sfera.pravy.net

[Velveta]

Tange Mohla bych napsat úúúúúplně to samý (až na těch 20 let - je mi 18 )

[Tangerine]

Hm, kdybysme aspoň věděly, jak to můžeme změnit, tak bysme se mohly navzájem podporovat, ale já fakt nevím

[Velveta]

Tange To já vůbec netuším Bývalý mi říkal princezno a jak pak později přiznal, velmi to na mě sedělo a ne jen ve smyslu toho že jsem byla jeho krásná milovaná, ale taky v tom že jsem se tak prý chovala Rozmazlená prostě. a urážení mu taky vadilo. A nebyl jediný. A taky to že jak něco neni přesně jak já chci, tak se vztekám.

[Tangerine]

Jj, když mi naši řeknou princezno, myslí to jedině v tom negativním

[waxeipahdeth]

Jj, přesně tak Taky jsem taková rozmazlená princeznička, která chce aby vždycky bylo po jejím. A nejhnusněji se chovám právě k těm nejbližším Moje motivace momentálně je aby nám s přítelem bylo pořád jen hezky, tzn. že se musím přestat urážet a dělat scény, snad mi to vydrží. A to jde aplikovat i na kamarády a okolí

[Tangerine]

Můžu to začít praktikovat na rodičích, být na ně milejší. Ale přijde mi děsně těžký jim nějak normálně odpovědět v situaci, kdy mám sto chutí na ně nějak škaredě vyjet (i když třeba nemám důvod)

[Sluníčko:-)]

Tangerine wrote:

Můžu to začít praktikovat na rodičích, být na ně milejší. Ale přijde mi děsně těžký jim nějak normálně odpovědět v situaci, kdy mám sto chutí na ně nějak škaredě vyjet (i když třeba nemám důvod)

Jo,to je děs... Ale začínám se ovládat.Nejvíc mě štve,že mi tahle moje "rozmazlenost" hrozně komplikuje vztah... Stačí,aby přeletěl mráček a já už dělám z komára velblouda,říkám si,že to mezi náma "neni to ono" ,stáhnu se do sebe a už se pomalu chci rozcházet...
Už sem normálně uvažovala i o psychologovi.Aby mě nějak přesvědčil o tom,že nic neni ideální a když se budu soustředit jen na negativa,tak mi to v životě moc nepřinese Hrozně si všechno komplikuju.

[Matylda]

No, mam to malinko podobný. Jak neni po mym, jsem nepříjemná a hrozně do něho reju Řikám fakt nepříjemný narážky a on se pak naštve.. Ale on to se mnou už docela umí, umí mě rázně upozornit, že se chovám blbě. Tak to snad bude dobrý

[waxeipahdeth]

To ten můj právě neumí. Nikdy ještě na mě hlas nezvýšil (a to i když jsem byla pěkně zlá, úplně se mu divím ), naopak-stáhne se do sebe a je strašně moc smutný Ale bývalý když jsem začala dělat scény tak vždycky řekl:když se ti furt něco nelíbí tak se můžem rozejít anebo se naštval a ignoroval mě. Takové reakce bych už ale taky nechtěla. Stačilo by prostě to upozornění, když nedokážu zavřít zobák sama od sebe.

[Matylda]

Exi, tak mu to řekni. Neni nic jednoduššího Když tě vždycky upozorní, třeba se to zlepší

[Sluníčko:-)]

Matylda wrote:

Exi, tak mu to řekni. Neni nic jednoduššího Když tě vždycky upozorní, třeba se to zlepší

Jo,jasně,když na tebe bude pořád jen "hodnej",asi se nic moc nezmění...Tak mu sděl,ať se s tebou tak nemazlí Já si taky všechno začala víc uvědomovat až ve chvíli,kdy mi do očí vmet to "krutou" pravdu...

Určitě ti to hodně pomůže.Hlavně ať je přítel opravdu nemilosrdnej!! (dělám si srandu,nic se nemá přehánět... )

[Tangerine]

Jj, souhlasím s holkama. Vysvětli mu, že ti to (teda vlastně vám oběma) pomůže.

[waxeipahdeth]

Tak jsem to asi 2 týdny vydržela, všechno bylo moc fajn, ale dnes jsem se s ním asi na hodinu rozešla Připadám si jak debil. Strašně mě zklamalo, že nám tenhle víkend zase nevyjde, když jsem ho navštívila tak jsem mu řekla pár hnusných věcí a pak, že jdu domů. Místo toho jsem se procházela po jeho sídlišti a napsala mu, ať si konečně uvědomí, že má na lepší holku a že bude lešpí když to ukončíme. Chtěl vědět proč tak jsem šla zas za ním a něco ze sebe vymáčkla a on, že jsem sobecká a jestli už teda jdu, když jsem mu všechno řekla. No samozřejmě jsem začala strašně brečet, lehla si k němu do postele, objímala ho a řekla, že nemůžu, že je nejhodnější kluk, kterýho jsem kdy měla a za 5 minut jsme byli usmíření. Zítra mu chci všechno vynahradit, donést mu něco dobrého na papů, nějaké dývka, pomoct mu udělat pizzu a strávit hezký den a noc, ale všechno mě to strašně mrzí Proč jsou vztahy tak složité a neumím si vážit toho, že mám konečně někoho hodného???NEQUOT.

[Tangerine]

Exi, ještě že už je to dobrý. Tyjo, ale fakt nevím, co ti poradit Jediný, co mě napadá je počítat si do deseti než něco vypustiš z pusy, ale na mě to nikdy nefungovalo... v afektu si prostě člověk nevzpomene, že zrovna teď by měl počítat

[mariposa]

*Velveta* wrote:

Tange To já vůbec netuším Bývalý mi říkal princezno a jak pak později přiznal, velmi to na mě sedělo a ne jen ve smyslu toho že jsem byla jeho krásná milovaná, ale taky v tom že jsem se tak prý chovala Rozmazlená prostě. a urážení mu taky vadilo. A nebyl jediný. A taky to že jak něco neni přesně jak já chci, tak se vztekám.

Já sem se zezačátku vztahu s přítelem taky pořád urážela, za každou blbost, při které nebylo po mém. Přítel nikdy nezvýšil hlas, nechal si to líbit. Až jednou, když sem to asi fakt přehnala, se mu uplně změnily oči. Něco mi řekl (teď už nevím přesně co to bylo) a já sem si najednou uvědomila že bych ho taky mohla ztratit a co by to pro mě bylo. jasně, celou dobu vím že bych ho mohla ztratit, ale najednou sem tomu stála tváří v tvář. Od té doby se snažím neurážet, jenom když na to mám fakt právo (a to fakt není často) Snažím se nechovat se jako princezna, protože to mi taky často říkal. Zezačátku to bylo těžké, sem hodně rozmazlená..ale teď je to uplná harmonie a ten vztah je tak o 1000% lepší! Nevím,něco se ve mně zlomilo

_________________
věřím