sfera.pravy.net

[hope]

rozhodla jsem se že to založim pro nás, na které se štěstí neusmálo Stejně tim zaplacáváme ostatní témata, bude to takový odreagování..
Pište i co očekáváte od svých chlapů a nedostává se vám to, ve smyslu budoucnosti a tak..
Třeba se to ujme

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Geike]

hmmm, tak já tak nějak očekávám chlapa, který bude očekávat nějakou budoucnost se mnou zatím nic. nějak mě to teď chytlo, zatím jsem nikdo o žádném ze svých vztahů neuvažovala, že by to bylo nějak napořád, ale chtěla bych, no. sice je mi teprv 21, ale mám fakt panickou hrůzu z toho, že se svou povahou a svými nároky zůstanu na ocet a sama a bez dětí a bude ze mě zahořklá stará vyhaslá ženská. já vím, že asi trochu přeháním...ale tohle je dobré téma, musela jsem si přisolit.

[hope]

moc osobní téma? nebo jak?
Tak jak jste na tom s věcma jako je dítě vs karira?

Já mám momentálně obě věci ve fázi snu.. vzhledem k tomu, že se mi v blízké budoucnosti může otevřít možnost splnit si svoje pracovní choutky a pokud by věci šly tak jak chci bylo by to vážně super..No a vzhledem k tomu, že sport je taková práce, že se u ní dají pěstovat i děti, tak bych třeba mohla být i matka karieristka.. ale to by bylo opravdu o splněném snu..
Upřímně řečeno si myslim, že jestli vyjde tahle práce, tak mě mateřský pudy asi opustí..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[alishka]

Ja bych chtela, aby si me jednou vzal a meli jsme dve deti.. Jsem zastancem staryho modelu- manzelstvi.. Asi sem moc romantik, ale proste si to tak predstavuju..
Uz mi nekdy biologicke hodiny tikaj, zvlast ted, kdyz moje kamaradka ze stredni ceka miminko.. ALe zaroven si uvedomuju, ze je to jeste brzy, ze bych to asi jeste uplne nezvladla...

_________________
Albert Einstein:
Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. u té první si tím však nejsem tak jist

[hope]

já jsem si vždycky přála vdávat se těhotná.. teda přeju si to furt..ale teda jako o svatbu vyloženě nestojim..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Velveta]

...

Last edited by Velveta on Tue 21.10.2008 20:17; edited 1 time in total

[hope]

jo velvet, to já mám pořád vždycky když si dělám test tak povzbuzuju tu druhou čárku aby vylezla.. ale na duhou stranu se strašně bojim.. ani nevim pořádně čeho..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Velveta]

...

Last edited by Velveta on Tue 21.10.2008 20:17; edited 1 time in total

[hope]

no já bych si ho nechala i kdyby on nechtěl.. jako v tvý situaci bych to uměla pochopit asi..ani nevim kolik ti je..Jako vim, že věc kterou bych nikdy nedokázala je zabít svoje dítě, nikdy bych se s ti nevyrovnala..(nemluvim o znásilnění nebo tak něčem)

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Velveta]

...

Last edited by Velveta on Tue 21.10.2008 20:17; edited 1 time in total

[mexxie]

Já se doteď podezřívám, že jsem si to těhotenství "přivolala". Zcela racionálně vím, že je to blbost Ale... Pamatuju si, jak jsem si pár dní předtím, než jsem si dělala test, zkoušela takový delší svetr a říkala si, že je fajn a že ho budu moct nosit i jako těhotná. Ještě jsem si i prohlížela dětské oblečky.
Jenže když se mi pak na testu opravdu ty dvě čárky udělaly, málem jsem se sesypala

Já si představovala, že se vdám, nějakou chvíli budeme fungovat jako "mladí manželé", a pak budeme mít děti. Dvě nebo tři. Teďka si nepředstavuju vůbec nic. Říkám si, jestli vůbec kdy budu schopná ještě s nějakým chlapem žít. Na jednu stranu mi to chybí, na druhou stranu, když vezmu v potaz, co slýchám od kamarádek, tak si říkám, že je mi samotné vlastně dobře. Žádné žárlivé scény, záchvaty sobeckosti, nevěry, opakované návraty, nikdo si na mě nevylívá blbou náladu atd.
Beztak je nejlepší chlap můj otec a to ještě díky tomu, že s ním nežiju jako s partnerem, takže nehrozí výše zmiňované

_________________
Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

[Lilith]

Pěkný téma, hope
Já sem asi moc nezapadnu, mateřské pudy jsem měla někdy dávno a už mě kompletně opustily A jsem si jistá tím, že kdybych byla těhotná, tak jdu na potrat. Asi před měsícem jsem kvůli tomu lítala po doktorech, bylo podezření na mimoděložní těhotenství. Naštěstí se žádné nepotvrdilo, ale když jsem čekala na výsledky, tak jsem věděla, že to mám v sobě vyřešené a pokud by testy byly pozitivní, tak je to jasný

_________________
Proč on? Protože se nám chtělo...

[hope]

mexx, odkud vůbec jsi?

Mexxie, Hele donosit a porodit zdravý dítě je v dnešní době něco jako zázrak a ty si tenhle dar prostě dostala.. a myslim, že s tebou jsem si psala o tom osudu, že určitý věci jsou z nějakého důvodu prostě dány..
Budeš mít nádhernou holčičku a i když to nebude uplně lehký bude ti dělat radost..
A chlapa.. když ho budeš chtít, nějakej se najde.. jsou přeci i svobodní tátové ne?
Všechny si něco sníme..

_________________
Všechno jde když se chce? Dokud nemusí chtít taky někdo další...

[Kačenka]

Minulý týden sme se o tom zrovna s přítelem bavili o tom, jestli by sme ted mohli byt rodiče. Řešili jsme, jestli bysme ho v našem věku (18 a 20) vůbec zvládli vychovat, a zlistili jsme, že jsme na to ještě moc mladí, musel by z něho vyrůst pěkný zmetek..
Ale stejně, kdybych teď byla těhotná, nechala bych si ho. Nedovedu si představit jít na potrat, přestože sem teď teprve odmaturovala, su přijatá na výšku, celkem velká kariéristka... tak své dítě bych nezabila. Ale absolutně si nedovedu představit jak a kde bych ho vychovávala, u rodičů by to šlo, ale měla bych to na talíři pořád..S našima bysme to utáhli i finančně, ale..

Já se hrozně bojím toho, že mi jednou bude třeba 30 a víc, budu mít dobrou práci, a děti si prostě nebudu moct dovolit. A nebo, když si je budu moct dovolit, tak je nebudu moct mít.

[zuza]

achjo, ja ted resim cim dal vetsi dilema
materske pudy totiz popadly pritele a ja zacinam trpet cim dal vetsi schizou, na jednu stranu si rikam, ze tehotenstvi a dite bych asi uz mit mohla, na druhe strane me ale opravdu desi to, ze tim naprosto ztratim vlastni nezavislost, ted mam vlastni byt, dalo mi to posledni pulrok dost zabrat ho dovybavit, v praci si vydelam slusne penize, a ted bzch si to vse mohla zacit uzivat, aspon chvilku...
jenze pritel tlaci cim dal vic - pro me by tehotenstvi znamenalo navic odstehovat se z prahy na vesnicku, dveapul hodiny cesty od vsech kamaradek, prijit o praci, pronajmout svuj bytecek (nocni mura jak mi to tu najemnik vsechno nici ) a stat se financne zavyslou

ja vim co chci - vsechno , ale proste nevim jak to zorganizovat, abych se nemusela zrici niceho