyspím a jsem někde (nevím_teď_zrovna_kde), tak mi jsou pohledy lidí nepříjemné... fakt záleží na prostředí a na mé náladě. Někde jsem si jistá v kramflecích a někde se snažím být raději šedá myšička, aby si mě raději nikdo moc nevšímal. Když mám ale dobrou náladu, tak i to sebevědmí je Řekla bych, že mám tak normálně sebevědomí (navenek... uvnitř někdy možná míň a pochybuju o sobě...).

_________________
Bye

[Shetire]

chlapi po me moc necumi a kdyz tak mam podobnej vycvik jako Tornado Ve fronte si me snad nikdy nikdo neprohlizel. Rada bych chtela chodit oblikana nestandartne, ale nemam na to dostacnou originalitu. Svoje nazory vetsinou projevuju nahlas, ale nesnazim se je treba nekomu vnucovat. Ale taky zalezi na nalade. Nejak extra sebevedoma si neprijdu, ale ani to neresim. Ale je pravda, ze driv me delalo problem se na neco zeptat a ted vubec. Ale to je mozna nejakej prirozenej vyvoj cloveka

[Velveta]

Sebevědomí nemám ani vysoký, ani malý, prostě asi tak akorát. V nějakých situacích je o hodně větší a někdy si zas připadám že nemám žádné, ale to je vždycky jen přechodně

Já chodím pořád oblečená v něčem nestandartním, takže už jsem si na pohledy zvykla. Jen mi je nepříjemné zírání oplzlých chlapů. Když se na mě podívá pěknej kluk, tak mi to spíš polichotí.

[Lenore]

Já bych definovala sebevědomí jako vědomí si svých silných a slabých stránek a vlastní hodnoty; s tím nemám problém.
Se sebedůvěrou (vírou, že něco zvládnu) a sebejistotou (jistým vystupováním) je to horší, ale postupně se to lepší. Onehdá jsem až zírala, jak suverénně jsem se chovala (jenže to umím, jenom když mi "o nic nejde")

_________________
queerer than we can suppose

[Shrew]

Jak jste na tom se sebevědomím, sebedůvěrou, sebeprosazením a tak dále?

nedělá mi problém jít po ulici v něčem nestandartním, a občas si to i užívám(třeba když se navléknu do historických kostýů a lidi zírají)

ve frontě: je mi jedno kdo se kouká, předpokládám, že všichni jsou stejní zvědaví čumilové jako jsem já, tak to beru
když mě někdo předběhne, zareaguju podle nálady a podle situace. někdy to nechám bejt, jindy se ozvu.

když jdu v hospodě na záchod: no, já nevim, tak jdu vždycky tak nějak abych vypadala dobře víte jak to myslím a moc se kolem sebe nerozhlížím, ale je mi to fuk, kde je hodně lidí, tam se člověk ztratí v davu, je mi to jedno, tohle neřeším

když máte jiný názor než většina: projevím ho nahlas, pokud jsem o něm fakt přesvědčená, ale taky děsně záleží na situaci a na lidech. Někdy mi to za to nestojí a v projevování názorů jsem flegmatik, takže pasivní a nevadí mi to

co se týká vzhledu, myslím si, že jsem hezká, ale od svého okolí (holky z divadla, spolužáci, má nejlepší kamarádka, atd.) vím, že ě za hezkou a přitalivou nepovažují, což je mi líto, pže si fakt myslím, že jsem hezká a přitažlivá možná jsem na ně moc alternativní nebo nemoderní nevim. Pro přítele jsem kočka a slší mi to prý čím dál víc, a nejvc nahoučké, ale jak jsme si přiznali, předtím než jsme se dali dohromady by si jsme si o sebe ani kolo neopřeli, jak se říká

sebeprosazení: nemám, jsem flegmatik a to mi ztěžuje situaci = jsem líná, pohodlná, nechávám se ráda řídit, umím se lehce přispůsobit na všem hledám to pozitivní a všechno je mi jedno

sebedůvěra: tak jak v čem, asi nemám dost sebedůvěry k tomu naučit se vyplňovat daňová přizání, ale při vystupování na veřejnosti sebedůvěru mám, jen se mi dost třese hlas z nervozity..to bude asi nezkušeností, ale jinak si prezentace a ústní seminárky užívám, nevadí mi to a baví mě dělat se svým připraveným referátem chytrou

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[hope]

já nevim jestli se mám vůbec vyjadřovat.. lidi jsou mi nějak jedno a civěj na mě blbe docela často..nevadí mi chodit hospodou ani stát ve frontě a jestli se někdo baví tak jako já, když civim na ostatní, tak je to jedině dobře..zlepšuje to náladu a zvyšuje sebevědomí..

když jdu v nějakým kostýmu to mě baví jsem středem pozornosti.. jsem prostě namyšlená no..ono teda neni na co, ale nebojim se situací ani problémů.. co mi dělá problém, mluvit před lidma..myslim tim hodně lidma..o kterých vim, že jsou v daný věci lepší než já..např prezentace v angličtině před celým ročníkem a tak..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Shrew]

já bych řekla, že když je člověk rád středem pozornosti a sám sobě se líbí, tak to neznamená, že je namyšlený....namyšlenost je přece vlastnost, kdy z nějakého důvodu člověk pohrdá ostatími nebo ne?

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[hope]

no dyt já pohrdám ostatními..teda některými a někdy..

jako jsem ráda středem pozornosti, nebo jinak, ráda lidi bavim, prostě mě baví vymýšlet kraviny..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Shetire]

Ja myslim, ze pohrdani jinych neni jen zaliba sebevedomych a, ze to dela kazdej (tak trochu). ja taky.
Takze v tom bych namyslenost fakt nehledala.