sfera.pravy.net

[Shrew]

Last edited by Shrew on Sun 29.6.2008 16:48; edited 1 time in total

[Berus]

Řekla bych, že s tolerancí k ostatním máš celkem velký problém.
Nikdo přece není dokonalý.. Ale psát nebo říkat komukoli, že se hnusně obléká a divně směje.. Je opravdu nutné to dělat, když víš, že to tomu člověku jen ublíží?

[Shrew]

já vím, sama nevím proč jsem to udělala. dělám to prostě. přitom mě nikdy nenapadlo, že bych byla nějak netolerantní, neboť k lidem jsem se chovala s úctou a...těžko se to popisuje...copak vy jste se nestýkali s nikým, na kom vám něco prosě vadilo, i když nebyl zlý??
já vím, asi se musím učit zkousnout to a brát věci jak jsou, nedokážu to adělm pak hlouposti.

pořád nechápu, proč jsem ten hnusnž mail psala, vím jen, že jsem mu chtěla odepsat a že jsem chtěla upřímně říct, proč se s ním nechci vidět. možná, že napsat, že toho mám moc, nebo nenapsat vůbec by bylo asi nejlepší, ale vůbec nenapsat, nechat člověka, aby si myslel bůhvíco, to jsem prostě nechtěla, já to chci lidem říct, já to nedělám ze zášti nebo nenávisti.

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Shrew]

mimochodem, i při tom všem se snažím být korektní a napsat prostě pravdu, ale ono to prostě nejde

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Berus]

Asi se do tebe neumím dostatečně vžít nebo nevím
Ale napsat někomu něco tak.. nelichotivého "jen tak" a pak říct, že jsi se k lidem vždycky chovala s úctou, to zní jako eufemismus. Ono říkat pravdu za každou cenu není zrovna to nejlepší, i když by se to mohlo zdát. Je dobré rozeznat tu hranici, kdy říct tu "pravdu" už není taktní.

[corona]

Rozhodně bych neřekla, že Shrew je jednoduše "netolerantní"... To, čemu se často říká "tolerance" je ve skutečnosti jen lhostejnost nebo přetvářka... (Pokud je mi něco lhostejné, tak na to nereaguji a neznamená to, že bych vůči tomu byla "tolerantní",že?)


Problém Shrew bych naopak viděla ve slabé (nebo lépe řečeno - hodně "kolísavé") sebedůvěře. Tolik se chce zalíbit druhým, že často udělá něco, co je proti její vlastní vůli. Rozumově si to zdůvodní..., ale pak ty emoce buchnou a ona tomu člověku třeba řekne AŽ MOC "pravdy". Jenže ta "pravda o tom, co si myslí o druhých" není až tak pravdivá - je dost přibarvená emocema Shrew, hněvem, který má sama na sebe, odporem. Že ZASE podlehla...

Psychologicky se tomu myslím říká "úzkostná sebekontrola" - stav, kdy člověk kvůli druhým sám sebe tolik kontroluje (chce se zalíbit,chce souhlas okolí)..., že se pořád pohybuje ve své vlastní kleci. A občas z ní "uteče"... a chová se iracionálně.

Last edited by corona on Sat 9.6.2007 18:19; edited 1 time in total

[Shrew]

já nevím, nevím proč jsem měla to nutkání to udělat. ach jo. tohle se mi stává pořád. prostě jsem si myslela, že neozvat se nebo se na něco vymluvit je stupidní zbabělost. ale asi to tak nebude. problém je ve mně. možná je to nějaký můj blok, nevím, možná mě doma rozmazlovali a jsem nevychovaná, ale..všichni si mslí, že jak jsem skvělá, milá a sympatická a já pak udělám takovou kravinu a napíšu tohle. a vůbec, když je mi někdo něčím nesympatický, je mi nepříjemné se s ním blíže seznamovat. ale jak odmítnout a neurazit? neříct pravdu, zalhat. není to pokrytecké? asi ne. co s tím, když se se lhaním ,zapíráním, mlčením nestotožňuju a je ve mě nějaká pitomá síla, co chce ven??

nechápu se. v poslední době se fakt nechápu...

jako bych si potřebovala vybít všechno co se mi nelíbí na ostatních

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[corona]

ed

Last edited by corona on Sat 6.10.2007 17:32; edited 1 time in total

[Shrew]

corono, já myslím, že jsi to vystihla naprosto přesně

já to nedokážu dost dobře popsat...


