sfera.pravy.net

[Cavendish]

Tak knížky jsem doslova hltala. Honzíkova cesta, Kocour Modroočko, Adam a Otka (ale to byla děsná nuda ), Luisa a Lotka, Děti z Bullerbynu jsem milovala a některé kapitoly svého času znala nazpamět Vždycky jsem ráda četla oproti mojí sestře, kterou to nikdy nebavilo a pamatuju si, jak se mi jednou nabídla, at ji podám nějakou knížku z knihovničky, že mi bude číst myslela jsem si, že ji to za 10 minut přejde, tak jsem ji naschvál podala tu, co jsem nejvíc nesnášela Čuk a Geg a ona ji přečetla celou

Jo a barbíny, to bylo taky moje oblíbený, jednou jsem dostala pravou od Mattela s diamantovýma očima a v zápalu hry sem jí utrhla hlavu

Někdy už jsem nevěděla na co si hrát, tak většinou Barbie s Kenem skotačily na gauči

Když jsem měla fakt krizi, tak jsem dala Kena ve smokingu do krabice od bot, zasypala ho vatou a hrála si na jeho pohřeb

_________________
Jednou jsem si v tichu řekl, že my spolu dožijem.
Jedna cesta do posledních tonů requiem.
Láska je proměnlivá, chcem ji pevnou jako kámen.
Dej mi ruku, povedu tě, pak se vystřídáme.

[Nayeli]

nejradsi jsem mela barbiny, mela jsem tehotnou a taky ty vlasaty a jedna mela ruzovy vlasy (morska panna) - jeden den se mi prestaly libit, tak jsem vzala foukaci fixy, ktere jsem prave dostala a obarvila ji je na zeleno Ken byl vetsinou bez ruky nebo bez nohy, vzdycky jsem casti jeho tela poztracela.
Taky jsem si hrala na zoologickou zahradu, mela jsem takovy ty koniky - ruzne velky a stavela jsem jim ohrady z barevnych knizek (leporelo) - u me vedou konici....

[Shrew]

lambretta wrote:

Shrew a jeste u toho byly takovy hrozny obrazky fakt jsem se bala........ale ta knizka je cela dobra

jo, já se těch obrázků právě taky bála, ale právě proto jsem měla tu knížku děsně ráda:-)

_________________
Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude.

[Rokkan]

Kdybych měla vypíchnout co jsem žrala nejvíc, tak asi Lego a Rychlé šípy. Ale Barbíny byly taky dobrý....jo a ještě jsem měla celou zoo z hliněných zvířátek, ty byly taky super. Nic jsem si nerozbila a nepoztrácela a doted to mám všechno schované v krabicích. Asi jsem už tenkrát byla spořivá a myslela na to, jak to dostanou moje děti

[Tangerine]

Cavendish wrote:

Jo a barbíny, to bylo taky moje oblíbený, jednou jsem dostala pravou od Mattela s diamantovýma očima a v zápalu hry sem jí utrhla hlavu

Tu jsem měla taky Ale Bárbíny mě nikdy moc nebavily... Ta byla spíš taková výstavní

[Alunka]

oblibena pohadka At ziji duchova

a oblibena hracka byla takova ta placacka co maj pruvodci a cvakacka na jizdenky do vlaku

[lambretta]

ja si ted vzpomela na detsou postu - byly tam korespondaky,znamky, dopisy, postovni razitko nejaky podaci listky a tak......

cvakacku do vlaku jsem mela taky, detskou i opravdovou, deda nam ji nekde sehnal

[Gilthoniel]

Z hracek u me vedly barbinky, ale pak uz mi je mamka nechtela kupovat, protoze jsem je rada strihala, u povedlo se mi z par udelat dost drsny muzatky. Ktomu sem mela jen jednoho Kena a tomu velice brzo upadly nohy...
lego mel bracha, takze sem mu obcas se stavenim pomahala, ale jinak me to moc nebralo.

Z knizek sem hltala jakesi Vanocni pohadky, tu o panackovi a panence z Vanocniho stromku miluju dodnes:)

_________________
Victim is another name for lover.

Mé srdce děsící se prázdna, vánice
sní o minulosti a o příznivém klima!
Vrak slunce utonul v své krvi, která dýmá.
Ty ve mě zůstáváš jak zlatá monstrance!
(Baudelaire)

[Jana]

poníci, trolové, takoví mužíčci s naježenýma vlasama

a ráda sem si čmárala fixkama

[Tangerine]

Jana wrote:

trolové, takoví mužíčci s naježenýma vlasama

Těm jsem říkala "blbečci" A kdysi jsem si v Rakousku koupila ty želé troly a byla šťastná, že mám želé blbečky

[waxeipahdeth]

Měla jsem strašně ráda koníky. Doteďka je mám vystavené na poličkách, je jich asi 70. Na konících samozřejmě jezdily bárbínky. Těch jsem měla asi 2 krabice, ale nikdy žádnou od Mattela Ale jinak všechny možné-barbínu co měla v bříšku miminko, černošku, indiánku, zpívající barbínu, 3 mořské panny atd. atd.
Pak samozřejmě plyšáci, doteďka jsem měla asi 10 plyšáků v posteli a dala jsem je pryč až teď, co máme Elišku, aby je nerozkousala. Můj nejoblíbenější plyšák je malinkatý zrzavý zajíček, dostala jsem ho asi ve 4 letech tak podle toho vypadá, ale procestoval se mnou toho hodně-když jsem byla malá brala jsem ho na všechny výlety, i kmoři, cestou busem jsem ho dávala k oknu a když jsme viděli něco pěkného tak jsem ho vytáhla z batohu aby se taky podíval
Dál mě strašně bavil takový nalepovací domeček. To byl nakreslený domek s pokojema a na něj se lepili jacísí zajíci, co tam jako bydleli, mohl se tam dolepit nábytek, jejich oblečení, doplňky...a pak se to zas odlepilo a příště to zas člověk mohl nalepit jinak. To bylo superní. Taky mě bavilo skládat takové jakoby puzzle, ale nebylo to na těch klasických dílkách, ale na kostkách a na každé kostce byl nalepený kousek obrázku a to se dávalo dohromady.
Pohádky jsem měla (a mám) ráda klasické české-hlavně Princeznu se zlatou hvězdou a Byl jednou jeden král. Ale koukala jsem i na Disneyovky, hlavně Kačery a ještě před pár rokama jsem se na RTL2 dívala na kreslený seriál Starla, o holce a takových kouzelných barevných ponících.
Z knížek taky Lindgrenovou, pohádky z různých částí světa (měli jsme doma pobaltské, indiánské, africké-Rozprávky strýčka Rémuse, americké od Šruta atd.), ale nebavily mě pohádky od Němcové a Erbena, to jsou strašný krváky
Ještě si vzpomenu...