|
sfera.pravy.net Krásné narozeniny, Byzzy! :)
|
View previous topic :: View next topic |
Author |
Message |
melly :-)
Joined: 07 Jan 2007 Posts: 2770
|
Posted: Fri 15.2.2008 12:36 Post subject: |
|
|
Ja to mam pocitovo presne ako mery Zo vsetkeho mam strach a potom to tak aj dopadne. Niekam idem, styria ludia do mna vrazia a ignoruje ma fotobunka _________________ www.melly.sk
Nejaké moje články o pozitívnom myslení, osobnostnom rozvoji, rozhovory so zaujímavými ľuďmi apod. V minulosti mi téma pozitívneho myslenia dosť pomohla. Mojím snom je, aby sa o tom dozvedelo čo najviac ľudí, možno to pomôže niekomu ďalšiemu alebo sa aspoň usmeje a jeho život bude o kúsok lepší... Ak poznáte niekoho, koho to zaujíma alebo by mu to mohlo pomôcť, budem rada ak ma odporučíte
www.facebook.com/pekne.citanie |
|
Back to top |
|
|
Shrew _______________
Joined: 02 Jan 2007 Posts: 21743
|
Posted: Fri 15.2.2008 12:56 Post subject: |
|
|
melly, a co tak jako děláš? pracuješ, nebo studuješ?
poněvadž já měla taky takový pocity, a od tý doby co chodím do divadelního souboru, tak se to výrazně zlepšilo, připadám si důležitá a užitečná. To samý když dělám třeba do školy nějaký projekt. S prací je to horší, ale jako myslela jsem, když se nějak realizuješ, dodá ti to sebevědomí a pocit důležitosti a nepostradatelnosti..co třeba tvoje korálková company? to nefunguje? _________________ Lidé si brání ve štěstí, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost jinou, než bude. |
|
Back to top |
|
|
melly :-)
Joined: 07 Jan 2007 Posts: 2770
|
Posted: Fri 15.2.2008 13:10 Post subject: |
|
|
Shrew, do istej miery to funguje, obcas sa citim dobre a dari sa mi. Inak studujem, nepracujem. Ale casto je to uplna katastrofa - ludia si nepamataju ako sa volam pripadne si ma nepamataju vobec, cudzi ludia do mna na ulici uplne v pohode vrazaju...sa citim ako uplny loser
Z novych veci mam strach, najbezpecnejsie sa citim doma. Ale to si zas pripadam ako magor co nikam nechodi a ani nezije _________________ www.melly.sk
Nejaké moje články o pozitívnom myslení, osobnostnom rozvoji, rozhovory so zaujímavými ľuďmi apod. V minulosti mi téma pozitívneho myslenia dosť pomohla. Mojím snom je, aby sa o tom dozvedelo čo najviac ľudí, možno to pomôže niekomu ďalšiemu alebo sa aspoň usmeje a jeho život bude o kúsok lepší... Ak poznáte niekoho, koho to zaujíma alebo by mu to mohlo pomôcť, budem rada ak ma odporučíte
www.facebook.com/pekne.citanie |
|
Back to top |
|
|
Theresa I'm Brandy. The slutty cheerleader.
Joined: 03 Jan 2007 Posts: 35833
|
Posted: Fri 15.2.2008 13:56 Post subject: |
|
|
ed _________________ Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.
Last edited by Theresa on Fri 28.3.2008 10:55; edited 1 time in total
|
|
Back to top |
|
|
melly :-)
Joined: 07 Jan 2007 Posts: 2770
|
Posted: Fri 15.2.2008 14:11 Post subject: |
|
|
Inak na tom je zaujimave to, ze napriklad Mery je pre mna strasne charizmaticka a vyrazna bytost a vo sne by ma nenapadlo, ze ma nejake iracionalne strachy. Ono je to asi aj o tom aku predstavu ma clovek o sebe. _________________ www.melly.sk
Nejaké moje články o pozitívnom myslení, osobnostnom rozvoji, rozhovory so zaujímavými ľuďmi apod. V minulosti mi téma pozitívneho myslenia dosť pomohla. Mojím snom je, aby sa o tom dozvedelo čo najviac ľudí, možno to pomôže niekomu ďalšiemu alebo sa aspoň usmeje a jeho život bude o kúsok lepší... Ak poznáte niekoho, koho to zaujíma alebo by mu to mohlo pomôcť, budem rada ak ma odporučíte
www.facebook.com/pekne.citanie |
|
Back to top |
|
|
Theresa I'm Brandy. The slutty cheerleader.
Joined: 03 Jan 2007 Posts: 35833
|
Posted: Fri 15.2.2008 14:21 Post subject: |
|
|
ed _________________ Zhmotňujeme-li pochybnosti, pak se naše přání nenaplní, neboť se za ně nepostavíme, vlastně to ani nechceme. Jak myslíme, tak se stane.