možná bych měla pracovat na zvýšení sebevědomí, a možná je to i určitou nejistotou..proto dělám věci, které se ode mě čekají a požadují, a vzápětí je popřu, vybuchnu a přeženu to a vyplivnu ze sebe věci, za které se stydím...

fakt nevímco se to děje, proč a jak se toho zbavit...uvědomuju si to a to je důležitý...ale chtěla bych tyhle situace umět zvládat

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[corona]

ed

Last edited by corona on Sat 6.10.2007 17:32; edited 2 times in total

[Shrew]

zvláštní, já si o sobě vždycky myslela (a asi i pořád myslím) že mám zdravé sebevědomí...

tak asi ne ale jak to mám poznat, co dělat?

vzpomněla jsem si na jednu hlášku z pyšné princezny: "Musím? Nic nemusím! Mohu si dělat co chci!" ..tak ro bylo taky takový zoufalý volání o pomoc, i když si člověk myslí, že je jedinečný, krásný a všechno mu vychází, prostě princezna.

jsem taková jaká jsem, to chápu jako zdravé sebevědomí, ale ono to bude těžší, co? tohle si říkám, když někomu vyčtu i nos mezi očima, páč jsem upřímná...

chce to sebevědomí..já si myslela, žekdyž jsem spokojená se svým životem, vyrovnaná s tím že nikoho nemám a těším se že přijde hodný kluk, se svojí postavou jsem spokojná, z prsů nemám komplexy, ze školy nemám stresy...tak proč to nízké ebevědomí...čím ho zvýšit?

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Fantagiro]

Shrew, ja mam za opacny problem a to taky, ze vacsinou poviem kazdemu narovinu, co si o nom myslim, nie je to ani tak problem sam o sebe, len si tym mozem privodit neprijemnosti do buducnosti...toho som si vedoma, ale z mojho pohladu je pretvarka napr. zo slusnosti s niekym ist von, ked mi bytostne vadi alebo sa usmievat v spolocnosti niekoho, s kym si nemam co povedat...
Z toho potom vyplyvaju pocity ludi, ze som namyslena, ale to mi je srdecne jedno.
Takze to riesim tak, ze tychto ludi nevyhladavam...
Co sa tyka teba, neviem posudit, preco si zdvorilostne dobra, alebo ako som to nazvala...suvisi to aj s povahou cloveka, no a pokial ti to samej na sebe vadi, tak jedine nejak popracovat a pozerat sa viac na seba, nez na zaujmy a "dobro" inych.

_________________
Asi to tak funguje aj pri rozchodoch. Že aj keď bolia a keď vlastne vôbec nič nie je doriešené, stačí, aby padlo slovné spojenie definitívny rozchod a z kruhového objazdu sa zrazu objaví cesta, po ktorej sa dá výjsť. Je jedno či štvornožky, alebo vzpriamene po dvoch. Je jedno, že ju človek chvíľu ignoruje a stále sa vozí dookola. Je tam. Tá cesta. Človek sa môže nastaviť na nové zajtrajšky, stopne blúdenie emócií v krvnom obehu, celé je to iné. Lepšie.

[Byzzy]

Mě spíš příjde trochu "problém" v té touze, aby tě si tě všichni vážili a měli tě rádi - proto se scházíš s lidma, se kterýma ani nechceš, ale oni ti asi lichotí. Sice to přímo nepíšeš a tak jestli to tak není, tak mi to vyvrať.

Nepříjde mi, že bys měla nízké sebevědomí.

[maxmiliana]

nemáte právo číst tento příspěvek

Last edited by maxmiliana on Mon 12.5.2008 12:21; edited 1 time in total

[Lucrezia]

Shrew wrote:

vzpomněla jsem si na jednu hlášku z pyšné princezny: "Musím? Nic nemusím! Mohu si dělat co chci!" ..tak ro bylo taky takový zoufalý volání o pomoc, i když si člověk myslí, že je jedinečný, krásný a všechno mu vychází, prostě princezna. jsem taková jaká jsem, to chápu jako zdravé sebevědomí, ale ono to bude těžší, co? tohle si říkám, když někomu vyčtu i nos mezi očima, páč jsem upřímná... ?

uprimnost je to, ze nekomu vyctes i nos mezi ocima? to podle me uprimnost neni.
Podle me zdrave sebevedoma nejsi vubec, to by ses takhle nechovala. Zdrave sebevedomy clovek si na ostatnich nic nevybiji, coz mi pripada, ze ty delas...

Z tveho prispevku mam pocit, ze spis kopes kolem sebe, protoze neco neni vporadku. Ze te proste neco zere
Nehlede na toleranci vubec, z tveho prispevku mi pripada nulova