tak nakonec mam chuť psát..jen první 4 roky svýho života a celkově hodně velký bolesti vynechávám...
pamatuju si toho docela hodně,i když ten pocit ze vzpomínek bledne,tak myslim,že nezapomenu na...
na vůni našeho starýho bytu,měkkost koberce,jemný praskání takových malých elektrických kamínek zavěšených v koupelně a na to,jak to v koupelně začlo jinak vonět,když se s nima začlo topit...
-na to,jak jsem si jednou vytahala všechny maminčiny boty z botníku a procázela se v nich a mamka mě sprdla že nadělám díry do koberce...
-na to spací patro na trámech nad obejvákem,vždycky když jsem na něm spala tak jsem se potají dívala dolu na televizi...na to,jak jsme v něm měli oblepený zdi plakátama od A. Muchy a já to tam kazila velkou nástěnkou s obrázkama M. Jacksona,kterýho jsem strašně zbožňovala.. lol:
-na to,jak jsem milovala jíst květák na kuchyňským okně...
-na to,jak se jednou mamka zapovídala se známou v krámě a já z toho byla uplně vyšinutá protože jsem nevěděla,kde je,tak jsem v hysterickým záchvatu volala tátovi do práce,že se mamka ztratila...
-na to,jak jsem si myslela,že když budu zahřejvat ve vatě ping-pongovej míček,tak se z něj vylíhne kuře - a opravdu jsem se o to asi 2 týdny snažila..
na školku,naše vychovatelky...na každodenní lovení škraloupu z kakaa a odpolední spánek,při kterým jsem nikdy nespala a jen ty 2 hodiny koukala do stropu..jednou jsem usla a pak jsem chytla na 2 týdny anginu (nebo možná proto jsem usla)
-na to,jak jsem si jednou zapomněla ráno obléct kalhotky
a když ve školce odpoledne přišel čas spánku a já se svlíkla,všichni si na mě ukázali prstem a začli se hrozně smát..tak jsem si stáhla košilku až nějam ke kolenům a v tu chvíli všichni zmlkli a já se odplížila někam pryč..taky vim jak mi pak mamka říkala - vždyť jsi ty kalhotky měla na pohovce s ostatním oblečením,jak jsi na ně mohla zapomenout??
na ořestěhování do našeho novýho bytu,když byla večer položená podlaha tak jsem si v obejváku začla hrát na vetešníka,orzmístila jsem si různě po tý nový podlaze šperky,už byla tma,jen z kuchyně svítil tenkej paprsek světla...
-na to,jak jsem měla přidělanou ve futrech deku,když jsme dveře ještě neměli...
-na to jak jsme s mamkou chodili trhat fialky k základům jedný rozpadlý chalupy
-na chuť fialek - bonbonů,jak jsem je jednou večer na chalupě našla v kapse bundy
-na to,jak mě jednou táta jen tak hodil na chalupě do rybníka..varoval mě,ale já mu to nevěřila...
-na ty úžasný léta co k nám jezdila kamarádka z Prahy a my 3 týdny pořád lítaly někde v polích,jedli kukuřici,hrály po nocích na schovku,tahali záclony a dělaly si princeznovský šaty...
-na to,jak jsem kvůli jednou klukovi na chalupě probrečela noc...šla jsem si pak pro něco k pití,v hale jsem se na sebe podívala do zrdcadla a viděla bolest...
-na to,jak jsme si spolu psávali sáhodlouhý sms,bylo krásný léto...pouštěla jsem si v hale na našem strým gramofonu Cimrmany,Simona & Garfunkela,měla jsem všechny okna otevřený dokořán,dovnitř šel krásnej letní teplej a voňavej vzduch...a pořád jsem přemýšlela nad ním..ze znaků jsem mu do smsek tvořila srdce a hvězdný oblohy a těšila se až mu to pošlu...
-na to,jak jsem mu psala,že jdu skočit do rybníka a on mi na to odepsal ať skočim,ale ať se neutopim! a já z toho byla uplně hotová že má o mě starost
-na to jak jsme se viděli po prázdninách na dalších kurzech aj a já myslela že tou nervozitou nevstoupim do třídy..byla jsem červená až za ušima,bylo to hrozně rozpačitý..on na tom byl asi podobně..
-na to,jak se to vlastně celý promlčelo..že byly nějaký náznaky,doprovázel mě po hodině domu a hned jak jsme se rozloučili tak mě za rohem ještě prozvonil...
-na to,jak jsem jako malá pořád přemýšlela nad tim,proč si ostatní rozumí s kolektivem a já si s nikym nemam co říct...co dělám špatně...