Last edited by Theresa on Fri 28.3.2008 10:55; edited 1 time in total
|
|
Back to top |
|
|
melly :-)
Joined: 07 Jan 2007 Posts: 2770
|
Posted: Fri 15.2.2008 14:29 Post subject: |
|
|
Dakujem, som rada ze tak na niekoho posobim bohuzial moja virtualna identita ma zrejme predstihuje a moj vzhlad nepripada nikomu oslnivy, ktovie kde je chyba Oblubena zdaleka nie som a ani som nikdy nebola. Teda vlastne mozno aj som, ale v takom uzkom kruhu blizkych ludi.
Zato Mery oblubena je, to je uplne evidentne Len ju to asi dostatocne nepresviedca o jej pocetnych kvalitach.
Theresa, vyzera to tak, ze nas je vela obetou nejakych mylnych podcenujucich sa predstav o sebe... a stale mame pocit, ze to ake sme nie je dost ziarive a presvedcive _________________ www.melly.sk
Nejaké moje články o pozitívnom myslení, osobnostnom rozvoji, rozhovory so zaujímavými ľuďmi apod. V minulosti mi téma pozitívneho myslenia dosť pomohla. Mojím snom je, aby sa o tom dozvedelo čo najviac ľudí, možno to pomôže niekomu ďalšiemu alebo sa aspoň usmeje a jeho život bude o kúsok lepší... Ak poznáte niekoho, koho to zaujíma alebo by mu to mohlo pomôcť, budem rada ak ma odporučíte
www.facebook.com/pekne.citanie |
|
Back to top |
|
|
Rose Madder kytky 4, meta: 2950
Joined: 03 Jan 2007 Posts: 2773
|
Posted: Fri 15.2.2008 14:49 Post subject: |
|
|
Strach je svině. Myslím, že s ním bojuje řada lidí a je to prostě škoda, ptž kdyby člověk nebyl svázanej tímhle často iracionálním pocitem, dokázal by strašně moc...Mně se osvědčila jediná strategie, jak s tím bojovat. Prostě se postavit tomu, čeho se nejvíc bojím. I když to v danou chvíli bude stát hodně nepříjemnejch pocitů. Jde o to se pustit do situací, ze kterých máš vítr, postavit se tomu čelem. Ne strkat hlavu do písku. I tak to je ale běh na dlouhou trať. Ten strach nezmizí pravděpodobně hned. Ale postupem času se bude zmenšovat. _________________ Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít... |
|
Back to top |
|
|
small butterfly kytky 0, meta: 25
Joined: 15 Feb 2008 Posts: 20
|
Posted: Fri 15.2.2008 15:54 Post subject: |
|
|
Small butterfly souhlasim s Lenore, snazila bych se sama sebe ptat proc abych dosla k tomu, ze si tu pricinu nejak pojmenuju. S jiz pojmenovanym problelem tedy s konkretnim se bojuje snaze nez s nejakym neurcitym cosi.
A na sebepoznavaci literaturu bych taky moc nespolehala...[/quote]
Já si myslím, že už jsem si přečetla docela hodně knih o pozitivním myšlení, o vztazích, o osobní svobodě...ale vždy to u mě fungovalo jen krátkodobě ty "vítězné pocity" , že jsem konečně v pohodě... |
|
Back to top |
|
|
Rose Madder kytky 4, meta: 2950
Joined: 03 Jan 2007 Posts: 2773
|
Posted: Fri 15.2.2008 16:01 Post subject: |
|
|
No právě že účinek takovejch knih bývá fakt jen krátkodobej. Neříkám, že není užitečný něco takovýho číst, to určitě jo, ale má to spíš jen takovej podpůrnej charakter. Já bych se opravdu snažila se co nejvíc vystavovat nepříjemných situacím, tedy těm, ze kterých mám strach. Takže bych si začala schánět další brigošku apod.
Jinak naprosto platí, že strach má velký oči. Když si tak nějak zrekapituluju, čeho všeho jsem se kdy bála (a že toho bylo a je!), nic z toho ve finále vlastně tak hrozný nebylo. V 99% případů byl strach naprosto neopodstatněnej, za to člověku pěkně znepříjemnil život.
