sfera.pravy.net

[Neahoo]

Zajimalo by me, jakej byl vas nejsilnejsi zazitek v zivote, neco, na co nikdy nezapomenete.

Pro me je to oslava dobyti Bastily 14.cervence 2007 pod Eiffelovkou. Byl tam koncert, na ktery se prislo podivat 600 000 lidi a potom nasledoval obrovskej ohnostroj. Z meho pohledu to vypadalo asi takhle
http://youtube.com/watch?v=pDELBW4OcOw&mode=related&search=

Nezapomenutelny...

[Lujsa]

Pro mě byl největší zážitek, když jsme na dovolené s animátory pili sangriu

_________________
Revenge is a dish best served cold.

[sun Topic]

No asi v Anglicku vystup na Seven Sisters a pocit pozerat sa na padajuceho cloveka smerom dole, ktory sa tam zabil..
Ale to skor asi negativne vsak?

[Nocturmas]

Toho by bylo hodně... patřily by tam všechny poprve a pak všechny extremni emocionální prožitky, at už ty krásne, nebo ty tragické a smutné... a taky nikdy nezapomenu na lidi, kteři mě nějakým způsobem posunuli dál, něco mi předali, nebo namotivovali k lepším výkonům...

_________________
Píše do sněhu, bez použití rukou.

[kika]

Last edited by kika on Mon 2.4.2012 12:53; edited 1 time in total

[Mo Cuishle]

edit

_________________
Bye

[Askari]

Pokazdy, kdyz ztracim lidi.......... To je tak silene tisnivej pocit, kdyz zjistim, ze mi uz do zivota nepatri, ze me uz v nem nechtej, nebo ze uz nemaj zivot ve kterym by me mohli chtit, je to tak silenej pocit, kdyz zjistim, ze jsem vlastne uz zase jenom emocni sirotek a nepatrim vubec nikam, nikdo me neobejme, nikdo me nechce takovou, jaka doopravdy jsem. Jo, na to se neda zapomenout, i kdyz se strasne snazim.

[kika]

Last edited by kika on Mon 19.8.2013 14:07; edited 1 time in total

[hope]

Myslim, že takových věcí má každej z nás strašně moc, nocturmas to napsal dobře..

u mě..aby to bylo něco pozitivního..sex se současným přítelem po kterým jsem opravdu nenacházela slova.. dokonce jsem prej hodinu nepromluvila no byl to fakt nářez..
pak když jsem našla našeho psa

zvláštní, ted jsem se zamyslela nad nejstrašnějším zážitkem v životě a nemužu na žádnej přijít, zřejmě mám štastnej život a nebo tolik hnusných zážitků, že se nedá vybrat ten nej..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Mishaaa]

nezapomenutelneho je toho samozrejme moc
z tech smutnych: smrt meho dedecka,bylo mi 10,mesic pred 11,byli sme zrovna s druhou babickou a dedeckem na Lopeniku na loukach ..byl to cervenec...mama nam volala at natrhame obrovskou kytici lucnich kvitku ze si to chce dat do vazy..az za tyden,me rekla,ze to bylo pro nej,ze zemrel (byl cely zivot velky sedlak,milovala sem ho) tesila sem se s nim na meho prvniho pejska,pro ktereho sme si jeli mesic po tom,co umrel..do ted me mrzi,ze osud tomu nechel aby ho videl ...a tak kazdy rok co rok,co Warinek slavi narozeniny,vzpomenu si i na dedecka

a veselejsi: rozhodne cesta a pobyt v Kostarice,to sou nezapomenutelne zazitky
druhy je urcite cesta do jiznich cech pro meho OPRAVDU MEHO prvniho vytouzeneho pejska
toto je asi pro me zatim takove nejsilnejsi

_________________
Pokud je láska nesmrtelná,potom pevně věřím,že se po smrti setkám se všemi psy mého života,když pro nic jiné,tak pro to moře lásky,které nás spojovalo....

