sfera.pravy.net

[Alunka]

Dospělá si nepřipadám. Dokážu si zařídit všechno, nepotřebuju matku vlastně posledních pár let k ničemu. Ale je fakt, že jsem si vždycky musela všechno vydřít - kapesný mi dávala nanejvýš litra na měsíc. Z čeho jsem si platila cesty do školy, jídlo .. a měla jsem i zábavu.

No o tom to neni. Ale jsem soběstačná. Absolutně. Ale jen ta dospělost mi chybí ..a ani ji něják zvláš´t zatím nechci.

[Laura]

Alunko, to absolutně soběstačná myslíš i finančně?

jinak já se nijak zvlášť dospělá necítím..maximálně pociťuju záchvěvy, když jsem na pár dní sama doma, a zkouším všechny dveře a okna, jeslti jsou dobře zavřené a zamknuté ..bydlím s rodiči, kromě brigád jsem na nich finančně závislá..ale většinu věcí si zařizuju sama

jinak ta psychická dospělost, to cítím že se pořád měním, vnímám a posouvám..všechny zkušenosti, zvlášt ty špatné, mi nějak pomohou..a řekla mi, že mě dost posunuli i někteří učitelé..

_________________
The only way out is through

Advice is what we ask for when we already know the answer but wish we didn't

[rohypnol--ka]

Poprvé jsem pocítila záchvěv dospělosti asi v 17 letech, když jsem měsíc tvrdě makala ve fabrice na brigádě, cítila jsem se jako dospělá, protože jsem zjistila, že když by bylo třeba, tak se uživím a hlady neumřu Za poslední rok jsem na sobě pocítila několik změn (hlavně po maturitě), cítím se o něco dospělejší, naučila jsem se řešit problémy sama a nestresovat se z každé blbosti, taky už mi nedělá takový problém seznamování se s novými lidmi jako dřív, naučila jsem se zorganizovat si čas (skloubit školu, sport a brigádu je docela náročné). Ale pořád jsem asi spíš maminčina holčička, i když většinu věcí si vyřizuju už dávno sama a když něco nevím, nechám si poradit, ale nic za mě nikdo neudělá. Myslím, že k dospělosti patří i finanční nezávislost na rodičích a já bych to bez jejich podpory nezvládla, sice chodím na brigády i během školního roku, ale je to spíš přilepšení k tomu co dostávám. V čem jsem ještě určitě spíš teenager jsou moje vztahy, rozhodně ještě netoužím po dítěti a svatbě a podobných věcech, i když občas se takové záchvěvy také objeví občas se za své chování k druhému pohlaví docela stydím, protože jsem jak puberťačka, která neví co chce, ale hlavně že si to uvědomuju i to je krok k dospělejšímu jednání ne? Snažím se s tím něco dělat.

_________________
Sebelítost v nešťastné lásce ja úžasná, fantastický pocit. Jen v tom člověk nesmí zůstat dlouho, to pak sám sebe ničí.

[Alunka]

Lauro no jelikož ted bydlim u mámy tak je to jednoduchy. Ale fakt mi peníze necpe .. Možná babička ve stylu "tu máš dvacku na zmrzlinu" .. Já si jdu spíš vždycky někam přivydělat. Ale řikám, teď je to pro mě jednoduchý, když mám (zatím) střechu nad hlavou.