Taky mi pomáhá bejt vystavená mnoha stresorům naráz (samozřejmě v nějaký rozumný a únosný míře). Teďkon jsem se vlastně prakticky denně dostávala do situací, ze kterých jsem byla nervózní. Nakonec jsem měla ale pocit, že toho je tak moc, že už to fakt nemá cenu řešit. Tak jsem do toho šla tak nějak hlava nehlava a ve finále se opět ukázalo, že strach byl naprosto zbytečnej. _________________ Jakmile začne člověk přemýšlet, přestává žít... |
|
Back to top |
|
|
mokosha kytky 1, meta: 175
Joined: 31 Oct 2007 Posts: 166
|
Posted: Fri 15.2.2008 17:45 Post subject: |
|
|
motýlek jako bych ten příspěvek psala já!!! ani nevíš, jak tě chápu. Taky jsem strašně upnutá na školu a na přítele. Na rozdíl od tebe jsem se ale ani nedostala k tomu, abych tu brigádu hledala, vždycky jsem si řekla, že to nemá cenu, protože pak bych to nezvládala ve škole (přitom mám známky pěkné, nikdy mě nevyhodili od zkoušky), teda jednou jsem hledala, ale poté, co jsem na prvním pohovoru neuspěla, tak jsem se na to vybodla Ale opravdový důvod asi byl spíš strach z toho, že musim něco řešit, mluvit s lidma, strach z neúspěchu atd. Nejvtipnější je, že mě ta škola zas tak nebaví, ani nevím, jestli se chci svému oboru věnovat Tebe to aspoň baví...Byla jsem i psychiatra, ale ten mi moc nepomohl, tak jsem se upla na přítele, kterému jsem všechno vykládala, všechny svoje obavy a stresy, což mu pochopitelně časem začalo lézt na nervy, protože k jeho starostem mu přibyly ještě moje. Dostali jsme se tak trochu do krize, kterou jsem se rozhodla radikálně vyřešit a odjela jsem na rok do ciziny. Teď mám za sebou půlku...ze začátku to bylo super, pomohlo to hodně, byla jsem na sebe hrdá, jak to všechno zvládám, i přítel mě chválil, ale teď už se to zase dostává do starých kolejí a to ještě nejsem doma . Zase se začínám srovnávat s ostatníma holkama tady, připadám si ošklivější, hloupější, nejistější a zase se lidí začínám bát. Takže z vlastní zkušenosti můžu říct, že jenom samotný odjezd do ciziny nepomůže. Podle mě pomáhá právě to, co napsala Rose Madder- postavit se k problému čelem a říct si, že o nic nejde. Stejně jako na začátku, když jsem musela překonat různé překážky, abych se sem vůbec dostala, abych tady všechno zařídila atd., já se třeba teď chystám najít si tady brigádu, ale zase už od toho začínám utíkat I s tím řízením jsem to měla stejně jako ty, naučil mě to přítel (otec na to nervově neměl, několikrát mě seřval a já jsem se pak strašně bála)...problém bych viděla v tom, že mě přítel nikdy neurážel, naopak povzbuzoval. Ale u tvého přítele mi příjde, že má občas dost nejapné poznámky, takže bych se jeho reakce asi taky bála.
Souhlasím i RoseMadder, že v 99% případech je strach neopodstatněný, akorát, že si to člověk uvědomí až pak. Až budeme jako moje prababička ležet jenom v posteli a nebudeme moct jít ani na záchod, tak si teprve uvědomíme, jaký malichernosti jsme občas úplně zbytečně řešili. |
|
Back to top |
|
|
Nevelkej ale krásnej Guest
|
Posted: Fri 21.3.2008 2:19 Post subject: |
|
|
Motýlku (small butterfly)
Jak tady tak v rychlosti procházím tuhle debatu, tak vidím, že jsi závislák na úspěchu, pochvalách a souhlasném přikyvování, ať je nesmyslné jak chce.
Opět mě nezklamala ani Lothorien, která svalí půl problému na přítele.
Na úvod bych ti rád řekl, že ty nikdy nic nedokážeš. To myslím zcela vážně a z těch pár tvých řádků je to vidět. Nikdy nic nedokážeš, dokud se nestaneš člověkem, který může něco dokázat.
Teď jsi na úrovni mojí 78leté babičky, která žije jen tím, že se nenápadně lituje a okolí ji chlácholí a dodává jí pozitivní energii. Čili tvou spásou je najít si dostatečně velkou partu blbečků, nohsledů, podržtašků a kýváků, kteří tě budou udržovat nad voudou. Zkus se tedy probojovat do vrcholové politiky nebo do managementu. Na tvůj osobní život to bude mít zásadně jen negativní vliv.
Můžeš taky zkusit něco jiného. Možná by ti někdo poradil, ať se nad sebou zamyslíš, ale na to zapomeň. V současném stavu vymyslíš velký kulový, jen dalších 100 důvodů, proč je vlastně dobře, že se sama můžeš politovat.