-na to,jak jsem měla další přemejšlecí období a pořád se mi honila hlavou lidská existence..že člověk prostě je a uvědomuje si sám sebe..a jak si sám sebe asi uvědomuje někdo jinej.. no prostě psycho
-na to,jak jsem chodila tancovat latinu do domu dětí a mládeže a jak jsem se tam platonicky zamilovala do jednoho kluka,jmenoval se Adam..a jak už někdy ve 12 letech jsem si představovala,že se mnou někde v uragánu vášně bourá plot...
-na první den na střední,na to,jak naše třídní rázně vstoupila do třídy a hned nám začla dost ostrým a neosobním tónem vykládat,co nás čeká...a my všichni měli nahnáno
-na mojí ze všech nejvíc neuvěřitelnou kamarádku Lenku...se kterou se to bohužek po---lo..ke který jsem si ten 1. den sedla protože jinde nebylo místo...
-na to,jak jsme se docela rychle sblížily,trávily spolu celý dny i víkendy..jak jsme spolu po vyučování chodily k nám domu a pily hektolitry bílýho kafe,poslouchaly u toho HC a filosofovaly o všem možným i nemožným...vždycky jsme si prostě měly co říct...
-na to,jak jsme spolu blbly ve škole i všude jinde a všichni nás měli za blázny..tlemily jsme se spolu,brečely jsme spolu...sporo pořád jsme byly na tý samý vlně...
-na ty naše úlety kdy se to zvrtávalo a my spolu končili bůhví jak...na tu 1 noc u nich doma...na Silvestra,kdy nám bylo absolutně jedno,že v tý posteli nejsme samy...
-na to,jak jsme si jednou u nich doma udělaly krtkův dort,celej ho snědly a pak jsme v dešti vyběhly na zahradu a tancovaly na soulfly...
-na to,jak jsme jednou kalili s nějakým Lenky kámošem v nedostavěným domě...a když jsme si byly odskočit,tak mi za rohem řekla že mě má strašně ráda a dala mi pusu..
-na to,jak jsme si vyhlídly na škole 2 kluky a nelítostně ale přitom strašně nenápadně jim šly po krku..
..díky jejich spolubydlícímu kterej s náma chodil do třídy jsme věděli snad i číslo jejich bot...a jak jsem pak jednou nechávala vzkazy s útržkama textů od Limp Bizkit v lavici a psali jsme si a všechno bylo tak strašně napínavý a tajemný
...
-jak jsme se nakonec všichni setkali,šli společně k řece a popíjeli víno a hráli frisbee..
-na to,jak mi pak napsal ten,co ho měla vyhlídnutýho Lenka a jak jí to strašně vzalo..a já jsem vůbec nevěděla co mam dělat..
-na to,jak jsme šli poprvý společně ven sami...zase u řeky..zase s vínem a frisbeem,ale jen ve dvou...na to,jak jsme spolu seděli obkročmo na lavičce a povídali si o apokalypse a on mi řekl že jsem hrozná osobnost
-jak to mezi náma gradovalo a jak jsem se trápila protože byl zadanej,a to všechno trvalo rok....
-na to,jak mě poprvý hladil..jak jsme přitom poslouchali Redhoty - Stadium Acadium..jak jsem z toho byla tak mimo že jsem skoro nemohla dýchat...
-na to,jak jsme spolu chodili po městě a mě byla zima,tak mi půjčil svojí mikinu...a já v ní zachumlaná spala a nasávala tu jeho vůni..a celou noc mě,ale hrozně příjemně,budila jedna písnička od RHCP kterou jsme spolu poslouchali...prostě mi hrála v hlavě,vzbudilo mě to...a takhle to šlo celou noc..byl to tak krásnej pocit...
-na ten pocit,jak jsme se spolu poprvý políbili..přijel za mnou domu,naši byli pryč..koukali jsme na červenýho trpaslíka..vypili jsme nějaký víno a já už to nemohla vydržet...na to,jak jsme se spolu pak mazlili asi 5 hodin v kuse a já jsem přitom byla někde hodně daleko a vysoko...
-na to,jak jsme se spolu druhej den vyspali,on jel pak ale domu a já byla doma sama...na ten pocit,když jsem zavřela vchodový dveře a z bytu byla cítit jen šílená prázdnota...koukala jsem na ty rozházený peřiny a zmocnil se mě tak šílenej hysterák..sevřela mě neuvěřitelná úzkost,ten pocit,že teď jede domu,kde bude zase s ní,mě uplně rozdrtil...během pěti minut jsem se sbalila a jela k sestřenici do Plzně,protože jsem tu situaci prostě neunesla...
-na to,jak jsem tam z toho byla tak strašně mimo,jak jsem pořád koukala na Smrt panen a hrozně jsem ten film prožívala...
pokračování třeba zejtra...
dneska.