[Suga]

Mám smutné zážitky i moc hezké zážitky třeba z cest. Asi to vypisovat nebudu, možná jindy

[waxeipahdeth]

Asi na to, jak mi jeden bývalý propálil ruku zapalovačem. Není divu, když tu jizvu mám furt před očima (na hřbetu pravé ruky).
A na to jak se se mnou rozešel R. a byl definitivní konec. Málem jsem tehdy zešílela, byl to ten nejhorší rozchod co jsem kdy zažila a proto se musím strašně snažit, být milá, hodná, na nic si nestěžovat, nikdy nic nevyčítat, najít si brigádu atd. abych to nezažila znovu.

[Morgane]

Neahoo wrote:

Zajimalo by me, jakej byl vas nejsilnejsi zazitek v zivote, neco, na co nikdy nezapomenete. Pro me je to oslava dobyti Bastily 14.cervence 2007 pod Eiffelovkou. Byl tam koncert, na ktery se prislo podivat 600 000 lidi a potom nasledoval obrovskej ohnostroj. Z meho pohledu to vypadalo asi takhle http://youtube.com/watch?v=pDELBW4OcOw&mode=related&search= Nezapomenutelny...

Já mám taky jeden nezapomenutelný zážitek ze 14. července, ale před pěti lety. To jsem jela s ex-přítelem a jeho neteří na celodenní výlet na pláž, abychom si večer mohli vychutnat takový ohňostroj. Pár kilometrů před cílem jsme museli změnit plány. Auto před námi zastavilo, protože nějací lidi přecházeli přes cestu. My jsme taky logicky zastavili 'Ridička auta za námi neviděla, že stojíme (protože, jak později přiznala, v kritickém okamžiku měla hlavu otočenou dozadu a bavila se se svou matkou) a plnou parou do nás narazila tak, že my jsme ještě srazili to auto před námi.
Takže místo pěkného dne jsme strávili celý den v nemocnici, na gendarmerie a v servisu. Nakonec můžeme být rádi, že jsme všichni vyvázli s lehkým otřesem a několika pohmožděninami. A pak jsme ještě několik týdnů chodili se zdravotním límcem jak Marťani

_________________
Morgane de vie

[culotes]

je zajímavé, že když jsem si poprvé přečetla název tohodle tématu, vůbec mě nenapadly smutné zážitky nebo, že by se sem mělo o nich psát. I přestože jich mám určitě víc než těch pozitivních, co se tedy v síle týče. Snad se to roky obrátí.
.. Tak teď si zahraju na optimistku a vypíšu pár těch krásných vzpomínek, které se mi právě vybavily:)
- když jsem poprvé po dvou letech byla u táty a viděla jsem ten nádherný pokoj, který pro nás udělal. Bylo mi šest.
- když jsme byly s tátou, bráchou, bratránkem O. a s ostatními na nějaké přehradě a probíhali jsme pod takovým vodopádem. Už tenkrát jsem si asi v osmi (?) říkala, že je to jeden z nejšťastnějších dnů.
- když jsem se dostala na gympl.
- když jsem byla poprvé v cizině bez rodičů, ten pocit, že jakoby "jedu sama za sebe"
- když skončily všechny ty léta trvající nepříjemnosti.
- když jsme s kamarádkou zjistily, že jsme vlastně nejlepší. A vůbec to, že je mezi námi naprosté souznění.
- perfektní týden s kamarádkami na chalupě, kde jsme mohly kdykoliv dělat všechno, na co jsme měly chuť. Ta svoboda a pocit, že nemusíš to, co nechceš.
- na oslavě T., kde jsme byly obě opilé a pod slovy, které jsme si vyměňovaly, jsme se obě rozbrečely (T. nikdy nebrečí). I přes tu opilost to bylo fakt krásný.
- určitě pro mě bylo silné, když jsem se setkala s kamarádkami, které jsem léta znala jen přes písmenka a považovala jsem je opravdu za blízké.

.. doufám, že by se toho našlo víc, kdybych chtěla dál pokračovat v nostalgii, ale tohle mé dušičce prozatím stačí.

[Laura]

..

_________________
The only way out is through

Advice is what we ask for when we already know the answer but wish we didn't

Last edited by Laura on Sun 19.8.2007 17:39; edited 1 time in total