Ta druhá cesta se zdá těžká, ale věř mi, že je jednodušší než si myslíš a dopředu říkám, že nevěřím, že se po ní vydáš, protože jsi skuhralka, která bude raději hleda milion důvodů, proč to nemůže fungovat, místo toho, aby sis řekla, že už jsi toho vyzkoušela hodně, že jsi u ničeho nevydržela a že jsi se od všeho vrátila k sebeutěšování, zoufání a doufání, že se to vyřeší samo.
Základ úspěchu je v tom, že za své činy a uvažování převezmeš plnou odpovědnost. Ať ti tvé okolí říká cokoli, je jen na tobě, jak se k tomu postavíš. Je jen na tobě, jak si přebereš poznámky z tvého okolí. Je jen na tobě, jestli se ti ta sebezměna povede nebo ne. Nikdo ti s tím nemůže pomoct. I kdyby kolem tebe poskakovaly všechny sudičky tady z toho fóra 24 hodin denně, tak ti to nijak nepomůže a nic to v tobě nezmění, pokud ty sama nebudeš chtít od základu vyměnit skuhrání za aktivitu a nápravu toho, co sis doteď nadrobila. A nadrobila sis toho hodně.
Nízké sebevědomí je důsledek TVÝCH předchozích činů, ústupků, ale hlavně lží, podvodů, vytáček, sebeklamů, utěšování se (však to není tak hrozné, ještě na tom jsem docela dobře) apod.
Součástí přijetí odpovědnosti sama za sebe je přiznání si své vlastní viny. Nemusíš se ve své vině utápět, to jsi dělala dost dlouho. Teď si klidně sedni, vezmi si tužku a papír a napiš si seznam svých hříchů, i těch nejtajnějších. Ideální by bylo, kdybys ho někomu odevzdala, ale na to asi nesebereš odvahu. Kdybys ji ale přece sebrala, zjistila bys, že se za sebe stydět nemusíš, nejspíš by se ti druhá osoba přiznala k něčemu podobnému, a i kdyby ne, tak uvidíš, jaká je to úleva, když se ke všemu přiznáš. (Nesmíš ale nic tajit, jinak to moc nefunguje.) Taky zjistíš, že ti za to hlavu nikdo neutrhne. Tohle paradoxně člověku přidá na sebevědomí hodně. Pokud to nedokážeš tahle nahned, můžeš zkusit horší variantu a tou je postupné přiznávání se svým blízkým. Jasně, že tě za ledacos nepochválí, ale budeš konečně stát tváří v tvář sama sobě. Neboj se přiznat si, že jsi udělala spoustu věcí špatně. Neboj se sama sobě odpustit a dát sama sobě šanci "začít znova" a říct si, co už takhle neuděláš a co si myslíš, že jsi dělala dobře. Tohle ti taky dost pomůže.
Další a asi nejdůležitější věcí je pokora. Tohle slovíčko hodně lidí tady asi zvedne ze židle, ale to jen proto, že mu málokdo rozumí. Pokora není o tupé poddanosti. Pokora je o naslouchání, je o tom, že ty jsi pánem jen svého života a svého uvažování. Pokora ti pomůže pochopit, že nemůžeš nikdy udělat dost, aby ses zalíbila všem a pokora je o tom, že budeš daleko víc úspěšná, šťastná a oblíbená, když budeš chtít druhým pomoci a budeš upřímně chtít jejich dobro. Teď křečovitě toužíš po uznání a zajímá tě jen to, jestli už tě okolí uznává dostatečně a ani si neuvědomuješ, že spíš děláš všechno pro to, aby tebou lidé opovrhovali, byli s tebou nespokojení a z tebe nešťastní.
Už píšu moc. Když uděláš cokoli z toho, co jsem napsal a vydržíš s tím poctivě aspoň měsíc, určitě poznáš nějakou změnu. |
|
Back to top |
|
|
Rokkan kytky 7, meta: 11650
Joined: 03 Jan 2007 Posts: 11530
|
Posted: Fri 21.3.2008 7:52 Post subject: |
|
|
Teeda, že se ti chce psát takový sloh, když se ho mě nechce ani celý číst... |
|
Back to top |
|
|
Nightwish kytky 3, meta: 1550
Joined: 20 Jan 2007 Posts: 1511
|
|
Back to top |
|
|
Lucrezia kytky 5, meta: 7050
Joined: 03 Jan 2007 Posts: 6667
|
|
Back to top |
|
|
|
|
sfera.pravy.net Forum Index
-> Srdeční záležitosti |
All times are GMT + 1 Hour Goto page Previous 1, 2, 3, 4 Next
|
Page 3 of 4
|
|
You can post new topics in this forum You can reply to topics in this forum You cannot edit your posts in this forum You cannot delete your posts in this forum You cannot vote in polls in this forum
|
|